Dne 17. 9. 2020 byla ve Sbírce zákonů publikována pod č. 371/2020 Sb. vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 522/2006 Sb., o státním odborném dozoru a kontrolách v silniční dopravě, ve znění pozdějších předpisů.

Územní plán je základním nástrojem pro regulaci jakékoli výstavby a rozvoje v obci. Bez dobrého územního plánu není možné dobře rozhodovat a chránit zájmy občanů. Nevhodně nastavená regulace se v praxi projevuje různě – chybí silnice, chodníky, v některých lokalitách se naopak staví rodinné domky na příliš malých parcelách nebo v těsné blízkosti průmyslových zón.

Praha 5. října (ČTK) - Česká vláda se nesmířila s červnovým rozhodnutím Evropského soudu pro lidská práva (ESLP), které konstatovalo, že Česko v trestním řízení porušilo práva doživotně odsouzeného vraha Tempela. Vládní zmocněnec požádal, aby se věcí zabýval ještě velký senát soudu. Na dotaz ČTK to dnes sdělil mluvčí ministerstva spravedlnosti Vladimír Řepka.

Převod podílu ve společnosti s ručením omezeným je jednou z nejčastějších obchodně-právních změn, jejíž podmínky dnes upravuje zákon č. 90/2012 Sb., zákon o obchodních korporacích, v platném znění (dále jen „zákon o obchodních korporacích“). Podmínky převodu podílu jsou u tohoto typu obchodní společnosti v zákoně nastaveny celkem jednoznačně, jakkoliv se i u jednotlivých společností mohou lišit například v závislosti na tom, zda jsou k podílům vydány kmenové listy nebo zda společenská smlouva podmínky převodu podílu upravuje odlišně od zákonné úpravy. Pojďme si v tomto článku přiblížit některá specifika procesu převodu podílu ve společnosti s ručením omezeným.

Dne 17. 9. 2020 byla ve Sbírce zákonů publikována pod č. 370/2020 Sb. vyhláška, kterou se mění vyhláška Ministerstva dopravy a spojů č. 478/2000 Sb., kterou se provádí zákon o silniční dopravě, ve znění pozdějších předpisů.

Letos do konce května došlo v České republice k 27 fúzím, velkým akvizicím a prodejům firem. Jejich celkový objem činil v přepočtu 118,2 miliardy korun. Současná ekonomická situace “nahrává” silnějším firmám k účelným investicím: mají vhodné podmínky ke koupi nebo pachtu podniků, které nejsou v dobré ekonomické situaci.

Praha 5. října (ČTK) - Použití mezinárodních účetních standardů při sestavování účetní závěrky by mělo být rozšířeno na banky, vybrané finanční instituce a pojišťovny. Ty již dnes předávají dohledovým orgánům informace podle těchto standardů. Zároveň firmy, které využívají mezinárodní účetní standardy a využijí je i pro stanovení základu daně z příjmu, by měly nižší administrativní zátěž. Vyplývá to z návrhu věcného záměru nového zákona o účetnictví, který dnes schválila vláda. Na twitteru o tom informovalo ministerstvo financí.

Snahou nejednoho zaměstnavatele je mít uzavřené takové pracovní smlouvy, u nichž si zachová pokud možno co nejširší prostor pro „bezproblémové“ ukončení pracovního poměru. Při podrobnějším studiu zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, v platném znění (dále jako „Zákoník práce“) totiž zaměstnavatel zjistí, že nejméně úskalí je spojeno s ukončením pracovního poměru ve zkušební době, popř. uplynutím doby.

Dne 10. 9. 2020 bylo ve Sbírce zákonů publikováno pod č. 367/2020 Sb. nařízení vlády o mimořádném prodloužení lhůt v rámci mezinárodní spolupráce při správě daní v souvislosti s výskytem koronaviru SARS CoV-2.

Vztah mezi demokratickým politickým systémem, participací občanů na jeho řádném fungování a sociálně ekonomicky citlivou problematikou exekucí je důležitým, ale dlouho opomíjeným tématem společenských věd i jejich výzkumu, a to navzdory své naléhavosti, a především masovému rozšíření exekucí, které se dnes bezprostředně dotýkají více než 800 tisíc občanů České republiky.

V Praze 1. října 2020 – Český daňový systém je nepřehledný. Nedává podnikateli možnost se od státu dozvědět, jak má v konkrétní věci správně postupovat. I přesto ale stát nechává veškerou odpovědnost za řádně uvedenou daň na podnikateli. Navíc, pokud finanční úřad podnikateli doměří daň na základě daňové kontroly, vzniká rovněž povinnost uhradit vysoké sankce. Kromě úroku z prodlení (aktuálně cca. 15 % ročně) je to rovněž penále ve výši 20 % z doměřené částky. Podle členů platformy Rozumné právo je tento stav do budoucna neudržitelný.

