Milostné hry jako manželská povinnost? Odpověď možná již brzy poskytne ESLP
V poslední době sílí (především na sociálních sítích) diskuse ohledně toho, je-li sex manželskou povinností, nebo není. Nejen právní laici, ale i vystudovaní právníci se mnohdy podivovali nad tím, že by zrovna milování mohlo představovat povinnost manželů.
Ve Francii (tedy v dalším unijním státě, v němž rovněž občas čerpáme právní inspiraci) tato diskuse rovněž probíhá a přispěly do ní již i tamní soudy, jež opakovaně rozhodly ve smyslu, že sex je vskutku manželskou povinností. V tomto příspěvku Vám některá z těchto rozhodnutí (která vzbuzují výrazné vášně i ve Francii) představíme.
Absence sexu jako důvod pro přiznání nemajetkové újmy
Starší případ se datuje do roku 2011, kdy odvolací soud ve městě Aix-en-Provence potvrdil rozhodnutí nižšího soudu, který přiznal rozvedené ženě náhradu nemajetkové újmy ve výši 10.000,- EUR (v té době cca 250.000,- Kč), kterou jí měl uhradit její bývalý manžel. Nemajetková újma vznikla ženě v důsledku toho, že její bývalý manžel v průběhu více jak dvacet let trvajícího manželství častokrát odmítal provozovat s manželkou sex. Jako příčinu muž uváděl přílišné pracovní vytížení a zdravotní obtíže, což však dle názoru soudu neprokázal. Naopak ženě se podařilo prokázat, že „hlad úst, sraz těl“ (jak metaforicky zpívá o pohlavním styku Gott) ve svém životě významně postrádala.
Provozování pohlavního styku představuje dle soudu povinnost, která manželům vyplývá z francouzského občanského zákoníku. Tento předpis sice neobsahuje výslovné ustanovení v tomto duchu, ale podle soudu je nutné pod „povinnost spolu žít“ (kterou tamní občanský zákoník zahrnuje) podřadit i intimní soužití. Manželka tedy mohla od svého chotě důvodně očekávat přiměřené množství pohlavního styku, a neboť se jí jej nedostalo, vzniklo jí právo na odčinění nemajetkové újmy.
Nedostatek sexu vede k rozvodu a soudní dohře u ESLP
Novější soudní rozhodnutí bylo vyneseno v roce 2019 a role účastníků řízení byly oproti staršímu rozhodnutí prohozené. V tomto případě totiž soud rozhodl (a odvolací soud ve Versailles toto rozhodnutí posléze potvrdil), že jistá žena zapříčinila kvalifikovaný rozvrat manželství tím, že se s manželem odmítala milovat.
Podle soudu dokonce toto její odmítání představovalo „vážné porušení manželských povinností, které vedlo k tomu, že společný život byl pro manžela nadále nepředstavitelný“. Celá záležitost bude mít nicméně ještě dohru u Evropského soudu pro lidská práva, na nějž se rozvedená žena rozhodla obrátit, neb se s příslušným rozhodnutím nehodlala smířit. Bude-li se ESLP případem meritorně zabývat, patrně objasní odpověď na otázku, existuje-li v manželství právo na sex či povinnost sexu.
Závěrečná poznámka ve vztahu k české právní úpravě
I u nás platí, že manželé mají povinnost spolu žít. To někteří skutečně vykládají mj. jako povinnost se intimně stýkat. Tato povinnost však není kogentní povahy, a proto se manželé klidně můžou dohodnout, že sex provozovat nechtějí.
Zároveň se uvedená povinnost nedá vymáhat přímo (např. žaloba na plnění manželských povinností není přípustná). Většina lidí by nejspíš ani nechtěla, aby případné řízení dospělo až do stádia exekuce, v němž by „neposlušnou“ manželku či „neposlušného“ manžela suploval soudní vykonavatel.[1]
Ani svépomoc není možná. I mezi manželi totiž platí § 185 trestního zákoníku, který zakotvuje skutkovou podstatu znásilnění.
A konečně poslední otázka: Mohlo by odmítání sexu manželem vést k náhradě újmy? Domníváme se, že v některých případech ano. Odpírání sexu by mohlo hrát roli také v řízení o rozvod, resp. o výživné. Blíže se k tomu vyjádříme třeba v některém z příštích příspěvků.
[1] To by ve skutečnosti nehrozilo. Tzv. provedení prací a výkonů (§ 350 OSŘ) by v tomto případě nebylo možné, a exekuce by se proto bývala prováděla ukládáním donucovacích pokut.
Další články
Participační práva dětí, aneb „ty nevíš, co je pro tebe dobré“ podruhé
Rozsudek Nejvyššího správního soudu z prosince 2025 vyjasňuje limity participačních práv dětí v opatrovnických řízeních. Zdůrazňuje, že smyslem pohovoru není dítě přesvědčovat, ale citlivě porozumět jeho názoru a respektovat jeho prožívání.
Evropská unie rozšiřuje regulaci AI. Obsah generovaný nebo upravený umělou inteligencí musí být pro uživatele rozpoznatelný
Jednou z nejzásadnějších změn v oblasti regulace AI budou nová pravidla transparentnosti, která vstoupí v účinnost 2. srpna 2026. Zavádějí povinnost jakýkoli AI obsah označit, informovat o deepfakes a upozornit uživatele, pokud komunikuje s umělou inteligencí.
Svěřenské fondy v realitních transakcích: Transparentní evidence skutečných majitelů versus limity AML prověrky
Využívání institutu svěřenských fondů zažívá v České republice v posledních letech dynamický nárůst, a to nejen jako nástroj pro správu rodinného majetku (family office) či mezigenerační transfer, ale stále častěji i jako entita vystupující v roli investora na realitním trhu. Pro realitní zprostředkovatele a další povinné osoby však toto uspořádání představuje značnou výzvu v oblasti Anti-Money Laundering (AML) procesů.
Maximální ceny pohonných hmot vyhlašované Ministerstvem financí
Ministerstvo financí od 8. dubna tohoto roku vyhlašuje v reakci na aktuální situaci na světových trzích a v návaznosti na to na domácím trhu každý pracovní den maximální ceny pohonných hmot na následující den, v případě vyhlášení v pátek na následující víkend a pondělí. Jaký je právní základ tohoto jeho počínání?
Česká republika rozšiřuje povinný screening zahraničních investic
Zahraniční investoři zvažující vstup do cílových společností aktivních na českém trhu by měli věnovat pozornost zásadní změně v oblasti prověřování zahraničních investic (FDI). Od 1. listopadu 2025 se v důsledku novely zákona o prověřování zahraničních investic výrazně rozšířil okruh transakcí, které podléhají povinné notifikaci a schválení ze strany Ministerstva průmyslu a obchodu. Povinnému screeningu budou nově častěji podléhat investice zejména v digitálním, technologickém, zdravotnickém či energetickém sektoru.




