Jak vrátit vánoční dárek? U e-shopů je to snadné, pozor ovšem na jeho zabalení
Řada vánočních dárků se každoročně nepotká s vkusem či zájmy obdarovaného. V takovém případě se nabízí otázka, zdali jde dárek vrátit. Za určitých podmínek to možné je, zejména pak v případě, že nákup byl uskutečněný na e-shopu a ve lhůtě 14 dní od jeho doručení.
„Pokud spotřebitel koupí dárek na e-shopu, z podstaty věci mu není dána možnost si výrobek vyzkoušet, blíže si ho prohlédnout, osahat. Proto zákon umožňuje spotřebiteli, který zakoupil výrobek na e-shopu, do 14 dnů od doručení výrobku od smlouvy odstoupit a vrátit jej,“ uvozuje Kristýna Nováková, advokátka z poradenské společnosti Rödl & Partner.
Pokud spotřebitel nebyl upozorněn na možnost odstoupení od smlouvy do 14 dnů, má právo odstoupit od smlouvy do jednoho roku a 14 dnů. Odstoupením zaniká právní vztah mezi spotřebitelem a prodejcem od samého počátku, kdy spotřebitel je povinen vrátit výrobek zpět prodejci a prodejce je povinen vrátit spotřebiteli finanční prostředky, které za výrobek spotřebitel zaplatil.
„Výrobek musí být samozřejmě nepoškozený. Spotřebitel by ho neměl jinak užívat, než jak by to bylo možné v kamenném obchodě,“ připomíná Kristýna Nováková. „Prodejce nicméně musí vrácené zboží přijmout, i když ho spotřebitel neodešle v původním obalu. Po spotřebiteli tedy nemůže původní obal vyžadovat. Pokud se však jedná o speciální obal, který spotřebitel nedodá, může mu ho naúčtovat,“ doplňuje Kristýna Nováková.
Výjimku tvoří zboží, které bylo vyrobeno dle požadavků spotřebitele nebo přizpůsobeno jeho osobním potřebám – jako například úprava šatů na míru, nebo od zboží v zapečetěném tzv. hygienickém obalu – jako například spodní prádlo a zdravotnické pomůcky. Takové zboží vracet nelze. Vracet dále nelze ani zakoupené lístky na představení, či např. pobyt.
I některé kamenné provozovny umožňují vrácení, není ale dáno zákonem
Pokud spotřebitel zakoupí výrobek v kamenném obchodě, tedy v provozovně prodejce, nemá ze zákona právo na odstoupení od kupní smlouvy, tedy vrácení zakoupeného výrobku do 14 dnů od převzetí.
„Někteří prodejci nicméně sami nabízejí možnost vrácení, či výměny výrobku i v případě, že bude výrobek zakoupen v kamenné prodejně. Podmínky jsou různé. Někteří nabízejí lhůtu 14 dní, jiní 30 dní. Zpravidla se však shodují v tom, že výrobek má být nepoužívaný, a i ideálně v originálním balení, či s neodstřiženými cedulkami,“ upozorňuje advokátka Kristýna Nováková. Podmínky vrácení v tomto případě určuje prodejce, nikoli zákon.
Spotřebitelé mají několik možností, jak dárek z e-shopu vrátit
Odstoupení od kupní smlouvy ve lhůtě 14 dnů v případě výrobku z e-shopu je podle Kristýny Novákové vhodné, aby bylo učiněno písemně. Následně je spotřebitel povinen výrobek vrátit, a to do 14 dnů od odstoupení od kupní smlouvy.
„Pokud prodejce sám nezajistí přepravu od spotřebitele zpět k prodejci, může spotřebitel zboží prodejci vrátit osobně na některé provozovně nebo zaslat poštou na prodejcem určenou adresu, či vždy lze vrátit zboží na adresu sídla prodejce,“ potvrzuje Kristýna Nováková.
Prodejce je povinen vrátit spotřebiteli finanční prostředky do 14 dnů od obdržení vráceného výrobku, a to stejným způsobem, jakým platil spotřebitel. Pokud spotřebitel platil například kartou, měl by mu prodejce peníze vrátit na tu samou kartu. Jiným způsobem, například prostřednictvím poukázky na další nákup, může prodejce peníze vrátit spotřebiteli pouze s jeho souhlasem.
