Česko-německé zakázky ve stavebnictví - 2. díl

V předcházejícím díle jsem Vás uvedl do problematiky soukromoprávní úpravy stavebních zakázek probíhajících mezi českou stavební společností jako zhotovitelem a německým objednatelem (nejčastěji jiná stavební společnost v rámci subdodavatelského řetězce, výjimečně fyzická osoba – spotřebitel).

Dnes si představíme dva právní předpisy, podle kterých se provádění soukromých stavebních zakázek v Německu nejčastěji řídí, a poukážeme na rozdíly mezi nimi. Platí přitom, že pakliže jako zhotovitel uzavíráte smlouvu s jiným podnikatelem (ve vztahu B2B), můžete si právní předpis libovolně zvolit.

Prvním předpisem je německý občanský zákoník, Bürgerliches Gesetzbuch („BGB“). V něm nalezneme jednak obecnou část smluvních závazkových vztahů (§ 241 – 423 BGB), jednak zvláštní část upravující smlouvu o dílo. Ta se dále větví na (i) obecná ustanovení smlouvy o dílo, upravující nejen stavební zakázky (§ 631 – 650 BGB), (ii) zvláštní ustanovení o smlouvě o dílo ve stavebnictví, která se použije přednostně (§ 650a – 650h BGB), a konečně (iii) zvláštní ustanovení o smlouvě o dílo ve stavebnictví uzavírané se spotřebitelem (§ 650i – 650o BGB).

Druhým významným předpisem je Vergabe- und Vertragsordnung für Baulesitungen, Teil B – Allgemeine Vetragsbedingungen für die Ausführung von Baulesitungen („VOB/B“), což jsou jakési vzorové smluvní podmínky pro smlouvy o dílo ve stavebnictví, ať už pro veřejné zakázky či pro soukromé zakázky, vydané a aktualizované Německým výborem pro veřejné zakázky a smlouvy (DVA), jež je součástí Spolkového ministerstva pro životní prostřední, ochranu přírody, stavebnictví a jadernou bezpečnost (BMUB). Poslední aktualizace VOB/B proběhla v roce 2016.

Stranou nyní ponecháme další vzorové smluvní podmínky známé ve stavebnictví jako např. smluvní podmínky FIDIC (Red Book, Yellow Book ad.).

Srovnání právní úpravy smlouvy o dílo dle BGB a VOB/B

Úprava smlouvy o dílo dle BGB je nepochybně jednodušší než úprava ve VOB/B, která naopak vyžaduje poměrně přísnou disciplínu při sestavování smlouvy i při provádění zakázky.

Bylo by velmi zjednodušující paušálně říci, že úprava v jednom předpisu je příznivější pro objednatele a v druhém předpisu zase pro zhotovitele. Tak tomu není.

Výhodou BGB je, že se jedná o dlouholetý právní předpis užívaný na území celé Spolkové republiky Německo, tudíž k němu existuje bohatá rozhodovací praxe soudů i odborná literatura.

VOB/B je příznivější pro zhotovitele z hlediska promlčení nároků z odpovědnosti za vady díla, které se podle tohoto předpisu promlčují již po 4 letech od předání díla, zatímco dle BGB se tyto nároky promlčují v zásadě až po 5 letech.

VOB/B je přehlednější v tom smyslu, že pakliže se jedná o složitější zakázku, k níž se vztahuje více smluvních dokumentů (smlouva jako taková, popis díla či projekt, časový harmonogram, zvláštní smluvní podmínky, technické podmínky apod.), VOB/B výslovně upravuje pořadí, v jakém se tyto dokumenty aplikují. V BGB taková úprava chybí, což může do případného soudního sporu přinést řadu výkladových nejasností.

Ohledně způsobu sjednání odměny nám toho BGB příliš neřekne. Oproti tomu VOB/B zná odměnu podle jednotkových cen (za materiál a za práci), fixní odměnu (tu lze dále členit na fixní odměnu za celé dílo a fixní odměnu za jednotlivé etapy díla), hodinovou odměnu a odměnu ve výši skutečně vynaložených nákladů.

