Co přinese návrh evropské směrnice na ochranu tzv. whistleblowerů?
Dne 16. dubna 2019 schválil Evropský parlament návrh směrnice stanovící společné minimální normy a pravidla pro ochranu osob oznamujících porušení práva EU.
Dne 16. dubna 2019 schválil Evropský parlament návrh dlouho očekávané směrnice, která reaguje na důležité události minulých let, jako například aféry WikiLeaks či Panama Papers, a přináší nová – jednotná – pravidla pro ochranu osob oznamujících porušení práva EU.
Návrh směrnice poskytuje pevný základ pro ochranu potenciálních oznamovatelů, kteří se setkali s protiprávním jednáním nebo nekalostmi v rozporu s právem a zájmy EU a rozhodli se je řešit. Ačkoliv návrh směrnice cílí primárně na oznamování porušení unijního práva (zejména pokud jde o porušování pravidel vnitřního trhu či finančních zájmů EU, nebo o porušování unijního práva v oblasti zadávání veřejných zakázek, finančních služeb, ochrany životního prostředí apod.), lze očekávat, že v jednotlivých členských státech, které se této problematice z různých důvodů dosud příliš nevěnovaly, vyvolá širší odezvu, a to zejména pokud jde o porušování národní legislativy a vnitřních směrnic a pravidel zaměstnavatelů.
V České republice je v současnosti v zásadě jediným právním předpisem, jenž upravuje ochranu tzv. whistleblowerů, nařízení vlády č. 145/2015 Sb., o opatřeních souvisejících s oznamováním podezření ze spáchání protiprávního jednání ve služebním úřadu. Ten stanovuje pravidla ochrany státního zaměstnance, jenž oznámí podezření ze spáchání protiprávního jednání představeným, státním zaměstnancem, jiným zaměstnancem nebo osobou ve služebním poměru podle jiného právního předpisu při výkonu státní služby, práce nebo veřejné funkce nebo v souvislosti s ním.
Zdroj: BNT journal
Další články
Srovnatelné pracovní a mzdové podmínky po novém rozhodnutí Nejvyššího soudu – budou zahrnuty veškerá plnění a benefity?
Nejvyšší soud se v lednu tohoto roku zabýval otázkou, zda příspěvek na penzijní připojištění představuje součást „pracovních a mzdových nebo platových podmínek“ ve smyslu § 43a odst. 6 zákoníku práce, tedy zda musí být zohledněn při srovnání podmínek dočasně přiděleného zaměstnance a srovnatelného kmenového zaměstnance zaměstnavatele, ke kterému je zaměstnanec dočasně přidělen.
Mateřství jako překážka výkonu mandátu? Evropský parlament odpovídá změnou pravidel
Evropský parlament schválil změnu volebního aktu, která nově umožní poslankyním během těhotenství a krátce po porodu hlasovat prostřednictvím zmocněnce. Opatření reaguje na dosavadní praktické limity výkonu mandátu a usiluje o vyrovnání podmínek bez narušení jeho podstaty.
5 otázek pro Petra Kohouta: Jak AI mění pravidla veřejných zakázek?
Mgr. Petr Kohout, LL.M. není typický úředník. Jako vedoucí právního oddělení Krajského úřadu Středočeského kraje má na starosti mimo jiné metodiku veřejných zakázek – a zároveň patří k nejhlasitějším propagátorům umělé inteligence ve veřejné správě v Česku. Dvakrát po sobě získal titul Osobnost AI v kategorii veřejná správa, stojí u zrodu Platformy pro AI ve veřejné správě a je spoluautorem e-booku Nástroje AI ve veřejné správě. Na Kongresu Právní prostor 2026, který se konal 28.-29. dubna 2026, vystoupil s příspěvkem „Umělá inteligence ve veřejných zakázkách".
Kdy musí management začít řešit úpadek společnosti?
Turbulentní ekonomické prostředí posledních let přináší otázku, kterou si dnes klade stále více podnikatelů i manažerů: Kdy už je situace firmy natolik vážná, že management musí začít řešit hrozící úpadek?
Investování pod dohledem: Jak regulace formuje crowdfunding úvěrů
Rozvoj investičních platforem přináší vedle nových příležitostí i otázky právní odpovědnosti, regulace a ochrany investorů. V tomto rozhovoru jsme se s Lukášem Hartlem, novým CEO a jednatelem platformy CreditShare, bavili o tom, jak fungují klíčové kontrolní mechanismy, kde vznikají rizika a jakou roli hraje dohled při budování důvěry v tento typ investování.
