
Obchodní podmínky a vznik smluvního vztahu ve světle rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 20. 11. 2024, sp. zn. 33 Cdo 2550/2024
Obchodní podmínky jsou institutem, s nímž se v praxi setkáváme v podstatě na každodenní bázi.

Obchodní podmínky jsou institutem, s nímž se v praxi setkáváme v podstatě na každodenní bázi.

Válka zůstává realitou mezinárodní politiky. Konflikty a ozbrojené střety nadále propukají a navzdory existenci mezinárodního práva válka nezmizela. Jak dlouho musí lidstvo v tomto cyklu pokračovat? Je-li konflikt nevyhnutelný, musí být válka i způsobem, jakým jej řešíme?

V advokátní praxi nám každoročně prochází pod rukama desítky standardizovaných smluv, obchodních podmínek a jiných dokumentů, které prodejci (nejen) motorových vozidel používají při uzavírání smluv se svými zákazníky na českém trhu. Platí, že „v jednoduchosti je krása“. Tato základní poučka má však své meze, a právě na ně se v tomto článku společně podíváme.

Článek rozebírá překvapivou, ale v praxi používanou konstrukci stanov, kdy o vnitřních sporech spolku rozhoduje orgán cizího spolku. Je to popření spolkové samosprávy – nebo naopak její důsledek?

Půjčování nářadí a specializovaných přístrojů je dnes běžnou službou, která však zároveň podléhá jasným pravidlům občanského zákoníku. Právní vztahy mezi půjčovnami a zákazníky se odvíjejí zejména od úpravy nájmu a výpůjčky, přičemž klíčová je odpovědnost za škodu a dodržení pokynů poskytovatele. Rostoucí obliba těchto služeb tak vyvolává i důraz na přesné smluvní podmínky a prevenci rizik.

Převzetí majetku ve smyslu § 1893 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku („OZ“) nepatří mezi široce známé a užívané zákonné instituty přistoupení k dluhu. Až do nedávna platilo, že se jedná o ustanovení OZ, které nejen že se v praxi příliš nevyužívá, ale dokonce k němu neexistuje rozhodovací praxe Nejvyššího soudu, natož pak praxe ustálená, která by byla okomentovaná v odborných textech a podrobena akademickému zkoumání. V recentní judikatuře Nejvyššího soudu se však použití § 1893 OZ objevilo[1], a s jistou nadsázkou tak můžeme říci, že se zde vyskytl staronový zákonný důvod přistoupení k dluhu.

Ústavní soud se v recentním nálezu sp. zn. IV. ÚS 778/25, ze dne 3. 9. 2025 vymezil vůči rozhodnutí velkého senátu Nejvyššího soudu, když judikoval, že promlčecí lhůta v případě, že věřiteli přísluší právo určit dobu splnění dluhu, nemůže počít plynout před splatností (dospělostí) pohledávky.

Koupě nemovitosti je pro většinu lidí významná životní událost.

Jak správně ukončit nájem a co pronajímatel při skončení nájmu či vyklizení nemovitosti nemůže?

Po dubnové novele zákona o advokacii, která zpřísnila pravidla pro nakládání s penězi klientů, schválil říjnový sněm České advokátní komory konkrétní podobu systému, jenž má nová opatření uvést do praxe.