Finanční právo

Využívání institutu svěřenských fondů zažívá v České republice v posledních letech dynamický nárůst, a to nejen jako nástroj pro správu rodinného majetku (family office) či mezigenerační transfer, ale stále častěji i jako entita vystupující v roli investora na realitním trhu. Pro realitní zprostředkovatele a další povinné osoby však toto uspořádání představuje značnou výzvu v oblasti Anti-Money Laundering (AML) procesů.

Zahraniční investoři zvažující vstup do cílových společností aktivních na českém trhu by měli věnovat pozornost zásadní změně v oblasti prověřování zahraničních investic (FDI). Od 1. listopadu 2025 se v důsledku novely zákona o prověřování zahraničních investic výrazně rozšířil okruh transakcí, které podléhají povinné notifikaci a schválení ze strany Ministerstva průmyslu a obchodu. Povinnému screeningu budou nově častěji podléhat investice zejména v digitálním, technologickém, zdravotnickém či energetickém sektoru.

Balíček Side-by-Side přináší nové bezpečné přístavy pro aplikaci globální minimální daně podle Pilíře 2. Jeho cílem je snížit administrativní zátěž, zohlednit daňové pobídky a předejít kolizím mezi jednotlivými daňovými systémy. Pojďme se podívat na jeho hlavní principy a význam pro mezinárodní daňovou praxi.

Jednotné měsíční hlášení (JMH) má být jedním z největších kroků v digitalizaci pracovněprávních a daňových agend za poslední roky. Stát od něj očekává zjednodušení administrativy a postupné nahrazení řady formulářů, které dnes zaměstnavatelé zasílají různým institucím. Podle odborníků z praxe ale první týdny ostrého provozu provází nejistota a zaměstnavatelé zatím často pracují s neúplnými pravidly či metodikou.

V souvislosti se schvalováním zákonů o státním rozpočtu každoročně ve veřejném prostoru slýcháváme zmínky a komentáře o výši rozpočtových schodků, únosné míře zadlužení veřejných financí a dluhové brzdě, která ji má zajistit. Co přesně v tomto ohledu stanoví platná a aktuálně účinná právní úprava?

Od 1. ledna 2026 vstoupila v účinnost řada změn v daňových předpisech, které ovlivní jak podnikatele, zaměstnance a zaměstnavatele, tak i běžné občany. Současně dochází k valorizaci některých parametrických ustanovení zákona o daních z příjmů, která jsou navázána na výši minimální nebo průměrné mzdy.

Nejvyšší správní soud se opakovaně zabývá otázkou, zda příjmy společníků s.r.o., kteří své společnosti fakturují za poskytování služeb, představují příjmy ze samostatné činnosti, nebo zda jde ve skutečnosti o příjmy ze závislé činnosti.

Zápůjčky představují běžný nástroj financování. Z daňového hlediska však přinášejí řadu komplikací, zejména pokud se jedná o zápůjčku poskytnutou mezi spojenými osobami podle § 23 odst. 7 zákona č. 586/1992 Sb. o daních z příjmů („ZDP“).

Dne 1.1.2026 nabyl účinnosti zákon č. 324/2025 Sb. o povinném příspěvku na produkty spoření na stáří (dále jen „Zákon“), který byl přijat za účelem zlepšení zajištění zaměstnanců, kteří vykonávají práci zařazenou do třetí kategorie pro vybrané faktory pracovních podmínek.

Od začátku roku 2026 je možné využívat nových pravidel pro zaměstnanecké akcie, které nově nebudou podléhat odvodům na sociálním a zdravotním pojištění. Mnohé mladé firmy se proto začínají v tomto zajímavém benefitu orientovat a zjišťovat, jak jej správně nastavit.

Brigádníci pracující na DPP si budou moci v roce 2026 vydělat o pětistovku více, aniž by museli hradit odvody. Podnikatelé a živnostníci s minimálními odvody začnou již zkraje roku 2026 platit vyšší odvody pojistného, které jim narostou skokově. Připlatí si přibližně o dvanáct set korun měsíčně, ačkoliv jim nová vláda slibuje tuto částku posléze vrátit.

