Evropský jednotný patent vstoupí v platnost 1. 6. 2023
Evropský jednotný patent vstoupí v platnost 1. 6. 2023. Ve stejný okamžik zahájí svou činnost také Jednotný patentový soud.
Dne 17. 2. 2023 uložila německá spolková vláda u Rady Evropské unie ratifikační listinu Dohody o Jednotném patentovém soudu (UPC). Tím byl završen nezbytný ratifikační postup. Dohoda tak vstoupí v platnost 1. 6. 2023.
Ke stejnému datu zahájí svou činnost také jednotný patentový soud, který bude příslušný k projednání všech žalob pro porušení nebo zrušení jednotných patentů.
O jednotný patent lze požádat pro všechny evropské patenty udělené k 1. 6. 2023 nebo později. Jedná se o evropský patent s jednotným účinkem ve všech členských státech, které se zúčastní jednotného patentového systému (pozor: ne ve všech členských státech Evropské unie!).
V současné době se jednotného patentového systému účastní těchto 17 členských států: Belgie, Bulharsko, Dánsko, Estonsko, Finsko, Francie, Itálie, Litva, Lotyšsko, Lucembursko, Malta, Německo, Nizozemsko, Portugalsko, Rakousko, Slovinsko a Švédsko.
Očekává se, že Česká republika, Irsko, Kypr, Maďarsko Řecko, Rumunsko a Slovensko, které Dohodu podepsaly, ale dosud neratifikovaly, se v budoucnu připojí, čímž se celkový počet členských států účastnících se systému zvýší na 24.
Španělsko, Polsko a Chorvatsko, stejně jako Velká Británie, se podle současného stavu nového systému účastnit nebudou.
Žádost o jednotnou patentovou ochranu v zúčastněných členských státech musí být podána do jednoho měsíce po zveřejnění oznámení o udělení předmětného evropského patentu.
Územní rozsah jednotného patentu zůstává po celou dobu jeho platnosti nezměněn, a to i v případě, že po jeho registraci ratifikují Dohodu o jednotném patentovém soudu další členské státy. Územní působnost jednotných patentů se proto nerozšiřuje na další členské státy, které ratifikují Dohody o jednotném patentovém soudu po registraci jednotného účinku předmětného patentu.
Další články
Transparentní odměňování v Česku má zpoždění, firmám bez jasného systému přesto hrozí pokuty i doplacení mezd
Česko má podle Eurostatu jeden z nejvyšších rozdílů v odměňování žen a mužů v EU – gender pay gap dosahuje okolo 18 %. Evropská pravidla pro transparentní odměňování, jejichž cílem je narovnat informační asymetrii na pracovním trhu a dlouhodobě tak přispět i ke zmenšení rozdílu ve mzdách mužů a žen, však nabrala v České republice zpoždění.
Kdy je možné sáhnout po jinak urážlivých označeních?
Tento článek shrnuje nedávný rozsudek Evropského soudu pro lidská práva (ESLP) v kauze Mortensen proti Dánsku, který může sehrát roli v dalším řešení obdobných případů na ochranu osobnosti, zejména pokud se jedná o působení na sociálních sítích, předchozího jednání poškozeného a reálných základů pro hodnotící úsudek.
Budoucnost dokazování před soudy v době AI
Umělá inteligence změní soudní proces. Je možné dnes považovat digitální důkazy za věrohodné? Výzvy pro justici v době AI.
Hledá se lék na problémy stavebního řízení… pomůže připravovaná novela stavebního zákona 2026? (2. část)
Personální krize, vedlejší agenda i neúplná odůvodnění. Jaké jsou hlavní důvody pomalých stavebních řízení a které z nich má šanci chystaná novela reálně napravit? Druhý díl miniseriálu se zaměřuje na systémové i procesní překážky na stavebních úřadech.
Presumpce (ne)viny pod tlakem veřejnosti
Trestní řízení stojí na jednoduchém, ale zásadním principu: Stát musí vinu prokázat. Nestačí silné podezření, mediálně působivý příběh, uvalení vazby, policejní zásah ani veřejný tlak. Dokud není vina vyslovena pravomocným odsuzujícím rozsudkem, je potřeba na člověka hledět jako na nevinného.
