Nejvyšší soud
79 článků
Provoz vozidla
Je v provozu vozidlo zaklíněné v kolejišti, které tam jeho řidič zanechal s úmyslem dále jej neprovozovat?
Pojistné plnění a odpovědnost za škodu
Je pojišťovna povinna poskytnout pojistné plnění pojištěnému i tehdy, jestliže za škodu způsobenou škodní událostí je přednostně odpovědný jiný subjekt než škůdce?
Předběžná otázka ve věci krácení daně
K použitelnosti rozhodnutí finančního orgánu v řízení o trestném činu zkrácení daně
Příslušnost soudu k řízení o zástavním právu
Může správní soud posuzovat, zda věc, právo nebo jiná majetková hodnota jsou či nejsou zatíženy zástavním právem?
Odpovědnost za škodu z provozní činnosti
Je škoda způsobená pádem břemene jeřábu škodou z provozní činnosti?
Odpovědnost za oheň
Ten, kdo na svém pozemku pracuje s otevřeným ohněm a k jehož prospěchu či využití se otevřený oheň udržuje, je povinen bez ohledu na to, jak a kdo se podílí na spalování v ohništi, zajistit bezpečné nakládání s ohněm tak, aby bylo riziko vzniku požáru minimalizováno.
Opakované dražební jednání
Při nařizování opakovaného dražebního jednání je nutné vytvořit srovnatelné podmínky s těmi, které byly při nařizování původního dražebního jednání, tzn. mimo jiné i dodržet lhůtu uvedenou v ustanovení § 336d odst. 2 o. s. ř.
Svépomocí zničená cizí věc (škoda vzniklá při vyklízení)
Pokud při svémocném vyklizení pozemků došlo ke zničení věcí ve vlastnictví osoby odlišné od vlastníka pozemků, má tato osoba právo na náhradu škody za zničené věci.
Vražda se sebevraždou
I když pachatel zvolil takový mechanizmus usmrcení jiného, při kterém by zahynul i on sám, nemá taková okolnost pro jeho trestní odpovědnost za jednání směřující k vraždě jiné osoby žádnou důležitost.
Institut vedlejšího účastenství
Usnesení Nejvyššího soudu k institutu vedlejšího účastenství
Spory v dědickém řízení
Soud v řízení o dědictví neřeší (není oprávněn řešit) případný spor mezi účastníky o tom, zda věc, právo nebo jiná majetková hodnota, popřípadě dluh skutečně patřily zůstaviteli, anebo zda věc, právo nebo jiná majetková hodnota patřily do společného jmění zůstavitele a pozůstalého manžela...
Náklady za zastupování u početných jednání
Úspěšný účastník řízení má právo na náhradu nákladů spojených s jeho účastí (účastí jeho zástupce) u jednání soudu bez ohledu na jejich celkový počet a bez ohledu na ...
Kverulant a průtahy
Ani litigiózní (sudičský) přístup žalobce nezbavuje soud povinnosti věc rozhodnout v přiměřeném čase.
Informovaný vs. průměrný uživatel
Pojem "informovaný uživatel" nelze ztotožňovat s pojmem průměrného uživatele.
Zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby
Účelové opakované prodeje zboží, resp. předstírání neexistující skutečnosti, že daňový subjekt provedl určité obchody, ačkoli to neodpovídalo realitě, může za daných skutkových okolností svědčit o zkrácení daně z přidané hodnoty...
Společenská škodlivost a trestní odpovědnost pachatele a trestněprávní důsledky
Jestliže oba obvinění zcela bezdůvodně napadli jiného, nejprve slovně a poté i fyzicky, a to veřejně a na místě veřejnosti přístupném, čímž porušili zájem společnosti na klidném občanském soužití a ochraně občanů před závažnějšími útoky narušujícími veřejný klid a pořádek a nadto u nich nebyly shledány žádné polehčující okolnosti, obvinění svého jednání nelitovali a poškozenému se ani neomluvili, tak jednání obviněných již stojí mimo rámec občanskoprávních vztahů ...
Přečin nebezpečného vyhrožování podle § 353 tr. zákoníku
Vyhrožováním jinou těžkou újmou může být např. vyhrožování způsobením škody velkého rozsahu nebo škody na věci vysoké umělecké hodnoty, ke které má poškozený citový vztah. Stejně tak se může jednat o újmu nemajetkové povahy, jako je vyhrožování usmrcením nebo těžkou újmou na zdraví i osobě poškozenému blízké, únosem osoby blízké apod.
Poslanecká imunita
Text, uveřejněný na uživatelském profilu internetové sociální sítě facebook, nenaplňuje znaky projevu poslance na půdě sněmovní komory.
Trestný čin na půdě Poslanecké sněmovny
Odsouzený se trestného činu dopustil tak, že se vydával za asistenta poslance a objednával letenky, které mu následně proplatila Poslanecká sněmovna, přičemž tato jednání spáchal v prostorách Poslanecké sněmovny. Z toho důvodu se domáhal vynětí z pravomoci orgánů činných v trestním řízení.
Falšování receptů na léky
Obviněná MUDr D. Ř. se zločinu podvodu dopustila tím, že v úmyslu neoprávněně se obohatit v rámci své kardiologické ordinace, vystavila na jména a rodná čísla celkem 495 pacientů bez jejich vědomí recepty na léky, které jim nepředala, a tyto recepty následně předala do uvedených lékáren, které přijaté recepty zaevidovaly k proplacení příslušnými zdravotními pojišťovnami z veřejného zdravotního pojištění, přičemž tyto léky sama odebrala a bylo s nimi naloženo dosud nezjištěným způsobem.
Harvardský průmyslový holding, a.s. – v likvidaci, obvinění V.K. a Ing. B.V., CSc.
Dovolání V.K. a Ing. B.V., CSc. ve věci trestného činu podvodu podle § 209 odst. 1, 5 písm. a) tr. zákoníku a náhrada škody u obviněného V.K. ve výši cca 10 miliard Kč a u Ing. B.V., CSc. ve výši 2,5 miliardy Kč.
Zproštění obžaloby Nejvyšším soudem u vysokých armádních funkcionářů
Nejvyšší soud ČR dne 26.2.2014 na základě stížnosti pro porušení zákona rozhodl, že rozsudkem Městského soudu v praze byl porušen zákon v neprospěch obviněných Ing. R. M. a Ing. R. R.
Zločin přijetí úplatku
Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 16.4.2014, sp. zn. 8 Tdo 1376/2013 Zločinu přijetí úplatku podle § 331 odst. 2, 4 písm. b) tr. zákoníku se dopustí, kdo sám nebo prostřednictvím jiného v souvislosti s obstaráváním věcí obecného zájmu pro sebe nebo pro jiného přijme nebo si dá slíbit úplatek, nebo kdo sám
Předseda základní stranické organizace jako osoba veřejně činná
Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29.1.2014, sp. zn. 30 Cdo 3981/2013 Funkcionáře KSČ je možno chápat jako osoby veřejně činné pro posuzování sporů na ochranu osobnosti.
Podvodný úmysl a jeho deklarace ve skutkové větě
Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. 4. 2014, sp. zn. 8 Tdo 1307/2013 Ze samotného charakteru jednání obviněného, kdy mj. převzal od poškozeného peníze k účelu, ke kterému je nehodlal nikdy použít, vyplývá, že šlo z jeho strany o jednání úmyslné. Podvodný úmysl nemusí být v tzv. skutkové větě deklarován výslovně; postačuje, jsou-li zde uvedeny takové okolnosti, ze kterých existence tohoto úmyslu na straně obviněného nepochybně vyplývá.

