Evropský jednotný patent vstoupí v platnost 1. 6. 2023
Evropský jednotný patent vstoupí v platnost 1. 6. 2023. Ve stejný okamžik zahájí svou činnost také Jednotný patentový soud.
Dne 17. 2. 2023 uložila německá spolková vláda u Rady Evropské unie ratifikační listinu Dohody o Jednotném patentovém soudu (UPC). Tím byl završen nezbytný ratifikační postup. Dohoda tak vstoupí v platnost 1. 6. 2023.
Ke stejnému datu zahájí svou činnost také jednotný patentový soud, který bude příslušný k projednání všech žalob pro porušení nebo zrušení jednotných patentů.
O jednotný patent lze požádat pro všechny evropské patenty udělené k 1. 6. 2023 nebo později. Jedná se o evropský patent s jednotným účinkem ve všech členských státech, které se zúčastní jednotného patentového systému (pozor: ne ve všech členských státech Evropské unie!).
V současné době se jednotného patentového systému účastní těchto 17 členských států: Belgie, Bulharsko, Dánsko, Estonsko, Finsko, Francie, Itálie, Litva, Lotyšsko, Lucembursko, Malta, Německo, Nizozemsko, Portugalsko, Rakousko, Slovinsko a Švédsko.
Očekává se, že Česká republika, Irsko, Kypr, Maďarsko Řecko, Rumunsko a Slovensko, které Dohodu podepsaly, ale dosud neratifikovaly, se v budoucnu připojí, čímž se celkový počet členských států účastnících se systému zvýší na 24.
Španělsko, Polsko a Chorvatsko, stejně jako Velká Británie, se podle současného stavu nového systému účastnit nebudou.
Žádost o jednotnou patentovou ochranu v zúčastněných členských státech musí být podána do jednoho měsíce po zveřejnění oznámení o udělení předmětného evropského patentu.
Územní rozsah jednotného patentu zůstává po celou dobu jeho platnosti nezměněn, a to i v případě, že po jeho registraci ratifikují Dohodu o jednotném patentovém soudu další členské státy. Územní působnost jednotných patentů se proto nerozšiřuje na další členské státy, které ratifikují Dohody o jednotném patentovém soudu po registraci jednotného účinku předmětného patentu.
Další články
Vidět neznamená věřit - deepfake jako výzva pro právo
SVJ: Když všichni mají problém, ale nikdo nechce převzít zodpovědnost
Správa společenství vlastníků jednotek (SVJ) je v praxi často spojena s nedostatkem ochotných kandidátů do statutárních orgánů. Jaké jsou důvody tohoto nezájmu, právní rámec fungování výboru či předsedy i možné způsoby řešení situace, kdy tyto funkce zůstávají neobsazené?
Nový zákon o kritické infrastruktuře IV. – Kritičtí dodavatelé
Nový zákon o kritické infrastruktuře zásadně mění pohled na dodavatelské vztahy: klíčovou roli nově hrají tzv. kritičtí dodavatelé, jejich identifikace i prověřování. Jaké povinnosti z toho plynou pro organizace a jak se promítají do řízení rizik i každodenní praxe?
Rozhovor: Monika Novotná, předsedkyně České advokátní komory
JUDr. Monika Novotná, partnerka advokátní kanceláře Rödl & Partner, patří mezi nejvýraznější postavy současné české advokacie. V říjnu 2025 se stala historicky první ženou zvolenou do čela České advokátní komory. Se svým příspěvkem na téma Právní ochrana důvěrnosti komunikace advokáta a klienta v kontextu rozsudku ESLP ve věci Černý a ostatní proti České republice vystoupí již tento týden na Kongresu Právní prostor.
Posledních pár dní na podání daňového přiznání. Kde se nejčastěji chybuje a jak tomu předejít
Poplatníkům, kteří podávají daňové přiznání elektronicky, zbývá čas už jen do pondělí 4. května. Jde zejména o OSVČ, povinnost se ovšem týká i některých zaměstnanců. Řada poplatníků přitom každý rok opakuje stejné přešlapy, které mohou vést k doměření daně, pokutám nebo zbytečným komplikacím s finančním úřadem.
