Ministerstvo financí: Daňový balíček bude platit od začátku ledna
Praha 29. prosince (ČTK) - Takzvaný daňový balíček by měl začít platit od začátku ledna. V prosinci normu zahrnující zrušení superhrubé mzdy schválili poslanci a senátoři. Prezident Miloš Zeman oznámil, že zákon nepodepíše, ale ani nevetuje, a toto pondělí návrh daňových změn bez podpisu vrátil předsedovi Sněmovny Radku Vondráčkovi (ANO).
Podle některých právníků i politiků je ale možné, že Zeman formulací dopisu zřejmě omylem zákon vetoval, tím pádem by o něm měla znovu hlasovat Sněmovna. Myslí si to také vicepremiér a šéf ČSSD Jan Hamáček nebo opoziční Piráti. Zákon prošel díky hlasům ANO a ODS.
Na konci dopisu adresovaného Vondráčkovi totiž prezident napsal, že zákon “vrací k dalšímu opatření”, uvedl dnes server Info.cz. Zemanův mluvčí Jiří Ovčáček ale trvá na tom, že prezident daňový balíček nevetoval, tím pádem začne od začátku roku platit.
Ministerstvo vnitra uvedlo, že už dostalo z Poslanecké sněmovny příkaz k vyhlášení zákona, publikován ve Sbírce zákonů bude 31. prosince. “Daňový balíček bude vydán ve Sbírce zákonů pod č. 609/2020 Sb. dne 31. prosince 2020. Legislativní proces tím bude dokončen do konce roku a daňový balíček tak nabyde účinnosti 1. ledna 2021,” sdělilo dnes na dotaz ČTK ministerstvo financí.
Své rozhodnutí nepodepsat daňový balíček oznámil prezident 20. prosince. Na podepsání, či vetování zákona má prezident lhůtu 15 dní. Daňový balíček podle sněmovních stránek obdržel prezident 22. prosince. Podle toho, co Zeman napsal v dopise předsedovi Sněmovny, se mu nelíbí, že daňová změna může “prohloubit nepříznivý vývoj veřejných financí, zejména státního rozpočtu”.
Podle některých právníků i politiků ale Zemanovo vyjádření v dopise, že zákon vrací k dalšímu opatření, znamená veto zákona. To by museli přehlasovat poslanci, a to nejméně 101 hlasy. Hamáček sdělil serveru Seznam Zprávy, že z jeho pohledu lze formulaci použitou prezidentem republiky vykládat jako veto. “Jediný, kdo to může autoritativně říci, je Ústavní soud. Za ČSSD jsme připraveni případnou žádost o přezkum Ústavním soudem podpořit,” uvedl ministr vnitra. Podle něj by Sněmovna o daňovém balíčku měla hlasovat znovu a je teď na Vondráčkovi, zda se Sněmovna stihne sejít ještě před koncem roku.
Předseda Pirátů Ivan Bartoš Info.cz řekl, že podle textu dopisu a formulace v závěru prezident návrh zákona vetoval, takže se k němu Sněmovna bude muset sejit. “Nastala nám tak znovu šance v tuto chvíli rozpočtově naprosto nezodpovědný balíček s rukopisem ANO a ODS dostat ze stolu,” uvedl Bartoš.
Takový výklad Zemanova dopisu ale Hrad odmítl. “Vyjádření prezidenta republiky neobsahuje klíčový výslovný poukaz na čl. 50 odst. 1 Ústavy ČR, jako tomu je v případě veta zákona. Daňový balíček tedy nebyl vetován,” reagoval večer na twitteru Ovčáček.
Šéf poslanců TOP 09 a bývalý ministr financí Miroslav Kalousek si myslí, že pokud začne právní bitva a zpochybní se Zemanův úmysl umožnit účinnost zákona od 1. ledna, doplatí na to jenom plátci daní.
Daňový balíček jako jednu z hlavních změn přináší zrušení takzvané superhrubé mzdy. Od roku 2008 byla základem daně z příjmů u zaměstnanců hrubá mzda navýšená o povinné odvody zaměstnavatele. Nově má být základem daně pouze hrubá mzda. Současně s tím zvyšuje zákon v příštím a přespříštím roce daňovou slevu na poplatníka vždy ročně o 3000 korun. Samotné zrušení superhrubé mzdy může připravit státní rozpočet podle údajů ministerstva financí asi o 52 miliard korun.
Původní verze, kterou v listopadu schválila Sněmovna, znamenala výpadek daňových příjmů veřejných rozpočtů zhruba 130 miliard korun, z toho na státní rozpočet připadl výpadek asi 88 miliard korun. Sněmovna balíček přijala v senátní verzi, která bude znamenat pro státní rozpočet výpadek příjmů 87,5 miliardy korun. Schválený státní rozpočet s tím nepočítá.
Poslanci rozpočet schválili a prezident ho podepsal se schodkem 320 miliard korun. Opozice z tohoto i jiných důvodů kritizovala rozpočet jako nereálný.
Zákon má vstoupit v účinnost prvního dne kalendářního měsíce následujícího po jeho vyhlášení, nejdříve však k 1. lednu roku 2021. Ministerstvo financí uvedlo, že díky tomu, že skutečně vstoupí v účinnost k 1. lednu, bude již od tohoto data platit například vyšší základní sleva na poplatníka, nové sazby daně z příjmů fyzických osob 15 a 23 procent nebo stravenkový paušál.
Další články
Senát odmítl i třetí novelu o právu na platbu v hotovosti nebo být off-line
Praha 6. května (ČTK) - Senát odmítl i třetí pokus o ústavní zakotvení práv na platbu v hotovosti a být off-line, který měl navíc zachovat korunu jako českou měnu. Na rozdíl od předchozích novel zamítl aktuální předlohu už v prvním kole schvalování.
Právní úprava odměňování v samosprávách se nemění, ÚS návrh zamítl
Brno 6. května (ČTK) - Politici, kteří působí paralelně v obecní a krajské samosprávě, budou dál dostávat snížené odměny. Ústavní soud (ÚS) zamítl návrh skupiny 22 senátorů na zrušení právní úpravy. Plnou odměnu od letoška vyplácí jen jeden samosprávný celek, zatímco druhý ji snižuje na 40 procent částky, na kterou by měl politik nárok, pokud by působil jen v jednom zastupitelstvu.
Praha kamelotům zakáže v památkové rezervaci prodej tiskovin
Praha 4. května (ČTK) - Praha zakáže kamelotům prodej tiskovin v památkové rezervaci. Úpravu příslušného nařízení dnes schválili městští radní. Důvodem je to, že prodej časopisů zneužívali takzvaní deštníkáři, kteří turistům v Praze nabízejí zážitkové jízdy autobusy.
Lidé se loni více obraceli na finančního arbitra, řešit začal dvakrát víc sporů
Praha 3. května (ČTK) - Lidé se loni opět víc obraceli se stížnostmi na finančního arbitra. Nárůst počtu zahájených sporů byl meziročně víc než dvojnásobný. Arbitr zahájil loni 12.050 řízení, o rok dřív to bylo 5683 řízení. Na nárůstu se nejvíc podílely spory ze spotřebitelských úvěrů.
EK žaluje Česko a Maďarsko kvůli evropskému zatýkacímu rozkazu
Brusel/Praha 29. dubna (zpravodajka ČTK) - Evropská komise (EK) se rozhodla zažalovat Česko a Maďarsko kvůli nedodržování pravidel o evropském zatýkacím rozkazu. Komise o tom dnes informovala v tiskové zprávě. Záležitostí by se měl nyní zabývat Soudní dvůr Evropské unie.



