Daňová ztráta jako položky odčitatelné od základu daně

Daňová ztráta v roce 2020

V roce 2020 byl zákonem č. 299/2020 Sb. novelizován zákon o daních z příjmů. Novela představila změnu v uplatnění daňové ztráty jako položky odčitatelné od základu daně.

Tax Director, Accace s. r. o.
SS
Junior Tax Consultant, Accace s. r. o.
Daňová ztráta jako položky odčitatelné od základu daně

Ačkoliv je úprava účinná již od července 2020, její praktické využití nastává zejména nyní, při sestavení řádného daňového přiznání za zdaňovací období 2020.

Kdo může daňovou ztrátu uplatnit? 

Zpětně mohou daňovou ztrátu uplatnit právnické i fyzické osoby.

Okamžik uplatnění daňové ztráty 

Dle nového znění § 34 odst. 1 ZDP je možné daňovou ztrátu uplatnit prostřednictvím dodatečného daňového přiznání, a to:

  • ve 2 zdaňovacích obdobích* bezprostředně předcházejících zdaňovacímu období, či období, za které se podává daňové přiznání, za něž se daňová ztráta stanoví, nebo 
  • v 5 zdaňovacích obdobích* bezprostředně následujících po období, za které se daňová ztráta stanoví.

* Do limitu 2/5 zdaňovacích období, ve kterých je možné daňovou ztrátu uplatnit, se nepočítají období, jež nejsou obdobími zdaňovacími, ale podává se za ně daňové přiznání. Daňovou ztrátu je však možné v těchto obdobích uplatnit jako položku odčitatelnou od základu daně.

První období uplatnění daňové ztráty

Poprvé lze uplatnit daňovou ztrátu zpětně za zdaňovací období (tj. kalendářní i hospodářský rok), které končí dnem 30. 6. 2020 a později.

Pro zpětné uplatnění daňové ztráty za zdaňovací období 2020 nemusí poplatník čekat až na podání daňového přiznání za toto období. Výši daňové ztráty za období může odhadnout a na základě odhadu podat dodatečné přiznání. Při použití odhadu daňové ztráty je možné podat dodatečné přiznání pouze za bezprostředně předcházející období (rok 2019 u poplatníků používajících kalendářní rok jako zdaňovací období). Pokud bude odhadnutá výše uplatněné daňové ztráty vyšší než ztráta pravomocně stanovená, bude poplatník povinen tuto nesrovnalost upravit prostřednictvím dalšího dodatečného přiznání za rok 2019. Tento krok povede k vyměření úroků z prodlení správcem daně. 

Výše uplatnitelné daňové ztráty

Zpětně lze daňovou ztrátu uplatnit do souhrnné výše 30 mil. Kč za jakákoliv dvě předcházející období. Upozorňujeme, že podle výkladů akceptovaných státní správou platí limit 30 mil. Kč pro každou jednotlivou vyměřenou daňovou ztrátu samostatně. Výše ztráty uplatnitelné v následujících zdaňovacích obdobích není nijak limitována.

Zpětné a následné uplatnění daňové ztráty stanovené za jedno zdaňovací období lze kombinovat.

Vratitelný přeplatek 

V případě vzniku vratitelného přeplatku na základě podaného dodatečného daňového přiznání lze o jeho vrácení požádat správce daně standardním způsobem.

Lhůta pro stanovení daně 

Lhůta pro stanovení daně, tzv. prekluzivní lhůta, činí standardně 3 roky. Pro stanovení daně za období, kdy byla stanovena daňová ztráta, však platí speciální úprava. Za období, ve kterém daňová ztráta vznikla, a následující období, v nichž je možné tuto ztrátu uplatnit, končí lhůta pro stanovení daně současně se lhůtou pro stanovení daně za poslední zdaňovací období, ve kterém může být ztráta uplatněna (tj. tříletá lhůta se prodlužuje o dalších pět let).

V případě zpětného uplatnění daňové ztráty budou tato pravidla aplikována obdobně. Tzn. že při zpětném uplatnění daňové ztráty budou pro případné doměření daně otevřena období, v nichž byla daňová ztráta uplatněna, a to až do konce lhůty pro stanovení daně za poslední zdaňovací období, kdy je možné daňovou ztrátu uplatnit.

Vzdání se práva na uplatnění daňové ztráty

Délku lhůty pro stanovení daně je možné ovlivnit využitím institutu vzdání se práva na uplatnění daňové ztráty v následujících obdobích. 

Pokud se poplatník daně vzdá práva na uplatnění daňové ztráty v obdobích následujících po období, za které byla stanovena daňová ztráta, je možné daňovou ztrátu uplatnit pouze zpětně. Současně ale dochází ke zkrácení lhůty pro stanovení daně za období, za které byla ztráta stanovena. Lhůta pro stanovení daně za období, v němž daňová ztráta vznikla, činí v takovém případě tři roky od posledního dne lhůty pro podání řádného přiznání za toto období. Nedochází tak k prodloužení prekluzivní lhůty o dalších 5 let. 

Vzdát se práva na uplatnění daňové ztráty v následujících obdobích je možné pouze v termínu pro podání řádného daňového přiznání za období, ve kterém je daňová ztráta stanovena. Lhůtu pro podání oznámení vzdání se práva nelze navrátit v předešlý stav. Rovněž tak vzdání se práva na uplatnění daňové ztráty není možné vzít zpět. Vzdání se práva je nutné správci daně oznámit i v případě, kdy celá daňová ztráta bude uplatněna zpětně.

Na co si dát dále pozor?

Rozhodnete-li se pro zpětné uplatnění daňové ztráty, nezapomeňte věnovat pozornost také následujícím oblastem:

  • Zpětné uplatnění daňové ztráty při převodu závodu, při fúzi a rozdělení,
  • Uplatnění ztráty při podstatné změně ve složení společníků/akcionářů a změně struktury výnosů,
  • Vliv zpětného uplatnění daňové ztráty na zápočet daně uhrazené v zahraničí.


Hodnocení článku
0%
Pro hodnocení článku musíte být přihlášen/a

Diskuze k článku ()

Pro přidání komentáře musíte být přihlášen/a

Další články

Ke konstrukci mimořádné stabilizační odměny za práci ve ztíženém pracovním prostředí s rizikem nákazy covid-19 - část II.
Mimořádné odměny poskytnuté v dotačním schématu

Ke konstrukci mimořádné stabilizační odměny za práci ve ztíženém pracovním prostředí s rizikem nákazy covid-19 - část II.

Započítávají se mimořádné odměny poskytnuté v dotačním schématu do průměrného výdělku, a tedy zvyšují průměrný výdělek na výpočet dovolené, příplatků za práci přesčas, v noci, v sobotu, v neděli a ve svátek, jakož i placených překážek v práci, či nikoliv?

Kolektiv autorů
Vymožené plnění na základě pravomocného a vykonatelného rozsudku, který byl následně zrušen dovoláním
Dluh pohledávka vykonatelnost rozsudek vymožení

Vymožené plnění na základě pravomocného a vykonatelného rozsudku, který byl následně zrušen dovoláním

V tomto článku se budu zabývat tím, jak se v praxi řeší situace úspěšného žalobce, který vymohl pohledávku za žalovaným (povinným) na základě pravomocného a vykonatelného rozsudku, který byl následně dovolacím soudem zrušen, a to především ve světle ustanovení § 96 odst. 6 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soud řád (dále jen „OSŘ“) a přezkumu ústavnosti tohoto ustanovení Ústavním soudem.

Tento web využívá cookies pro zajištění funkčnosti webu a získání statistik návštěvnosti webu