Co přinesla novela občanského soudního řádu a zákona o zvláštních řízeních soudních?

Dne 30. září 2017 nabyla účinnosti dlouho projednávaná novela procesních předpisů – především pak zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „OSŘ“), a zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZŘS“). Přesto, že OSŘ byl za dobu své účinnosti novelizován už více než 150krát, předmětnou novelou provedenou zákonem č. 296/2017 Sb. znovu došlo k četným dílčím úpravám – jak u OSŘ, tak i u ZŘS. Přesto, že nejde o žádné systémové změny, které by měnily samotný charakter těchto zákonů, stojí určitě za zmínku.

advokát, zakladatel Matzner Legal
Foto: Fotolia

Změny v občanském soudním řádu

OSŘ se dočkal jednak změn v oblasti věcné příslušnosti soudů, kdy krajské soudy budou nově rozhodovat jako soudy prvního stupně převážně v oblasti obchodních sporů – například ve sporech z přeměn právnických osob, ve sporech z nakládání s obchodním závodem, ve věcech zákonného ručení při porušení péče řádného hospodáře či ve sporech vyplývajících z úpravy podnikatelských seskupení. Důvodem změny jsou jednak větší zkušenosti krajských soudů, které jsou více kompetentní rozhodovat náročnější a významnější spory, u nichž je potřeba určitá specializace a vyšší nároky na zkušenosti a odbornost soudce. Jelikož tyto spory nebo otázky s nimi související do velké míry již dnes krajské soudy projednávají, nedávalo by smysl část z nich ponechávat soudům okresním, které s tím nemají potřebné zkušenosti.

Novelou OSŘ dojde také k umožnění zvýšení složené jistoty v případě opakovaného podání návrhu na předběžné opatření, směřujícího ke stejné věci. Výši doplatku jistoty stanoví soud s přihlédnutím k okolnostem případu. Praxe podle důvodové zprávy jednoznačně ukázala, že stávající právní úprava je v tomto směru nedostatečná. Vyskytují se totiž i přes stávající výši jistoty (ve výši 10.000 Kč v nepodnikatelských sporech a 50.000 Kč v podnikatelských sporech) neustále případy, kdy jsou návrhy na vydání předběžného opatření zjevně nedůvodné a mají za cíl pouhé zneužití práva, k čemuž mnohdy dochází i opakovaně.

Novela OSŘ s sebou dále přináší i změny, jejichž cílem je „odlehčit“ Nejvyššímu soudu v dovolací agendě tak, aby nebyl tolik zahlcen a byly vytvořeny lepší podmínky pro jeho rozhodovací činnost, a to zejména s ohledem na plnění jeho hlavní funkce, která spočívá ve sjednocování rozhodovací praxe obecných soudů. K uvolnění kapacit Nejvyššího soudu tak dojde například přenesením části jeho agendy na soudy nižšího stupně, rozšířením případů nepřípustnosti dovolání nebo úplným zákazem osvobození od soudního poplatku u dovolání, která budou pro nepřípustnost odmítnuta. Klasické osvobození od soudních poplatků se tudíž neuplatní, bude-li dovolání odmítnuto pro nepřípustnost a takovému dovolateli dodatečně vznikne povinnost soudní poplatek uhradit. Dochází také ke zvýšení sazeb soudních poplatků za dovolání.

Novinky v zákoně o zvláštních řízeních soudních

V praxi se ukázala problematickou nemožnost projednávat v režimu ZŘS i jiné věci než ty, které jsou výslovně uvedené (vypočtené) v zákoně, což do soudních řízení vnášelo zbytečnou nejistotu v tom, zda věc bude projednávána podle OSŘ nebo podle ZŘS. Došlo proto k úpravě § 1 ZŘS v tom směru, že nově se obecná část tohoto zákona použije rovněž na některá řízení podle zákona o soudnictví ve věcech mládeže a na řízení podle zákona upravujícího veřejné rejstříky právnických a fyzických osob.

V řízeních, která lze podle ZŘS zahájit i bez návrhu, současně nelze za nynější právní úpravy vyslovit předběžnou vykonatelnost soudního rozhodnutí bez návrhu účastníků. Podle důvodové zprávy tak v praxi často dochází k situacím, kdy účastníci řízení jsou soudem požádáni, aby předběžnou vykonatelnost rozhodnutí navrhli. Bez takovéhoto výslovného poučení soudu by však účastníci sami tento návrh ve většině případů nepodali. Soudy tak zjevně mají v převážné většině případů mnohem lepší schopnost posoudit, kde hrozí újma a je tak na místě předběžnou vykonatelnost rozhodnutí vyslovit. Z toho důvodu došlo novelou ZŘS rovněž k úpravě ustanovení § 27 a ZŘS tak, aby nově soudy mohly samy vyslovit předběžnou vykonatelnost rozsudku, pokud by jinak účastníku řízení hrozilo nebezpečí těžko nahraditelné nebo značné újmy – to však pouze u řízení, které lze zahájit i bez návrhu.

Novela ZŘS rovněž zakotvuje možnost zjednání nápravy v případech, kdy otcovství bylo určeno soudem v době, kdy se ještě neprováděly testy DNA, tedy v případech, kdy bylo otcovství určeno před 31. prosincem 1995, a existují nové důkazy související s novými vědeckými metodami, které v původním řízení nebylo možné použít. Odstraňuje se dále také například možnost jmenovat orgán sociálně-právní ochrany dětí opatrovníkem v případech, že tento orgán podal návrh na zahájení řízení.

Závěr

Změn v procesních předpisech bylo touto novelou provedeno relativně dost. Jedná se však převážně o změny drobnějšího charakteru, které sice pomáhají s řešením některých dílčích problémů a nedostatků, avšak žádným významným způsobem nezasahují do koncepce těchto (z hlediska civilního procesu) klíčových zákonů. Toho však ani není třeba – zejména po dobu dlouholeté účinnosti OSŘ je tento zákon již vcelku odladěn a nebylo by ani na místě do něho nějakým důrazným způsobem zasahovat.


Hodnocení článku
0%
Pro hodnocení článku musíte být přihlášen/a

Diskuze k článku ()

Pro přidání komentáře musíte být přihlášen/a

Související články

Další články