Prodávající má povinnost vrátit částku včetně nákladů na dodání, kterou mu spotřebitel uhradil. Ze zákona dále vyplývá, že musí hradit i poštovné při vracení výrobku, ne však, pokud spotřebitele upozorní, že náklady na zpětné odeslání nehradí.
U dopravy je důležité, kdo má za balíček odpovědnost
„Prodejci často nabízejí již zaběhnuté způsoby vrácení, kdy sám prodejce zajistí přepravu od spotřebitele zpět k prodejci např. pomocí Zásilkovny, Balíkovny, PPL parcel shopu, kurýra apod. Spotřebitel zpravidla pouze dojde na výdejní místo přepravní společnosti, provozovateli sdělní kód poskytnutý prodejcem a je odesláno zpět,“ vysvětluje Kristýna Nováková.
„Výhodou přepravy objednané od podnikatele je, že spotřebitel ztrácí předáním výrobku přepravci odpovědnost za řádně doručený výrobek zpět prodejci. Pokud dojde k poškození výrobku při přepravě, přepravu objednával prodejce, tudíž případnou reklamaci přepravy bude řešit už pouze prodejce s přepravní společností,“ komentuje Kristýna Nováková z Rödl & Partner.
Jinak řečeno, pokud spotřebitel odesílá zboží přepravou, kterou si objednal sám, má vůči prodejci odpovědnost za řádně doručený výrobek. Pokud by v průběhu přepravy vzniklo poškození výrobku, musí případnou reklamaci přepravy řešit sám spotřebitel s přepravní společností.
Další články
Srovnatelné pracovní a mzdové podmínky po novém rozhodnutí Nejvyššího soudu – budou zahrnuty veškerá plnění a benefity?
Nejvyšší soud se v lednu tohoto roku zabýval otázkou, zda příspěvek na penzijní připojištění představuje součást „pracovních a mzdových nebo platových podmínek“ ve smyslu § 43a odst. 6 zákoníku práce, tedy zda musí být zohledněn při srovnání podmínek dočasně přiděleného zaměstnance a srovnatelného kmenového zaměstnance zaměstnavatele, ke kterému je zaměstnanec dočasně přidělen.
Mateřství jako překážka výkonu mandátu? Evropský parlament odpovídá změnou pravidel
Evropský parlament schválil změnu volebního aktu, která nově umožní poslankyním během těhotenství a krátce po porodu hlasovat prostřednictvím zmocněnce. Opatření reaguje na dosavadní praktické limity výkonu mandátu a usiluje o vyrovnání podmínek bez narušení jeho podstaty.
5 otázek pro Petra Kohouta: Jak AI mění pravidla veřejných zakázek?
Mgr. Petr Kohout, LL.M. není typický úředník. Jako vedoucí právního oddělení Krajského úřadu Středočeského kraje má na starosti mimo jiné metodiku veřejných zakázek – a zároveň patří k nejhlasitějším propagátorům umělé inteligence ve veřejné správě v Česku. Dvakrát po sobě získal titul Osobnost AI v kategorii veřejná správa, stojí u zrodu Platformy pro AI ve veřejné správě a je spoluautorem e-booku Nástroje AI ve veřejné správě. Na Kongresu Právní prostor 2026, který se konal 28.-29. dubna 2026, vystoupil s příspěvkem „Umělá inteligence ve veřejných zakázkách".
Kdy musí management začít řešit úpadek společnosti?
Turbulentní ekonomické prostředí posledních let přináší otázku, kterou si dnes klade stále více podnikatelů i manažerů: Kdy už je situace firmy natolik vážná, že management musí začít řešit hrozící úpadek?
Investování pod dohledem: Jak regulace formuje crowdfunding úvěrů
Rozvoj investičních platforem přináší vedle nových příležitostí i otázky právní odpovědnosti, regulace a ochrany investorů. V tomto rozhovoru jsme se s Lukášem Hartlem, novým CEO a jednatelem platformy CreditShare, bavili o tom, jak fungují klíčové kontrolní mechanismy, kde vznikají rizika a jakou roli hraje dohled při budování důvěry v tento typ investování.




