Inflační doložka a její použití
Inflační doložka byla v 90. letech hojně užívaným ustanovením smlouvy. V důsledku poměrně stabilní inflace v letech následujících se od tohoto ustanovení pomalu začalo upouštět.
V současné době se požadavky na začlenění inflační doložky do smluv začínají intenzivně vracet. Právě nyní je tedy vhodná doba k připomenutí si náležitostí obsahu a aplikace inflační doložky.
Zákonná úprava
Inflační doložka je smluvním institutem, její přesné znění však není upraveno v žádném zákonném předpise. Jedinou výjimkou je ust. § 2248 zák. č. 89/2012 Sb. (občanský zákoník), které je textováno jednoduše: „Strany si mohou ujednat každoroční zvyšování nájemného“. Jak už z textu plyne, týká se citované ustanovení výhradně nájemních vztahů, a to jak nájmu bytů, tak nájmů celkově. A právě ujednáním o zvýšení nájemného může být i inflační doložka.
Citované zákonné ustanovení hovoří o tom, že lze ujednat každoroční zvýšení nájemného. Způsobů ujednání zvýšení nájemného může být tedy i více (např. měnová doložka chránící před kolísáním měnových rozdílů). Zdůraznit je také třeba slovo „každoroční“. V případě nájmů tedy zákon předpokládá zvyšování nájemného maximálně ročně, nikoli častěji. Toto je ale jediné pevné pravidlo, které zákon ukládá. I při ujednání způsobu zvýšení nájemného tedy existuje určitá smluvní volnost, která je limitována pouze obecnými zásadami. Například v případě nájmu bytů patří k těmto zásadám ochrana slabšího, tedy nájemníka, či zásada dobrých mravů.
Zákon89/2012 Sb. Zákon občanský zákoník
§ 2248
Strany si mohou ujednat každoroční zvyšování nájemného.
Zobrazit celý dokumentvčetně souvisejících dokumentů a komentářů
Další články
Okamžité zrušení pracovního poměru zaměstnancem ze zdravotních důvodů: prolomila novela zákona o specifických zdravotních službách judikaturu Nejvyššího soudu?
Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce poskytuje zaměstnancům v určitých výjimečných případech silnou ochranu v podobě možnosti okamžitého zrušení pracovního poměru. Jedním z těchto případů je situace, kdy zaměstnanec podle lékařského posudku nemůže dále konat práci bez vážného ohrožení svého zdraví (srov. § 56 odst. 1 písm. a) zákoníku práce.
Odpovědnost provozovatele za škodu vzniklou provozní činností: kdy nestačí říct „nebyla to naše chyba“
Provozovatel se odpovědnosti nezbaví jen tím, že došlo k zásahu zvenčí. Klíčové je, jaká preventivní opatření přijal.
Drony v realitním marketingu: Právní rámec a ochrana soukromí
Využití bezpilotních letadel v realitním marketingu přináší kromě atraktivní vizualizace také specifická právní rizika. Střet zájmu na propagaci nemovitosti s právem na ochranu soukromí třetích osob je častým předmětem sporů.
Odškodňování cestujících leteckými dopravci za zrušené a zpožděné lety
Aktuální válečný konflikt na blízkém východě se negativně projevuje také na dostupnosti ropných produktů, což samozřejmě negativně ovlivňuje jejich cenu na světových trzích. To se týká rovněž leteckého paliva, v důsledku čehož začínají letečtí dopravci upozorňovat na možnost zavádění opatření spočívajících například také v rušení plánovaných letů v následujících měsících. Budou mít poté cestující, kteří již mají letenku zakoupenu a jejich let jim dopravce následně zruší, nárok na odškodnění? A pokud ano, za jakých okolností? A co v případě, není-li let zrušen, ale zpožděn?
Co přináší nové jednotné měsíční hlášení zaměstnavatele
Jedno hlášení místo několika. Nový systém jednotného měsíčního hlášení zaměstnavatele má zjednodušit administrativu zaměstnavatelů, ale přináší i nové povinnosti a rizika.
