Kdo odpovídá za nebezpečné virální výzvy šířící se mezi nezletilými?
Sociální sítě, na nichž tráví v dnešní době mnoho času i malé děti, přinášejí mnoho výhod, jako je možnost udržovat kontakt s blízkými, kteří bydlí třeba na druhém konci světa.
Sociální sítě ale nemusejí být pouze dobrým sluhou, ale mohou se stát i zlým pánem. Na sociálních sítích lze totiž například nalézt nejrůznější výzvy (challenge) spočívající v tom, že se určitý člověk natočí při nějaké činnosti, kterou udělali i ostatní účastníci výzvy, a následně toto video zveřejní na sociální síti (např. TikTok, Instagram, YouTube atd.) Po splnění požadovaného úkolu účastník výzvy navíc vyzve dalšího člověka, aby udělal totéž. Protože některé takovéto výzvy mohou vést až ke smrti dětí, které se jich účastní, rozhodli jsme se, že na tento neblahý jev musíme upozornit. Zabýváme se také otázkou, kdo by byl za případnou újmu způsobenou škodlivou virální výzvou odpovědný.[1]
Druhy virálních výzev a příklady nebezpečných výzev
Na jednu stranu existují výzvy, jejichž cílem je zviditelnit dobrou věc, jako tomu bylo třeba v případě výzvy zvané Ice Bucket Challenge, která spočívala v polévání sebe samého kbelíkem ledové vody s cílem zvýšit povědomí o strašlivé nemocí ALS. Vedle toho nicméně existují i výzvy, které nejenže nejsou činěny s dobrým úmyslem, ale navíc ohrožují životy a psychickou integritu těch, kteří se jich účastní.
Příkladem této nebezpečné výzvy je svépomocné pilování zubů, nalévání vody do vařícího oleje či olizování záchodových prkének na veřejných toaletách. Mezi další iracionální virální výzvy patří:
- Balconing neboli skok do bazénu z balkonu nebo terasy (samozřejmě s rizikem úmrtí);
- Tide Pod Challenge čili pojídání nebo vaření kapslí pracího prášku, jako by to byly sladkosti;
- The Shell Challenge, tj. konzumace jídla nebo výrobku včetně obalu nebo skořápky;
- Stinky Fish Challenge neboli pojídání kousku ryby, švédského sledě kvašeného ve slaném nálevu, který se vyznačuje nesnesitelným zápachem a velmi kyselou chutí. Výzva spočívá v tom, že uživatelé při nahrávání videa na sociální síť snědí kousek ryby, což může způsobit nauzeu (= nevolnost s pocity na zvracení);
- Benadryl Challenge čili snědení co největšího počtu tablet Benadrylu používaného k léčbě alergií, nespavosti, nachlazení, nevolnosti, snížení třesu atd. Uživatelé se natáčejí při čekání, až Benadryl začne působit, a pak na kameru komentují, jaké halucinace zažívají.
Další články
Participační práva dětí, aneb „ty nevíš, co je pro tebe dobré“ podruhé
Rozsudek Nejvyššího správního soudu z prosince 2025 vyjasňuje limity participačních práv dětí v opatrovnických řízeních. Zdůrazňuje, že smyslem pohovoru není dítě přesvědčovat, ale citlivě porozumět jeho názoru a respektovat jeho prožívání.
Evropská unie rozšiřuje regulaci AI. Obsah generovaný nebo upravený umělou inteligencí musí být pro uživatele rozpoznatelný
Jednou z nejzásadnějších změn v oblasti regulace AI budou nová pravidla transparentnosti, která vstoupí v účinnost 2. srpna 2026. Zavádějí povinnost jakýkoli AI obsah označit, informovat o deepfakes a upozornit uživatele, pokud komunikuje s umělou inteligencí.
Svěřenské fondy v realitních transakcích: Transparentní evidence skutečných majitelů versus limity AML prověrky
Využívání institutu svěřenských fondů zažívá v České republice v posledních letech dynamický nárůst, a to nejen jako nástroj pro správu rodinného majetku (family office) či mezigenerační transfer, ale stále častěji i jako entita vystupující v roli investora na realitním trhu. Pro realitní zprostředkovatele a další povinné osoby však toto uspořádání představuje značnou výzvu v oblasti Anti-Money Laundering (AML) procesů.
Maximální ceny pohonných hmot vyhlašované Ministerstvem financí
Ministerstvo financí od 8. dubna tohoto roku vyhlašuje v reakci na aktuální situaci na světových trzích a v návaznosti na to na domácím trhu každý pracovní den maximální ceny pohonných hmot na následující den, v případě vyhlášení v pátek na následující víkend a pondělí. Jaký je právní základ tohoto jeho počínání?
Česká republika rozšiřuje povinný screening zahraničních investic
Zahraniční investoři zvažující vstup do cílových společností aktivních na českém trhu by měli věnovat pozornost zásadní změně v oblasti prověřování zahraničních investic (FDI). Od 1. listopadu 2025 se v důsledku novely zákona o prověřování zahraničních investic výrazně rozšířil okruh transakcí, které podléhají povinné notifikaci a schválení ze strany Ministerstva průmyslu a obchodu. Povinnému screeningu budou nově častěji podléhat investice zejména v digitálním, technologickém, zdravotnickém či energetickém sektoru.