Praha 1. října (ČTK) - Žadatelé o dotace z řad firem zřejmě budou muset uvádět svého skutečného majitele. Počítá s tím změna rozpočtových pravidel, kterou dnes Sněmovna na návrh Pirátů připojila k vládní novele zákona proti praní špinavých peněz. Ten se má kvůli pravidlům EU výslovně vztahovat také na realitní zprostředkovatele či svěřenské správce. Novela má rovněž rozšířit data v centrální evidenci účtů o údaje o bezpečnostních schránkách a od poskytovatelů platebních služeb.

Emitenti korporátních dluhopisů mají možnost zajistit pohledávky vlastníků dluhopisů zástavním právem nebo jiným druhem zajištění. Korporátní dluhopis, který je zpravidla vnímán spíše jako rizikový investiční nástroj, tím dostává zcela novou kvalitu a stává se nástrojem poměrně konzervativním. Pokud totiž emitent není schopen dostát svým závazkům vyplývajícím z jím vydaných dluhopisů, respektive není schopen dluhopisy splatit, mohou vlastníci dluhopisů uspokojit své pohledávky ze zajištění.

Dne 4. 9. 2020 byla ve Sbírce zákonů publikována pod č. 364/2020 Sb. vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 10/2000 Sb., o srážkách z odměny osob, které jsou ve výkonu trestu odnětí svobody zaměstnány, o výkonu rozhodnutí srážkami z odměny těchto osob a chovanců zvláštních výchovných zařízení a o úhradě dalších nákladů, ve znění pozdějších předpisů.

Digitalizační směrnice EU přináší možnost vytvořit obchodní společnost, včetně splacení základního kapitálu, odkudkoli, třeba ze zahrady nebo chalupy. Postačí pouze internet.

Praha 1. října (ČTK) - Od dnešního dne se mění pravidla pro ukládání peněžitých trestů. Krádež je nově trestným činem až od spáchání škody nejméně 10.000 korun. Obžalovaný může u soudu prohlásit svou vinu, a dosáhnout tak snížení trestu pod stanovenou sazbu. Účinnosti totiž nabyla obsáhlá novela trestního zákoníku a trestního řádu, která přináší i řadu dalších změn. Přispět mají mimo jiné ke zrychlení trestního řízení, projevit by se měly také snížením počtu vězňů.

Dne 30. 9. 2020 bylo ve Sbírce zákonů publikováno pod č. 392/2020 Sb. usnesení vlády České republiky o přijetí krizového opatření.

Dne 30. 9. 2020 bylo ve Sbírce zákonů publikováno pod č. 391/2020 Sb. usnesení vlády České republiky o vyhlášení nouzového stavu pro území České republiky z důvodu ohrožení zdraví v souvislosti s prokázáním výskytu koronaviru /označovaný jako SARS CoV-2/ na území České republiky na dobu od 00:00 hodin dne 5. října 2020 na dobu 30 dnů.

Nejvyšší správní soud při soudním přezkumu pokuty za pořad kauzy Jaromíra Soukupa zkritizoval práci Rady pro rozhlasové a televizní vysílání

V současnosti se nám může při studiu judikatury v pracovněprávních věcech občas zdát, že soudní spory mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem velmi často vyhrává zaměstnanec jako „slabší“ strana pracovněprávních vztahů. Ačkoli tomu tak bezesporu nezřídka je, v následujícím textu si dovolíme ukázat, že ne vždy je úspěch zaměstnanců v soudních sporech se zaměstnavatelem zaručen. Zaměřili jsme se na několik judikátů Nejvyššího soudu, které ukazují, že i zaměstnavatel má v takových sporech šanci na úspěch.

Dne 4. 9. 2020 byla ve Sbírce zákonů publikována pod č. 363/2020 Sb. vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 109/1994 Sb., kterou se vydává řád výkonu vazby, ve znění pozdějších předpisů.

Vztah mezi demokratickým politickým systémem, participací občanů na jeho řádném fungování a sociálně ekonomicky citlivou problematikou exekucí je důležitým, ale dlouho opomíjeným tématem společenských věd i jejich výzkumu, a to navzdory své naléhavosti, a především masovému rozšíření exekucí, které se dnes bezprostředně dotýkají více než 800 tisíc občanů České republiky.

Praha 29. září (ČTK) - Odborníci a řemeslníci nebudou porušovat zákon, pokud do konce roku neabsolvují povinná profesní školení nebo zkoušky. Výjimku kvůli koronaviru zavádí vládní novela, kterou dnes už v prvním kole projednávání schválila Sněmovna. Normu tak nyní dostane k posouzení Senát.

Jednou ze čtyř základních svobod, na kterých stojí Evropská unie, je volný pohyb služeb. V rámci realizace této svobody dochází k situacím, kdy podnikatel usazený v jednom členském státě poskytuje služby osobám v jiném členském státě, běžně se tak děje prostřednictvím vyslání svých zaměstnanců k provádění takových služeb. Při takovém vyslání je však nutné dodržovat pravidla na ochranu zaměstnanců ve členských státech, do kterých jsou pracovníci vysláni.

Dne 4. 9. 2020 byla ve Sbírce zákonů publikována pod č. 362/2020 Sb. vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 345/1999 Sb., kterou se vydává řád výkonu trestu odnětí svobody, ve znění pozdějších předpisů.