Články s tagem: ústavní soud

Ústavní soud ve svém nálezu ze srpna 2022 vytýká soudům přepjatý formalismus a upozorňuje na nezbytné aspekty výkladu skutečného obsahu právních jednání.

Nejvyšší soud České republiky se ve svém recentním rozsudku ze dne 30. 9. 2022, č. j. 25 Cdo 3904/2020-281 zabýval otázkou únosné míry kritiky u osob, které se ucházejí o veřejné funkce.

Média jsou od toho, aby s někým manipulovala a jde jenom o to, aby soudy pohlídaly rozumnou mez, kde končí povolené hranice hodnocení, kritického úsudku či názorů na konkrétní téma.

Jakou váhu má postoj 14letého nezletilého pro rozhodování soudu?

Přestože předchozí jednání stěžovatele může mít opakující se charakter vytvářející domněnku o jeho budoucím chování, nelze tyto úvahy použít jako podklad pro rozhodnutí o vydání příkazu k zatčení, aniž by došlo k jednání bezprostředně souvisejícím s tímto příkazem.

Brno 23. srpna (ČTK) - Ústavní soud zamítl návrh Nejvyššího správního soudu na zrušení části zákona o pobytu cizinců. Zákon říká, že žádost o propuštění ze zařízení je cizinec oprávněn podat až 30 dní po posledním rozhodnutí.

Ústavní soud vyjasnil otázku důkazního břemene v medicínskoprávních sporech. Pojďme se na ni podívat ve světle konkrétního případu.

Brno 9. srpna (ČTK) - Ústavní soud odmítl stížnost v kauze dopravní nehody, kde se za neobvyklých okolností objevily pochybnosti o nestrannosti verdiktu Okresní soud ve Strakonicích totiž do názvu souboru s rozsudkem promítl svůj náhled na případ.

Brno 8. srpna (ČTK) - Ústavní soud (ÚS) obdržel návrh na zrušení části zákona o soudnictví ve věcech mládeže. Podle Okresního soudu Praha-východ, který návrh podal, právní úprava v některých situacích diskriminuje děti mladší 15 let oproti mladistvým nebo dospělým pachatelům.

Nález Ústavního soudu versus nesouhlasné stanovisko soudce JUDr. Uhlíře: při asistované reprodukci (umělém oplodnění) pomocí zárodečných buněk (vajíčko nebo spermie) nebo embryí od živých dárců je právní i etická rovina vcelku bez problémů, neboť existují ověřitelné projevy vůle dárců.

Ústavní soud se opět vyjádřil ke střídavé péči a zdůraznil, jaké požadavky jsou kladeny na rozhodnutí obecného soudu, nevyhoví-li návrhu na svěření dítěte do střídavé péče.

Chci se s vámi podělit o svůj pohled na budoucnost Nejvyššího soudu. Z čehož plyne, že jeho postavení v době přítomné či v době minulé nevnímám jako optimální.

Ústavní soud včera zamítl návrh Nejvyššího soudu na zrušení paragrafu insolvenčního zákona, který ukládá věřiteli povinnost složit peněžní zálohu společně s insolvenčním návrhem. Zavedení zálohy je ústavněprávně ospravedlnitelné a cíl, který novela z července 2017 sledovala, tedy snížení počtu šikanózních návrhů, je legitimní, uvedl soudce zpravodaj Jiří Zemánek. Jiné nástroje k odstranění šikanózních návrhů nemají podle Ústavního soudu tak velký preventivní vliv.

Stěžovatel, který se narodil jako muž, necítí se ovšem ani mužem, ani ženou, nýbrž osobou „neutrálního“ pohlaví, se u správních orgánů a soudů domáhal změny rodného čísla na „neutrální“ či „ženskou“ podobu.

Jedním z velmi výrazných úskalí, s nímž se poškozený pacient při uplatňování nároku na náhradu újmy způsobené chybným postupem lékaře setkává, je unesení důkazního břemene v podobě příčinné souvislosti mezi porušením právní povinnosti lékaře a újmou na zdraví.

Tento článek vymezuje a ve svých čtyřech kapitolách postupně představuje a analyzuje čtyři možné a reálně užívané interpretace čl. 83 Ústavy.

Brno 7. června (ČTK) - Ústavní soud odmítl stížnost Němce Benjamina Wittiga, jenž podle pravomocného rozsudku v létě 2019 s bratrem posprejoval jeden z pilířů Karlova mostu v Praze.

Brno/Praha 24. května (ČTK) - Někteří klienti možná získají zpět více peněz, které během let poslali pojišťovnám na základě neplatných smluv. Ústavní soud (ÚS) dnešním nálezem korigoval dosavadní judikaturu.

Problematické ústavní nastavení a praxe výkonu prezidentského úřadu po zavedení přímé volby prezidenta republiky vyvolávají riziko nebezpečného zablokovávání politického systému a nevymahatelnosti ústavních pravidel.

Článek se zabývá problematikou opakovaného výkonu funkce předsedy a místopředsedy soudů v souvislosti s judikaturou Ústavního soudu z roku 2010, která zrušila výslovnou možnost jednorázového opakovaného výkonu funkce, a novelou zákona o soudech a soudcích, jež výslovně zavádí omezení opakovaného výkonu s připuštěním určitých výjimek, a to právě s poukazem na deset let starý nález Ústavního soudu.

Mohlo by dojít k zásadnímu prolomení vnitrostátní koncepce restituční judikatury, a tím i vzniku právní nejistoty ohledně majetku, který byl ze strany státu konfiskován a souvisejících povinností státu k náhradě za tento majetek?

10. ročník kongresu Právní prostor nastolil témata, která oslovila právní veřejnost. Na Seči u Chrudimi se setkali špičkoví přednášející a pozorné publikum a z letošního ročníku kongresu učinili nezapomenutelný odborný a společenský zážitek.

Dosud platilo, že lidé, kteří utrpěli pracovní úraz, získali u stejných následků nižší odškodnění než osoby zraněné při dopravní nehodě.

Kam sahají kořeny hesla "normální je se nesoudit"? Je spravedlnost objektivní nebo subjektivní? Jak naše soudnictví odolává médiím? Přestože některé své úvahy představí JUDr. Jaromír Jirsa, soudce Ústavního soudu ČR, na jubilejním 10. ročníku kongresu Právní prostor již 12. dubna, o některých tématech s námi pohovořil v následujícím rozhovoru.

Ústavní soud České republiky odmítl v srpnu loňského roku ústavní stížnost České pošty, s.p. v kauze nerovného odměňování pracovníků na stejných pozicích v různých regionech.