Články s tagem: ústavní soud

V příspěvku si autorka klade otázku, zda je úprava diskvalifikace v zákoně o obchodních korporacích souladná s Listinou základních práv a svobod, pokud jde o vymezení okruhu obchodních korporací, jichž se případné soudní rozhodnutí o vyloučení z výkonu funkce člena statutárního orgánu týká.

Tento článek si klade za cíl vymezit jednotlivé kvality pojmu právní zásada a za pomoci tohoto kroku vymezit, za jakých podmínek lze prohlásit v právu se vyskytující jev za právní zásadu novou, respektive nově objevenou.

Brno 9. ledna (ČTK) - Ústavní soud (ÚS) odmítl návrh na zrušení části zákona o soudnictví ve věcech mládeže. Podle Okresního soudu Praha-východ, který návrh loni podal, právní úprava v některých situacích znevýhodňuje děti mladší 15 let oproti mladistvým nebo dospělým pachatelům.

Sociální sítě, na nichž tráví v dnešní době mnoho času i malé děti, přinášejí mnoho výhod, jako je možnost udržovat kontakt s blízkými, kteří bydlí třeba na druhém konci světa.

S Vánoci se pojí nejenom cukroví, koledy, řízky a dárky, ale také Bůh a Ježíš(ek).

Jak daleko sahají pravomoci banky jako soukromé osoby ve vztahu k zajišťování peněžních prostředků, které mohou být potencionálně výnosem z trestné činnosti?

Umístěním chlapce do zařízení ochranné výchovy pro neshody rodičů na jeho předávání bylo porušeno právo na rodinný život, ochranu dětí a zákaz jejich odloučení od rodičů

Německý spolkový soudní dvůr ("BGH") rozhodoval ve svém rozsudku ze dne 29. června 2022, sp. zn. IV ZR 110/21, o tom, zda je možné vyhnout se ochraně nepominutelných dědiců volbou cizího dědického práva, které ochranu nepominutelných dědiců nezná.

Institut nutné obhajoby představuje jedno z dílčích oprávnění obviněného, jehož těžištěm úpravy je zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád) („TŘ“). Odkdy musí mít obviněný obhájce, pokud má soud rozhodovat o jeho vzetí do vazby? A co když se v průběhu trestního řízení změní právní kvalifikace a tím pádem i podmínky pro nutnou obhajobu?

Ústavní soud ve svém nálezu ze srpna 2022 vytýká soudům přepjatý formalismus a upozorňuje na nezbytné aspekty výkladu skutečného obsahu právních jednání.

Nejvyšší soud České republiky se ve svém recentním rozsudku ze dne 30. 9. 2022, č. j. 25 Cdo 3904/2020-281 zabýval otázkou únosné míry kritiky u osob, které se ucházejí o veřejné funkce.

Média jsou od toho, aby s někým manipulovala a jde jenom o to, aby soudy pohlídaly rozumnou mez, kde končí povolené hranice hodnocení, kritického úsudku či názorů na konkrétní téma.

Jakou váhu má postoj 14letého nezletilého pro rozhodování soudu?

Přestože předchozí jednání stěžovatele může mít opakující se charakter vytvářející domněnku o jeho budoucím chování, nelze tyto úvahy použít jako podklad pro rozhodnutí o vydání příkazu k zatčení, aniž by došlo k jednání bezprostředně souvisejícím s tímto příkazem.

Brno 23. srpna (ČTK) - Ústavní soud zamítl návrh Nejvyššího správního soudu na zrušení části zákona o pobytu cizinců. Zákon říká, že žádost o propuštění ze zařízení je cizinec oprávněn podat až 30 dní po posledním rozhodnutí.

Ústavní soud vyjasnil otázku důkazního břemene v medicínskoprávních sporech. Pojďme se na ni podívat ve světle konkrétního případu.

Brno 9. srpna (ČTK) - Ústavní soud odmítl stížnost v kauze dopravní nehody, kde se za neobvyklých okolností objevily pochybnosti o nestrannosti verdiktu Okresní soud ve Strakonicích totiž do názvu souboru s rozsudkem promítl svůj náhled na případ.

Brno 8. srpna (ČTK) - Ústavní soud (ÚS) obdržel návrh na zrušení části zákona o soudnictví ve věcech mládeže. Podle Okresního soudu Praha-východ, který návrh podal, právní úprava v některých situacích diskriminuje děti mladší 15 let oproti mladistvým nebo dospělým pachatelům.

Nález Ústavního soudu versus nesouhlasné stanovisko soudce JUDr. Uhlíře: při asistované reprodukci (umělém oplodnění) pomocí zárodečných buněk (vajíčko nebo spermie) nebo embryí od živých dárců je právní i etická rovina vcelku bez problémů, neboť existují ověřitelné projevy vůle dárců.

Ústavní soud se opět vyjádřil ke střídavé péči a zdůraznil, jaké požadavky jsou kladeny na rozhodnutí obecného soudu, nevyhoví-li návrhu na svěření dítěte do střídavé péče.

Chci se s vámi podělit o svůj pohled na budoucnost Nejvyššího soudu. Z čehož plyne, že jeho postavení v době přítomné či v době minulé nevnímám jako optimální.

Ústavní soud včera zamítl návrh Nejvyššího soudu na zrušení paragrafu insolvenčního zákona, který ukládá věřiteli povinnost složit peněžní zálohu společně s insolvenčním návrhem. Zavedení zálohy je ústavněprávně ospravedlnitelné a cíl, který novela z července 2017 sledovala, tedy snížení počtu šikanózních návrhů, je legitimní, uvedl soudce zpravodaj Jiří Zemánek. Jiné nástroje k odstranění šikanózních návrhů nemají podle Ústavního soudu tak velký preventivní vliv.

Stěžovatel, který se narodil jako muž, necítí se ovšem ani mužem, ani ženou, nýbrž osobou „neutrálního“ pohlaví, se u správních orgánů a soudů domáhal změny rodného čísla na „neutrální“ či „ženskou“ podobu.

Jedním z velmi výrazných úskalí, s nímž se poškozený pacient při uplatňování nároku na náhradu újmy způsobené chybným postupem lékaře setkává, je unesení důkazního břemene v podobě příčinné souvislosti mezi porušením právní povinnosti lékaře a újmou na zdraví.

Tento článek vymezuje a ve svých čtyřech kapitolách postupně představuje a analyzuje čtyři možné a reálně užívané interpretace čl. 83 Ústavy.