Články s tagem: ústavní soud

Nález Ústavního soudu versus nesouhlasné stanovisko soudce JUDr. Uhlíře: při asistované reprodukci (umělém oplodnění) pomocí zárodečných buněk (vajíčko nebo spermie) nebo embryí od živých dárců je právní i etická rovina vcelku bez problémů, neboť existují ověřitelné projevy vůle dárců.

Ústavní soud se opět vyjádřil ke střídavé péči a zdůraznil, jaké požadavky jsou kladeny na rozhodnutí obecného soudu, nevyhoví-li návrhu na svěření dítěte do střídavé péče.

Chci se s vámi podělit o svůj pohled na budoucnost Nejvyššího soudu. Z čehož plyne, že jeho postavení v době přítomné či v době minulé nevnímám jako optimální.

Ústavní soud včera zamítl návrh Nejvyššího soudu na zrušení paragrafu insolvenčního zákona, který ukládá věřiteli povinnost složit peněžní zálohu společně s insolvenčním návrhem. Zavedení zálohy je ústavněprávně ospravedlnitelné a cíl, který novela z července 2017 sledovala, tedy snížení počtu šikanózních návrhů, je legitimní, uvedl soudce zpravodaj Jiří Zemánek. Jiné nástroje k odstranění šikanózních návrhů nemají podle Ústavního soudu tak velký preventivní vliv.

Stěžovatel, který se narodil jako muž, necítí se ovšem ani mužem, ani ženou, nýbrž osobou „neutrálního“ pohlaví, se u správních orgánů a soudů domáhal změny rodného čísla na „neutrální“ či „ženskou“ podobu.

Jedním z velmi výrazných úskalí, s nímž se poškozený pacient při uplatňování nároku na náhradu újmy způsobené chybným postupem lékaře setkává, je unesení důkazního břemene v podobě příčinné souvislosti mezi porušením právní povinnosti lékaře a újmou na zdraví.

Tento článek vymezuje a ve svých čtyřech kapitolách postupně představuje a analyzuje čtyři možné a reálně užívané interpretace čl. 83 Ústavy.

Brno 7. června (ČTK) - Ústavní soud odmítl stížnost Němce Benjamina Wittiga, jenž podle pravomocného rozsudku v létě 2019 s bratrem posprejoval jeden z pilířů Karlova mostu v Praze.

Brno/Praha 24. května (ČTK) - Někteří klienti možná získají zpět více peněz, které během let poslali pojišťovnám na základě neplatných smluv. Ústavní soud (ÚS) dnešním nálezem korigoval dosavadní judikaturu.

Problematické ústavní nastavení a praxe výkonu prezidentského úřadu po zavedení přímé volby prezidenta republiky vyvolávají riziko nebezpečného zablokovávání politického systému a nevymahatelnosti ústavních pravidel.

Článek se zabývá problematikou opakovaného výkonu funkce předsedy a místopředsedy soudů v souvislosti s judikaturou Ústavního soudu z roku 2010, která zrušila výslovnou možnost jednorázového opakovaného výkonu funkce, a novelou zákona o soudech a soudcích, jež výslovně zavádí omezení opakovaného výkonu s připuštěním určitých výjimek, a to právě s poukazem na deset let starý nález Ústavního soudu.

Mohlo by dojít k zásadnímu prolomení vnitrostátní koncepce restituční judikatury, a tím i vzniku právní nejistoty ohledně majetku, který byl ze strany státu konfiskován a souvisejících povinností státu k náhradě za tento majetek?

10. ročník kongresu Právní prostor nastolil témata, která oslovila právní veřejnost. Na Seči u Chrudimi se setkali špičkoví přednášející a pozorné publikum a z letošního ročníku kongresu učinili nezapomenutelný odborný a společenský zážitek.

Dosud platilo, že lidé, kteří utrpěli pracovní úraz, získali u stejných následků nižší odškodnění než osoby zraněné při dopravní nehodě.

Kam sahají kořeny hesla "normální je se nesoudit"? Je spravedlnost objektivní nebo subjektivní? Jak naše soudnictví odolává médiím? Přestože některé své úvahy představí JUDr. Jaromír Jirsa, soudce Ústavního soudu ČR, na jubilejním 10. ročníku kongresu Právní prostor již 12. dubna, o některých tématech s námi pohovořil v následujícím rozhovoru.

Ústavní soud České republiky odmítl v srpnu loňského roku ústavní stížnost České pošty, s.p. v kauze nerovného odměňování pracovníků na stejných pozicích v různých regionech.

Článek se věnuje poněkud opomíjené ústavně právní otázce odpovědnosti prezidenta České republiky za jeho aktivity, které nelze subsumovat pod výkon funkce hlavy státu.

Brno 16. února (ČTK) - Ústavní soud (ÚS) se musí znovu zabývat nejasnými kompetencemi pro rozhodování o nárocích příslušníků bezpečnostních sborů na odškodnění.

Díky dvojkolejnosti právní úpravy odškodnění nemajetkové újmy docházelo k absurdním situacím, kdy ve zcela totožném případu byla dvěma jedincům přiznána jiná částka jako odškodnění, a to pouze z důvodu jejich odlišného statusu (zaměstnanec a běžný smrtelník). Ústavní soud udělal v této otázce jasno.

Sjednání možnosti odstoupit od konkurenční doložky bez uvedení důvodu dle rozhodnutí Ústavního soudu (ÚS) nezpůsobuje absolutní neplatnost toho odstoupení.

I v roce 2021 nálezy Ústavního soudu a judikatura vyšších soudů významně zasáhly do výkladu sporných situací upravujících vzájemná práva a povinnosti zaměstnavatele a zaměstnance, případně zcela zvrátily soudy doposud zastávaná stanoviska.

Ústavní soud se v listopadu 2021 znovu ohradil proti výši zadostiučinění za nemajetkovou újmu způsobenou bulvárním médiem, přiznané obecnými soudy. Dojde tím ke střetu Ústavního a Nejvyššího soudu?

Tento článek se zaměří na případ stěžovatele, který se domáhal náhrady nemajetkové újmy na zdraví způsobené v důsledku dopravní nehody, a to včetně odškodnění duševních útrap.

Nejvyšší soud při posuzování odpovědnosti státu za škodu způsobenou jednotlivci porušením unijního práva dovodil, že Ústavní soud ČR nemá v řízení o ústavních stížnostech povinnost obracet se s předběžnými otázkami na Soudní dvůr EU.

Článek se zabývá problematikou rozhodnutí o vyhlášení nouzového stavu dle ústavního zákona o bezpečnosti České republiky v kontextu současné pandemie covid-19.