Daňová ztráta v roce 2020
V roce 2020 byl zákonem č. 299/2020 Sb. novelizován zákon o daních z příjmů. Novela představila změnu v uplatnění daňové ztráty jako položky odčitatelné od základu daně.
Ačkoliv je úprava účinná již od července 2020, její praktické využití nastává zejména nyní, při sestavení řádného daňového přiznání za zdaňovací období 2020.
Kdo může daňovou ztrátu uplatnit?
Zpětně mohou daňovou ztrátu uplatnit právnické i fyzické osoby.
Okamžik uplatnění daňové ztráty
Dle nového znění § 34 odst. 1 ZDP je možné daňovou ztrátu uplatnit prostřednictvím dodatečného daňového přiznání, a to:
- ve 2 zdaňovacích obdobích***** bezprostředně předcházejících zdaňovacímu období, či období, za které se podává daňové přiznání, za něž se daňová ztráta stanoví, nebo
- v 5 zdaňovacích obdobích***** bezprostředně následujících po období, za které se daňová ztráta stanoví.
* Do limitu 2/5 zdaňovacích období, ve kterých je možné daňovou ztrátu uplatnit, se nepočítají období, jež nejsou obdobími zdaňovacími, ale podává se za ně daňové přiznání. Daňovou ztrátu je však možné v těchto obdobích uplatnit jako položku odčitatelnou od základu daně.
První období uplatnění daňové ztráty
Poprvé lze uplatnit daňovou ztrátu zpětně za zdaňovací období (tj. kalendářní i hospodářský rok), které končí dnem 30. 6. 2020 a později.
Pro zpětné uplatnění daňové ztráty za zdaňovací období 2020 nemusí poplatník čekat až na podání daňového přiznání za toto období. Výši daňové ztráty za období může odhadnout a na základě odhadu podat dodatečné přiznání. Při použití odhadu daňové ztráty je možné podat dodatečné přiznání pouze za bezprostředně předcházející období (rok 2019 u poplatníků používajících kalendářní rok jako zdaňovací období). Pokud bude odhadnutá výše uplatněné daňové ztráty vyšší než ztráta pravomocně stanovená, bude poplatník povinen tuto nesrovnalost upravit prostřednictvím dalšího dodatečného přiznání za rok 2019. Tento krok povede k vyměření úroků z prodlení správcem daně.
Výše uplatnitelné daňové ztráty
Zpětně lze daňovou ztrátu uplatnit do souhrnné výše 30 mil. Kč za jakákoliv dvě předcházející období. Upozorňujeme, že podle výkladů akceptovaných státní správou platí limit 30 mil. Kč pro každou jednotlivou vyměřenou daňovou ztrátu samostatně. Výše ztráty uplatnitelné v následujících zdaňovacích obdobích není nijak limitována.
Zpětné a následné uplatnění daňové ztráty stanovené za jedno zdaňovací období lze kombinovat.
Vratitelný přeplatek
V případě vzniku vratitelného přeplatku na základě podaného dodatečného daňového přiznání lze o jeho vrácení požádat správce daně standardním způsobem.
Lhůta pro stanovení daně
Lhůta pro stanovení daně, tzv. prekluzivní lhůta, činí standardně 3 roky. Pro stanovení daně za období, kdy byla stanovena daňová ztráta, však platí speciální úprava. Za období, ve kterém daňová ztráta vznikla, a následující období, v nichž je možné tuto ztrátu uplatnit, končí lhůta pro stanovení daně současně se lhůtou pro stanovení daně za poslední zdaňovací období, ve kterém může být ztráta uplatněna (tj. tříletá lhůta se prodlužuje o dalších pět let).
V případě zpětného uplatnění daňové ztráty budou tato pravidla aplikována obdobně. Tzn. že při zpětném uplatnění daňové ztráty budou pro případné doměření daně otevřena období, v nichž byla daňová ztráta uplatněna, a to až do konce lhůty pro stanovení daně za poslední zdaňovací období, kdy je možné daňovou ztrátu uplatnit.
Vzdání se práva na uplatnění daňové ztráty
Délku lhůty pro stanovení daně je možné ovlivnit využitím institutu vzdání se práva na uplatnění daňové ztráty v následujících obdobích.