Velmi často se v Německu provádějí stavební zakázky za hodinovou odměnu. Ta je na první pohled výhodná pro zhotovitele, neboť ten není primárně motivovaný provést stavební dílo co nejrychleji. Má to však své stinné stránky. Zhotovitel musí dbát na pravidelné zapisování docházky svých zaměstnanců či jiných spolupracovníků do výkazů hodin (Stundenzettel) a tyto si nechat vždy podepsat osobou oprávněnou jednat za objednatele. Častou chybou zhotovitele bývá, že si nechá výkaz hodin podepsat od první osoby, která se zrovna nachází na staveništi, ale později se ukáže, že jí nepříslušelo zástupčí oprávnění k jednání za objednatele.

Dalším úskalím ze strany zhotovitele je, že výkaz hodin podepsaný objednatelem prokazuje pouze toliko, že zhotovitel dané množství času na díle strávil, nikoli však to, zda toto množství času bylo účelně vynaložené či zda daná část díla byla zhotovena bez vad.

Kromě této hodinové odměny může zhotovitel v režimu obou předpisů požadovat tzv. Abschlagszahlungen, tj. platbu za již vyhotovenou část díla a za materiál, který byl již zabudován do díla a vlastnické právo k tomuto materiálu převedeno na objednatele. Pozor, i když objednatel uhradí tyto dílčí platby, nedochází tím k obrácení důkazního břemene ohledně řádnosti a bezvadnosti provedeného díla. Jinými slovy tato platba neznamená souhlas objednatele s řádností díla (resp. jeho části) ani fikci převzetí části díla, takže objednatel má stále možnost po dokončení celé zakázky rozporovat řádnost provedeného díla a případně žádat část uhrazených peněz zpět (jde v podstatě o jakési zálohy, které se musí na konci vyúčtovat).

Pakliže objednatel odmítne na konci dílo převzít, ať již z důvodu skutečně existujících vad, nebo účelově kvůli zamezení vzniku nároku zhotovitele na odměnu za dílo, liší se BGB a VOB/B v tom, kdy vzniká tzv. fikce převzetí díla. Tato fikce znamená, že i když k protokolárnímu převzetí díla za podpisu předávacího protokolu oběma stranami nedojde, za určitých podmínek může i tak nastat splatnost odměny zhotovitele.

BGB je v tomto ohledu vágnější, když stanoví, že tato fikce nastane v případě, že zhotovitel stanoví objednateli přiměřenou lhůtu k převzetí a objednatel bez uvedení alespoň jedné vady odmítne dílo převzít. Dalším případem tzv. fikce převzetí díla je situace, když zhotovitel provádí dílo v rámci subdodavatelského řetězce a objednatel, který je v přímém smluvním vztahu se zhotovitelem, odmítne dílo kvůli vadám převzít, ačkoliv koncový objednatel, který je o jeden článek subdodavatelského řetězce dál, ve vztahu k objednateli dílo převezme a zaplatí za něj. Žádné přesnější lhůty pro vznik fikce převzetí díla či fikce souhlasu s výkazem hodin však BGB neuvádí.

VOB/B je v tomto ohledu preciznější, když stanoví konkrétní lhůty (v délce 6 pracovních dní / 12 pracovních dní / 21 dní / 30 dní) pro fikci souhlasu objednatele s výkazem hodin, fikci převzetí díla v případě nečinnosti objednatele i okamžiky splatnosti zálohových plateb za zabudované části díla (Abschlagszahlungen) i splatnosti konečné odměny.

V čem se oba předpisy shodují, je, že v případě smluv o dílo na stavební zakázky je v zásadě nezbytnou podmínkou pro splatnost odměny zhotovitele závěrečné vyúčtování odměny a předávací protokol. Na to se v praxi rádo zapomíná, tím spíše v situacích, kdy již komunikace mezi stranami kolabuje, protože objednatel se např. chce pod záminkou existence vad na díle vyhnout své povinnosti hradit odměnu. Zhotovitel pak často opomene toto vyúčtování provést a vyzvat objednatele k jeho převzetí a k podpisu předávacího protokolu, což může značně ztížit jeho pozici v případném soudním sporu.

V příštím díle se zaměříme na vady díla, nároky z vadného plnění (sleva, odstoupení/výpověď za současného vrácení odměny za dílo), to, za jakých podmínek si může objednatel vady nechat opravit třetí osobou a požadovat po zhotoviteli náhradu vynaložených nákladů, ale také na to, jak se určuje odměna za vícepráce.