Články s tagem: zákon o zvláštních řízeních soudních

Nesporný rozvod je vnímán jako pokojný a nekontroverzní způsob ukončení manželství. Je postaven na shodě manželů, která umožňuje soudní vyřešení věci zjednodušit. Právě díky absenci sporu mezi manžely se tak nabízí závěr, že by se mělo jednat o flexibilní proces s minimálními autoritativními zásahy státu.

Ústavní soud České republiky ve své rozhodovací praxi opakovaně řešil problematiku ukládání pokut v souvislosti s výkonem rozhodnutí o péči o nezletilé děti. V několika nedávných nálezech soud zdůraznil význam respektování vůle dítěte, a to především když je dítě schopno uvažovat o svých přáních a potřebách. Tento článek se zprvu zaměřuje na obecný výklad ukládání donucovacích prostředků v otázkách péče o nezletilé děti a následně na analýzu nálezů Ústavního soudu, které poukazují na omezení použití donucovacích prostředků ve snaze chránit práva a zájmy nezletilých.

Mediace jako metoda řešení konfliktů je použitelná na široké množství sporů od osobních, přes pracovní, obchodní až po komunitní či nadnárodní spory s větším množstvím zúčastněných osob. Ve své praxi mediátorky vidím její obrovský přínos zejména ve sporech, které vycházejí z rodinného prostředí.

Ačkoli od účinnosti zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů, uplynula již delší doba, přesto lze v praxi narazit na to, že ne všechny aspekty řízení jsou dostatečně známé.

Pokud dojde ke sporu a řízení týkajícího se dítěte, je třeba se zabývat i názorem dítěte. S ohledem na vývoj posledních let, zejména judikaturu Ústavního soudu k této problematice, již není pochyb o tom, že dítěti musí být zásadně umožněno účastnit se jednání a vyjádřit se k věci. Tento článek má za cíl podívat se na některé aspekty týkající se zjišťování názoru dítěte a k provádění jeho výslechu.

Dne 30. září 2017 nabyla účinnosti dlouho projednávaná novela procesních předpisů – především pak zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „OSŘ“), a zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZŘS“). Přesto, že OSŘ byl za dobu své účinnosti novelizován už více než 150krát, předmětnou novelou provedenou zákonem č. 296/2017 Sb. znovu došlo k četným dílčím úpravám – jak u OSŘ, tak i u ZŘS. Přesto, že nejde o žádné systémové změny, které by měnily samotný charakter těchto zákonů, stojí určitě za zmínku.

Téma mého příspěvku na konferenci Právní prostor 2014 se mělo týkat zákona o zvláštních řízeních soudních, ke kterému vám však nemohu vysvětlit vůbec nic, neboť podle něj, zaplaťpánbůh, nesoudím. Soudím podle občanského soudního řádu, který je od nového roku poměrně zestručněn.