Pokud se poplatník daně vzdá práva na uplatnění daňové ztráty v obdobích následujících po období, za které byla stanovena daňová ztráta, je možné daňovou ztrátu uplatnit pouze zpětně. Současně ale dochází ke zkrácení lhůty pro stanovení daně za období, za které byla ztráta stanovena. Lhůta pro stanovení daně za období, v němž daňová ztráta vznikla, činí v takovém případě tři roky od posledního dne lhůty pro podání řádného přiznání za toto období. Nedochází tak k prodloužení prekluzivní lhůty o dalších 5 let.
Vzdát se práva na uplatnění daňové ztráty v následujících obdobích je možné pouze v termínu pro podání řádného daňového přiznání za období, ve kterém je daňová ztráta stanovena. Lhůtu pro podání oznámení vzdání se práva nelze navrátit v předešlý stav. Rovněž tak vzdání se práva na uplatnění daňové ztráty není možné vzít zpět. Vzdání se práva je nutné správci daně oznámit i v případě, kdy celá daňová ztráta bude uplatněna zpětně.
Na co si dát dále pozor?
Rozhodnete-li se pro zpětné uplatnění daňové ztráty, nezapomeňte věnovat pozornost také následujícím oblastem:
- Zpětné uplatnění daňové ztráty při převodu závodu, při fúzi a rozdělení,
- Uplatnění ztráty při podstatné změně ve složení společníků/akcionářů a změně struktury výnosů,
- Vliv zpětného uplatnění daňové ztráty na zápočet daně uhrazené v zahraničí.
Další články
Odklad AI Actu firmy uklidnil. Kvůli Shadow AI přitom porušují povinnosti už dnes
Od neděle 2. srpna se začala uplatňovat další důležitá část evropského AI Actu, která se týká transparentnosti. Firmy si sice po červnovém odkladu části pravidel oddechly, ale většina z nich stále podceňuje rizika takzvané Shadow AI. Fenoménu, kdy zaměstnanci potají využívají veřejné nástroje umělé inteligence a vkládají do nich firemní know-how či osobní údaje.
Veřejná podpora: Co potřebujete vědět, abyste byli v souladu se zákonem
Představte si, že město nebo stát chce finančně podpořit váš podnikatelský záměr, poskytnout vám dotaci na rozvoj společnosti nebo třeba zvýhodněný nájem prostor. Zní to skvěle, že? Ale pozor – právě jste vstoupili do světa veřejné podpory, který má svá přísná pravidla.
NIS2 v praxi: nový zákon o kybernetické bezpečnosti dopadne na tisíce firem, které to zatím netuší
Zákon č. 264/2025 Sb., o kybernetické bezpečnosti (ZoKB), který do českého práva přenáší evropskou směrnici NIS2, nabyl účinnosti 1. listopadu 2025. Pro veřejnost i pro řadu firem jde stále o právní úpravu „někde na okraji”. Čísla ale ukazují něco jiného: nový zákon zasáhne řádově patnáctkrát více subjektů než předchozí úprava a mnohé z nich zatím nevědí, že mezi ně patří.
Transparentní odměňování v Česku má zpoždění, firmám bez jasného systému přesto hrozí pokuty i doplacení mezd
Česko má podle Eurostatu jeden z nejvyšších rozdílů v odměňování žen a mužů v EU – gender pay gap dosahuje okolo 18 %. Evropská pravidla pro transparentní odměňování, jejichž cílem je narovnat informační asymetrii na pracovním trhu a dlouhodobě tak přispět i ke zmenšení rozdílu ve mzdách mužů a žen, však nabrala v České republice zpoždění.
Kdy je možné sáhnout po jinak urážlivých označeních?
Tento článek shrnuje nedávný rozsudek Evropského soudu pro lidská práva (ESLP) v kauze Mortensen proti Dánsku, který může sehrát roli v dalším řešení obdobných případů na ochranu osobnosti, zejména pokud se jedná o působení na sociálních sítích, předchozího jednání poškozeného a reálných základů pro hodnotící úsudek.
