Liberační balíček ke zmírnění ekonomických následků pandemie koronaviru
Stát v souvislosti se šířením nákazy koronavirem poskytne daňové úlevy, které by měly podnikatelům pomoci vyrovnat se s výpadkem příjmů.
V aktuálním Finančním zpravodaji č. 4/2020 bylo uveřejněno rozhodnutí ministryně financí o prominutí příslušenství daně a správního poplatku z důvodu mimořádné události a nový pokyn GFŘ D – 44 k promíjení úroku z prodlení, úroku z posečkané částky a pokuty za nepodání kontrolního hlášení. Mediálním proklamacím o vstřícných krocích vůči podnikatelům se tak dostalo oficiální podoby. Jaké jsou ty nejzásadnější?
Daňové subjekty, které nepodléhají povinnému auditu, nebo za ně nepodává daňové přiznání daňový poradce, nejvíce ocení, že se promíjí pokuta za opožděné tvrzení daně a úrok z prodlení, a to za podmínky, že dojde k podání přiznání, resp. zaplacení daně, nejpozději dne 1. 7. 2020.
Ti, kdo měli v plánu podat daňové přiznání do 1. 4. 2020, tak v současné době nemusejí narychlo shánět daňového poradce, aby si odložili platbu daně. Lhůt pro vrácení přeplatků na dani se rozhodnutí ministryně financí samozřejmě nijak nedotkne.
Pokud daňový subjekt daný termín nestihne, ztrácí nárok na prominutí a příslušná sankce mu bude vyměřena v plné výši. Daňové subjekty, které této možnosti chtějí využít, by tedy měly mít na paměti, že za den platby se považuje až den, kdy byla daň připsána na účet správce daně. V tomto případě se obvyklá tolerance pěti pracovních dnů nepoužije. Prominutí jsou na sobě nezávislá, nezaplacením daně tedy nezaniká nárok na prominutí pokuty za opožděné tvrzení daně.
Dalším vstřícným krokem je prominutí pokut za nepodání kontrolního hlášení v řádném termínu, které daňový subjekt podal dříve, než jej k tomu vyzval správce daně. Tato pokuta je zákonem stanovena na 1.000 Kč a v případě prvního porušení v kalendářním roce se neukládá. Prominutí je omezeno na období od 1. 3. 2020 do 31. 7. 2020.
Daňové subjekty by si po zbytek kalendářního roku měly být vědomy, že odpuštění pokuty za první opožděné podání kontrolního hlášení si mohou vyčerpat i v období, kdy se pokuty budou promíjet. Stejně nelze doporučit přílišné otálení s podáním kontrolního hlášení. Jakmile je doručena výzva k jeho podání, prominutí pokuty dle rozhodnutí ministryně financí již možné není.
Pokyn D – 44 doplňuje do příslušných pokynů jako ospravedlnitelný důvod k prominutí úroků z prodlení, úroků z posečkané částky a pokut za nepodání kontrolního hlášení mimořádná opatření související se šířením koronaviru. Prokáže-li daňový subjekt dostatečně věrohodným způsobem, že jeho prodlení je důsledkem působení mimořádných opatření, budou mu úrok nebo pokuta prominuty v plné výši. Pokyn je ve vztahu k promíjení pokut za nepodání kontrolního hlášení limitován na období od 1. 3. 2020 do 31. 7. 2020.
Pokynu D - 44 by mohli využít zejména plátci DPH, kteří v důsledku uzavření svých provozoven nebudou mít dostatek finančních prostředků k platbě daně.
Tato opatření jsou určitě vítaná. Hlavním zdrojem finanční zátěže pro osoby samostatně výdělečně činné je ale platba odvodů na sociální a zdravotní pojištění. Ministryně práce a sociálních věcí již oznámila, že zvažuje i omezení těchto odvodů. Uvidíme, jak se situace bude dále vyvíjet. Podle informací, které vydala 19. 3. 2020 Hospodářská komora ČR, problematika úlev na pojistném zatím není centralizovaně řešena. Plátci pojistného musí podávat vždy individuální žádosti o změnu záloh na pojistné, žádosti o placení pojistného a penále ve splátkách a v případě pojistného na zdravotní pojištění také žádosti o prominutí penále – podrobnosti lze nalézt na stránkách ČSSZ a konkrétní zdravotní pojišťovny.
Poslední a méně příznivá zpráva. Zavedení tzv. třetí vlny EET, podle informací Ministerstva finanční odložit nelze, ministerstvo ale bude údajně v této věci zpočátku postupovat „shovívavě“.
Zdroj: bnt journal
Další články
Digitální klon zemřelého člověka: Právní limity simulace identity po smrti
Představme si, že po smrti blízkého člověka přijde rodině zpráva z chatovací aplikace. Není to starý e-mail ani automatická vzpomínka ze sociální sítě.
Právní průšvihy při nasazování AI nástrojů – praktické zkušenosti, kdy se to nepovedlo (1. část)
Implementace nástrojů umělé inteligence už pro právníky není hudbou budoucnosti, ale každodenní realitou. Zapomeňte však na tradiční přístup „odškrtávání checklistů“. V éře AI totiž regulace přímo diktuje samotný technický design produktů. Jak se úspěšně zorientovat v džungli desítek evropských předpisů, na co si dát pozor při mapování datových toků a proč musí právníci při vývoji aplikací sedět u jednoho stolu s programátory a produktovými manažery?
Kdy musí zahraniční firma odvádět daně v tuzemsku? Někdy stačí i jediný zaměstnanec na home office
Práce na dálku z jiné země je čím dál častější. Přestože se podmínky prezence na pracovišti rozvolnily, žádná benevolence už neplatí v tom, kde a jak firmy, potažmo zaměstnanci musí odvádět daně. Systém přitom není nejpřehlednější, a tak svádí k chybám.
Prediktivní analytika při správě daní
Daňová kontrola byla dlouho vnímána především jako nástroj zpětného ověření. Správce daně posuzoval, zda daňový subjekt v minulosti správně přiznal daň, zda doložil rozhodné skutečnosti a zda jeho tvrzení odpovídá realitě. Tento model má své pevné místo i v budoucnu. U části daňových rizik však naráží na praktický limit: pokud správce daně reaguje až ve chvíli, kdy je škoda způsobena, může být její náprava obtížná, ne-li fakticky nemožná.
Rozhovor: Adam Felix - Advokacie nesmí podléhat státnímu finančnímu dozoru
Ministerstvo financí předložilo návrh zákona o ekonomické ochraně státu a související novely zákona o Finančním analytickém úřadu a zákona o advokacii, které mají ambici posílit nástroje státu v boji proti praní peněz a financování terorismu. Vedle deklarovaného cíle návrh vyvolává zásadní debatu o tom, kde končí legitimní regulace a začíná zásah do samotné podstaty nezávislé advokacie a pilířů právního státu.




