Články s tagem: zvíře

Občanský zákoník zakotvuje skutkovou podstatu odpovědnosti za újmu způsobenou zvířetem v § 2933.

Na českých silnicích se každoročně tisíce aut srazí se zvěří. Ač mohou být následky na zdraví i stavu vozu velmi vážné, domoci se odškodnění bývá složité. Povinné ručení většinou nestačí a do hry tak vstupují soukromé pojistky a různá připojištění. Navíc se od sebe liší postup po srážce s divokou zvěří a domácími zvířaty.

NSS v nedávném rozsudku vyslovil názor, že řidiči by měli "obecně" vnímat potencionální trestnost použití zvukového výstražného znamení motorového vozidla v blízkosti zvířat, a to s ohledem na vlastnosti takových tvorů. Podle našeho názoru by však neměli vnímat jen zmíněnou trestnost, ale především potencionální nebezpečnost situace, která může nastat v důsledku rozrušení takového zvířete nebo jeho úleku. Ad absurdum totiž může taková situace vyústit až v tragické následky na chráněných zájmech, a to v podobě újmy na životě a zdraví či škodě na majetku. Každé zvíře má jiné vlastnosti, proto je zapotřebí k němu přistupovat s náležitou opatrností.

Chov včel, starobylá lidská činnost s hlubokými kořeny v historii, se v posledních letech těší rostoucí popularitě[1]. Kromě produkce medu a dalších včelích produktů hrají včely klíčovou roli v opylování rostlin a udržování biodiverzity[2].

Dřívější stmívání, úbytek zdrojů potravy i podzimní hony – to jsou kritické faktory, kvůli kterým se divoká zvířata střetávají s auty.

Nedávný zimní slunovrat znamená jediné: dny jsou stále téměř nejkratší za celý rok. S brzkou tmou se prodlužuje doba, kdy se potkávají aktivity lidí a divokých zvířat – bohužel i na silnici.

Bylo by vhodné zakotvení jednotného pojmosloví a jednotné systematiky či kategorizace zvířat napříč právem soukromým i veřejným?

Následující článek bude věnován možnostem využití služebního psa v policejní praxi jak pro účely potírání zločinnosti, tak i pro účely pátrání po pachatelích trestných činů.

Na podzim se začne dříve stmívat a výrazně více se tak prolnou aktivity lidí a zvířat, která ze skrýší a lesů vychází za tmy. To vede k nárůstu počtu nehod, které si vyžádají desítky vážných zranění ročně.

Problematice náhrady škody způsobené zvířetem je věnována řada soudních rozhodnutí, z nichž si v tomto článku některá připomeneme.

Každoročně na českých silnicích dojde k více než 10 tisícům srážek s divokými i domácími zvířaty. Kritické jsou obvykle podzimní měsíce, loni na říjen a listopad připadla více než pětina podobných střetů. Nehody s většími zvířaty, jako jsou vysoká či spárkatá zvěř, si nezřídka vyžádají i vážná zranění. Společnost Vindicia varuje, že se v těchto případech řidiči jen zřídka dočkají odškodnění za úraz.

Ust. § 494 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“) stanoví: „Živé zvíře má zvláštní význam a hodnotu již jako smysly nadaný živý tvor. Živé zvíře není věcí a ustanovení o věcech se na živé zvíře použijí obdobně jen v rozsahu, ve kterém to neodporuje jeho povaze.“

V obci nebo v katastru obce se čas od času vyskytne uhynulé zvíře (kadáver), které je třeba z hygienických důvodů co nejdříve odstranit. Může se jednat o uhynulou labuť, jiné drobnější ptáky (holub, kos, sýkora), domácí zvíře či lesní zvěř. Co dělat v takových situacích?

Cílem mého článku není popsat všechny možné právní varianty, které z pohledu trestního práva mohou nastat po napadení člověka psem, ale na jednom skutečném příběhu vysvětlit potenciálním poškozeným, že rozhodování o náhradě škody v trestním řízení v podobných případech nemusí být jednoduché.

Prý patříme vedle Nizozemců mezi nejvíce cestující národy, tedy v poměru co do počtu obyvatel. Pochopitelně nevím, zda je to pravda, ale já cestuji rád. A protože cestuji až na ojedinělé výjimky autem, znám zejména řadu zemí v Evropě. Jako člověk, který prožil čtyřicet let na Královských Vinohradech, kde ulice byly a jsou posety stopami po lenosti chovatelů, si při svých cestách nemůžu nevšimnout, jak málo psů oproti nám chovají ve městech a obcích jiní Evropané.

Druhá část příspěvku představuje ilegální obchod se psy v praxi, nejnovější legislativní činnost na úseku zájmových chovů psů a také odborné stanovisko Ústřední komise pro ochranu zvířat.

V rámci svého příspěvku zanalyzuji platnou právní úpravu na úseku zájmových chovů psů. Jelikož se již třetím rokem podílím na přípravě legislativy v této oblasti, uvedu rovněž, jakých úspěchů se již za tuto dobu podařilo dosáhnout, v jakém stavu se odborné práce nacházejí a jaké normy či opatření se chystají.

Zvíře není věc, ale smysly nadaný živý tvor. Tento legislativní obrat české civilistiky již druhým rokem rezonuje širokou veřejností a zcela jistě potěšil všechny milovníky zvířat. Je však nutno podotknout, že toto nové pojetí bude mít ve většině případů na běžný život vlastníků zvířat jen minimální dopad. Účinky nového kodexu se naopak významně projeví v případě, kdy dojde ke škodní události, jejímž původcem je právě onen smysly nadaný živý tvor.