Využijte pro emisi svých dluhopisů agenta pro zajištění
Emitenti korporátních dluhopisů mají možnost zajistit pohledávky vlastníků dluhopisů zástavním právem nebo jiným druhem zajištění. Korporátní dluhopis, který je zpravidla vnímán spíše jako rizikový investiční nástroj, tím dostává zcela novou kvalitu a stává se nástrojem poměrně konzervativním. Pokud totiž emitent není schopen dostát svým závazkům vyplývajícím z jím vydaných dluhopisů, respektive není schopen dluhopisy splatit, mohou vlastníci dluhopisů uspokojit své pohledávky ze zajištění.
Rozhodne-li se emitent dluhopisy zajistit, je povinen využít institutu agenta pro zajištění podle ustanovení § 20 a § 20a zákona č. 190/2004 Sb., o dluhopisech. Vybraným praktickým otázkám tohoto institutu se věnujeme v následujícím článku.
Smysl institutu agenta pro zajištění
Agent pro zajištění stojí mezi emitentem a vlastníky dluhopisů. Jeho hlavním úkolem je postarat se o realizaci zajištění (typicky zpeněžení zástavy) v případě, že emitent není schopen dostát svým závazkům vyplývajícím z dluhopisů, které vydal. Je to právě agent pro zajištění, kdo s emitentem uzavírá zástavní smlouvu, případně smlouvu o jiném zajištění pohledávek vyplývajících z vlastnictví dluhopisů, a kdo také fakticky zástavní právo ve prospěch vlastníků dluhopisů realizuje.
Agent pro zajištění kromě toho může působit jako jakýsi mediátor vztahů mezi emitentem a vlastníky dluhopisů. Agent pro zajištění se povinně účastní schůzí vlastníků dluhopisů. Dojde-li u emitenta ke změnám zásadní povahy a emitent nesvolá schůzi vlastníků dluhopisů, je schůzi oprávněn svolat právě agent pro zajištění.
Povinnosti agenta pro zajištění
Agent pro zajištění je povinen vykonávat svou činnost s odbornou péčí, zejména jednat kvalifikovaně, čestně a spravedlivě a v nejlepším zájmu vlastníků dluhopisů. Přitom je vždy vázán rozhodnutím vlastníků dluhopisů přijatým na schůzi vlastníků dluhopisů. V rozsahu, v jakém uplatňuje práva ze zajištění dluhopisů agent pro zajištění, nemohou je vlastníci dluhopisů uplatňovat samostatně. Schůze vlastníků dluhopisů má možnost agenta pro zajištění kdykoliv odvolat a nahradit jej jiným.
Ačkoliv to zákon o dluhopisech neříká výslovně, jsme přesvědčeni, že s ohledem na výše uvedené by měl být agent pro zajištění nestrannou osobou, která nemá bližší vztah k emitentovi. Agentem pro zajištění může bezpochyby být banka nebo obchodník s cennými papíry, neboť tyto osoby zákon o dluhopisech výslovně zmiňuje. Taková varianta je pro vlastníky dluhopisů nejbezpečnější, neboť výtěžek zpeněžení zástavy je ze zákona v režimu zákaznického majetku, který je chráněn před případnou insolvencí uvalenou na majetek agenta pro zajištění. Z naší zkušenosti však banky nemají zájem vykonávat činnost agenta pro zajištění u menších (zejména podlimitních) emisí korporátních dluhopisů.
Alternativou pro emitenty podlimitních emisí dluhopisů může být agent pro zajištění z řad advokátů, notářů nebo insolvenčních správců. Česká advokátní komora nám potvrdila, že výkon činnosti agenta pro zajištění považuje za slučitelný s výkonem advokacie. Vzhledem k absenci podrobnější úpravy není vyloučeno, aby činnost agenta pro zajištění vykonával libovolný podnikatel. Tuto variantu však emitentům nedoporučujeme, neboť v investorech pravděpodobně nebude vzbuzovat příliš důvěry.
Smlouva s agentem pro zajištění
Práva a povinnosti agenta pro zajištění, které nevyplývají přímo ze zákona, se řídí smlouvu mezi emitentem a agentem pro zajištění. Rozhodne-li se emitent dluhopisy zajistit, je uzavření smlouvy povinné. Smlouva musí mít písemnou formu a musí upravovat alespoň podmínky a postup při změně v osobě agenta pro zajištění.
Jsme přesvědčeni, že smlouva by neměla umožňovat jednostrannou výpověď ze strany emitenta. Jednostrannou výpověď smlouvy ze strany agenta pro zajištění si představit lze, emitentům ji však nedoporučujeme – na investory pravděpodobně opět nebude působit příliš přesvědčivě. Pro výjimečné případy, kdy přesto dojde před splacením závazků vyplývajících z dluhopisů ke změně agenta pro zajištění, by smlouva měla v každém případě obsahovat závazek stávajícího agenta pro zajištění vykonávat činnost až do okamžiku, kdy jeho funkci převezme nový agent pro zajištění, zvolený na schůzi vlastníků dluhopisů.