Od 1. ledna 2026 začala platit řada legislativních změn, které se dotkly firem. Jejich primární motivací má být zjednodušení administrativy pro zaměstnavatele, například část podniků se nově vyhne povinnému auditu či firmy ještě více ušetří na nákladech při inovacích. Dále by se měl snížit počet formulářů, které zaměstnavatelé povinně zasílají na úřady či více zpřístupnit zaměstnanecké opční programy.

S koncem roku je tradičně vhodné ohlédnout se trochu zpět a připomenout si, co se během roku událo. Co nás každý rok ovlivňuje, je bezpochyby právní prostředí a také nastavení daní. A právě bilanci daňového práva nabízí komentář ke zřejmě nejvýznamnějšímu daňovému judikátu roku 2025.

Podvody s autorizovanými platbami jsou v současné době považovány za nejrozšířenější typ platebních podvodů. Každý rok na jejich základě provedou klienti bank nacházející se v EU podvodné transakce celkově v řádech několika set milionů eur. Tato suma a počet úspěšných incidentů navzdory značné informač­ní osvětě ze strany médií a zvyšujícím se ochranným opatřením ze strany poskytovatelů platebních služeb neustále narůstá. Z právního pohledu tak vyvstává otázka, zda vůbec a případně jaké existují v současné době právní nástroje ke snížení výskytu těchto podvodů a zvýšení právní ochrany klientů bank, tedy slabší strany, na které se tento článek primárně zaměří.

Novela zákona o DPH přináší nové povinností pro podnikatele – povinnost vrátit odpočet z faktury neuhrazené do 6 měsíců po splatnosti.

Tisíce českých firem čeká od ledna zrušení srážkové daně pro zahraniční členy jejich statutárních orgánů. Pokud jednatel nebo člen představenstva pobírá za rok více než 36násobek průměrné mzdy, bude muset navíc podat i daňové přiznání.

Nejvyšší správní soud potvrdil, že druhou šanci nedostanou.

Směrnice EU o spotřebitelských úvěrech, jejíž principy mají členské státy začlenit do vnitřní legislativy nejpozději do 20. listopadu 2025, zpřesňuje pravidla pro posuzování úvěruschopnosti žadatelů. Změny se dotknou každého, kdo bude žádat o běžný spotřebitelský úvěr a dle české transpozice také o hypotéku.

Evropská unie dlouhodobě usiluje o zvýšení transparentnosti podnikání a o větší důraz na udržitelnost. Přijetím směrnice o nefinančním reportingu (dále jen „CSRD“) byla povinnost nefinančního reportingu zásadně rozšířena.

Ústavní soud se postavil na stranu finanční správy a posvětil doměření daně a penále emitentovi ve spojení s korunovými dluhopisy.

Od loňského července je v Česku možné sdílet elektřinu mezi rodinami, bytovými domy, obcemi či podniky – podobně jako některých jiných zemích EU. Nový institut byl zaveden s cílem posílit energetickou soběstačnost a snížit přetížení sítě. Jeho daňové dopady však zůstávají v některých aspektech i po roce nejasné.

V červenci 2025 byla schválena novela zákona o účetnictví, která zásadně mění pravidla pro povinný audit a kategorizaci účetních jednotek.

Zásadní změna zákona o daních z příjmů – zrušení srážkové daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti. Jaké konkrétní změny vláda navrhuje, se dočtete níže.

V článku se dočtete o zakotvení nových pravidel ohledně nemovitostí a DPH platných od 1. července 2025

Bitcoin a další kryptoměny již dávno nejsou jen okrajovým tématem pro technologické nadšence. Stále častěji plní titulky médií, stávají se předmětem veřejných debat a přitahují pozornost politiků i centrálních bank po celém světě. Tento rostoucí význam se nevyhnul ani České republice, kde vyvrcholil přijetím nové legislativy upravující jejich daňový režim s účinností od 15. února 2025[1]. Nová pravidla, zejména zavedení tříletého časového testu pro osvobození příjmů z prodeje kryptoměn dle zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "ZDP"), přibližují Česko k modelům s časovým testem známým ze zahraničí. Jaké jsou tedy konkrétní podmínky a úskalí české právní úpravy?