Dále doporučujeme, aby smlouva mezi emitentem a agentem pro zajištění obsahovala přinejmenším:
- pravidla odměňování agenta pro zajištění – lze uvažovat o měsíční / roční odměně, odměně ze zpeněžení zástavy nebo kombinaci obojího;
- dovolené a nedovolené způsoby naložení se zástavou a postup při jejím zpeněžení;
- pravidla pro případné využívání služeb externích právních, daňových či jiných poradců a limit pro hrazení těchto nákladů emitentem;
- závazek emitenta zpřístupnit agentovi pro zajištění seznam vlastníků dluhopisů, aby byl schopen samostatně svolat schůzi vlastníků dluhopisů.
Dluhopisy s „odloženou“ zástavou
Setkali jsme se s požadavkem klienta, který měl připravený developerský projekt a chtěl jej financovat prostřednictvím zajištěných dluhopisů. Nemovitost, kterou hodlal pohledávky z dluhopisů zajistit, však ještě nevlastnil a její koupi chtěl financovat právě až z finančních prostředků získaných prodejem dluhopisů. Jsme přesvědčeni, že nic nebrání tomu, aby emitent vydal „v budoucnu zajištěné“ dluhopisy, je-li zvolený model investorům transparentně vysvětlen a nesnaží-li se vzbudit zdání, že dluhopisy jsou zajištěné již od počátku.
V modelu, který jsme pro klienta v tomto případě nastavili, jsme postavení agenta pro (budoucí) zajištění posílili prostřednictvím smlouvy o budoucí smlouvě zástavní. Ta obsahuje závazek emitenta ve stanovené lhůtě uzavřít s agentem pro zajištění zástavní smlouvu k nemovitým věcem, jejichž cena stanovená znaleckým posudkem bude odpovídat alespoň objemu dosud upsaných dluhopisů. Před úpisem dluhopisů překračujících hodnotu dosavadní zástavy je emitent povinen nabídnout agentovi pro zajištění další zástavu. Pokud by emitent zástavu dobrovolně neposkytl, má agent pro zajištění podle smlouvy o budoucí smlouvě zástavní možnost domáhat se nahrazení projevu vůle emitenta, přičemž může jako zástavu zvolit libovolnou nemovitou věc ve vlastnictví emitenta. Celou konstrukci je možné doplnit ještě sankcí předčasného splacení dluhopisů, pokud emitent zástavu včas dobrovolně nedoplní. Je ale třeba si uvědomit, že ani takto přísně nastavené podmínky neposkytují investorům – vlastníkům dluhopisů tak komfortní postavení, jaké mají vlastníci dluhopisů, které jsou v dostatečné míře zajištěny od počátku.
Očima Frank Bold Advokátů
Výslovné zakotvení institutu agenta pro zajištění do zákona o dluhopisech a jeho povinné použití při vydávání zajištěných dluhopisů hodnotíme jednoznačně kladně. Agent pro zajištění, který za výkon své funkce odpovídá jak v soukromoprávní rovině, tak i v rovině trestněprávní, je podle našeho názoru dostatečnou zárukou, že i v případě nepříznivé hospodářské situace emitenta zůstane investice vlastníků dluhopisů v relativním bezpečí.
Další články
NIS2 v praxi: nový zákon o kybernetické bezpečnosti dopadne na tisíce firem, které to zatím netuší
Zákon č. 264/2025 Sb., o kybernetické bezpečnosti (ZoKB), který do českého práva přenáší evropskou směrnici NIS2, nabyl účinnosti 1. listopadu 2025. Pro veřejnost i pro řadu firem jde stále o právní úpravu „někde na okraji”. Čísla ale ukazují něco jiného: nový zákon zasáhne řádově patnáctkrát více subjektů než předchozí úprava a mnohé z nich zatím nevědí, že mezi ně patří.
Transparentní odměňování v Česku má zpoždění, firmám bez jasného systému přesto hrozí pokuty i doplacení mezd
Česko má podle Eurostatu jeden z nejvyšších rozdílů v odměňování žen a mužů v EU – gender pay gap dosahuje okolo 18 %. Evropská pravidla pro transparentní odměňování, jejichž cílem je narovnat informační asymetrii na pracovním trhu a dlouhodobě tak přispět i ke zmenšení rozdílu ve mzdách mužů a žen, však nabrala v České republice zpoždění.
Kdy je možné sáhnout po jinak urážlivých označeních?
Tento článek shrnuje nedávný rozsudek Evropského soudu pro lidská práva (ESLP) v kauze Mortensen proti Dánsku, který může sehrát roli v dalším řešení obdobných případů na ochranu osobnosti, zejména pokud se jedná o působení na sociálních sítích, předchozího jednání poškozeného a reálných základů pro hodnotící úsudek.
Budoucnost dokazování před soudy v době AI
Umělá inteligence změní soudní proces. Je možné dnes považovat digitální důkazy za věrohodné? Výzvy pro justici v době AI.
Hledá se lék na problémy stavebního řízení… pomůže připravovaná novela stavebního zákona 2026? (2. část)
Personální krize, vedlejší agenda i neúplná odůvodnění. Jaké jsou hlavní důvody pomalých stavebních řízení a které z nich má šanci chystaná novela reálně napravit? Druhý díl miniseriálu se zaměřuje na systémové i procesní překážky na stavebních úřadech.



