Nákup lajků a fanouškovských stránek může vést k žalobám od Vašich konkurentů
Účet na sociální síti s mnoha fanoušky, sledujícími nebo kladnými recenzemi může mít pozitivní vliv na image společnosti.
Některé společnosti si tuto skutečnost uvědomují, a snaží se proto najít cestu ke sledujícím, fanouškům či lajkům. Někdy volí i určité zkratky, což se však nemusí vyplatit.
I na sociálních sítích totiž platí mj. pravidla o nekalé soutěži. Co byste z tohoto hlediska neměli na sociálních sítích dělat, si ukážeme v tomto příspěvku.
Kupování lajků či followerů – dobrý nápad, nebo ne?
Nákup lajků i followerů je protiprávní a může vyvolat vlnu právních nepříjemností.[1]
Pro ilustraci se podívejme na zajímavé rozhodnutí Zemského soudu ve Stuttgartu.[2] Podnikatel si založil firemní stránku na Facebooku. Protože chtěl urychlit svůj růst na této síti, nakoupil značné množství lajků – konkrétně během několika měsíců získal 14 500 lajků.
Podezřele rychlý nárůst počtu lajků však nezůstal bez povšimnutí konkurenta, který si všiml také toho, že řada lajků pochází od lidí ze vzdálených zemí, ve kterých společnost zakladatele stránky vůbec nepůsobí (především šlo o Asii a jižní Ameriku – konkrétně hlavně Indii, Indonésii a Brazílii).
„Pozorný“ konkurent proto podnikatele vyzval, aby s nákupem lajků přestal. Argumentoval tím, že nákup lajků uvádí cílovou klientelu v omyl, což znamená nekalosoutěžní jednání. Soud tuto argumentaci vyslyšel, a dal tedy zapravdu právě konkurentovi. Koupené lajky vyvolávají ve spotřebitelích představu, že je zde určitá míra popularity a určitá kvalita daného podnikatele, která ovšem ve skutečnosti (v uvedeném rozsahu) neexistuje.
Přebírání stránek na Facebooku spolu s lajky
Problematické však není jenom kupování lajků či sledujících, ale také přebírání celých fanouškovských stránek Facebooku. To dokládá případ, který řešil Zemský soud v Drážďanech.[3]
O co šlo? Dva (dnes již bývalí) obchodní partneři založili na Facebooku stránku své společnosti. V určitém okamžiku tato společnost zanikla a oba obchodní partneři se rozhodli jít vlastní cestou a věnovat se jiným projektům.
Nicméně jeden z nich měl stále přístup k fanouškovské stránce jejich společného businessu. Rozhodl se tedy, že si tuto fanouškovskou stránku přivlastní pro svůj nový projekt tím, že zkrátka změní název a design stránky. Všichni fanoušci i lajky, které byly původně určeny pro společný projekt, mu díky tomu zůstali.
Nicméně podle soudu byl i tento postup v rozporu s právem. Bylo tomu tak proto, že počet lajků neodpovídal skutečné vůli „fanoušků“, protože ti původně lajkovali fanouškovskou stránku úplně jiného projektu. Soud proto vyhodnotil shora popsané jednání jako klamavou reklamu.
Závěrem
Již delší dobu můžeme pozorovat, jak různé osoby nabízejí podnikatelům lajky na Facebooku „za drobné“, čímž jim údajně pomáhají získat žádanou reputaci. Nicméně tato nabídka není ani zdaleka tak lákavá, jak se na první pohled jeví. To jsme si ukázali mj. v dnešním příspěvku.
Bude zajímavé sledovat, jak se vyvine česká judikatura týkající se nákupu lajků či followerů a jejich přebírání. Německá rozhodnutí, o kterých pojednáváme v tomto článku, pro nás mohou být přinejmenším inspirativní. Nicméně podle našeho názoru by české soudy dospěly k obdobným závěrům. Nákup i přebírání lajků shora popsaným způsobem je tedy v rozporu se zákonem, a proto důrazně doporučujeme podnikatelům, aby ponechali na každém uživateli, aby se svobodně rozhodl, jestli je podpoří svým lajkem, nebo ne.
Převod fanouškovských stránek podle našeho názoru možný je. Nicméně abyste předešli protiprávnímu jednání, je zapotřebí „kreativní“ přístup. Spolu s převodem účtu byste vždy měli svým sledujícím, fanouškům a recenzentům sdělit, že se určité okolnosti změnily. Konkrétních možných řešení je hned několik. Pokud chcete takové řešení nalézt, doporučujeme konzultaci s advokátem.
[1] Srov. např. SOLMECKE, C. Social Media Recht. Norimberk: Telelex, 2015, s. 65-66, a dále náš starší příspěvek DRACHOVSKÝ, O., FISCHER, K. Je nákup followerů cestou k úspěchu? Ale kdeže, leda cestou k mnohomilionovým pokutám! Advokátní deník. [online]. [cit. 9. 9. 2023]. Dostupné z: https://advokatnidenik.cz/2022/11/21/je-nakup-followeru-na-socialnich-sitich-cestou-k-uspechu-ale-kdeze-leda-cestou-k-mnohamilionovym-pokutam/.
[2] Jde o rozsudek LG Stuttgart ze dne 6. 8. 2014, sp. zn. 37 O 34/14 KfH: „Pokud chce soutěžitel prostřednictvím zakoupených lajků na Facebooku vyvolat dojem, že lidé klikli na tlačítko ‚To se mi líbí ’, protože se jim líbí právě tento soutěžitel nebo jeho produkty, jedná se o narušení hospodářské soutěže.“
[3] Jde o rozsudek LG v Drážďanech ze dne 15. 11. 2016, sp. zn.: 3 O 2125/16 EV. Správnost tohoto rozhodnutí potvrdil i odvolací soud (usnesení OLG v Drážďanech ze dne 24. 4. 2017, sp. zn. 14 W 328/17).
Další články
Rušíte dovolenou kvůli bezpečnostní situaci? Ne vždy máte nárok na vrácení peněz
Geopolitická situace ve světě dokáže změnit plány během okamžiku. Ozbrojené konflikty, teroristické útoky, masové nepokoje nebo náhlé uzavření vzdušného prostoru mohou vést ke zrušení celé dovolené ještě před odletem. V takových situacích může být poměrně matoucí, kdy vzniká nárok na vrácení peněz za letenky, ubytování i zaplacené služby.
Předkupní právo k nemovitosti
Za jakých podmínek předkupní právo vzniká a jaká jsou jeho specifika? V tomto článku bychom se zaměřili na institut předkupního práva k nemovitostem.
Digitální auditní stopa jako „svědek“ činnosti správního orgánu
Digitalizace veřejné správy postupně mění nejen způsob vedení řízení, ale i samotnou povahu dokazování. Tam, kde dříve hrály hlavní roli listiny, doručenky, úřední záznamy nebo svědecké výpovědi, dnes stále častěji vstupují do hry logy, metadata, časová razítka, změnové historie a workflow záznamy informačních systémů.
Výpověď podnájemní smlouvy ze zákonných důvodů: Nejvyšší soud k výkladu smluvního ujednání odkazujícího na zákon
Nejvyšší soud se v rozsudku sp. zn. 26 Cdo 2274/2025 ze dne 14. ledna 2026 zabýval zdánlivě jasnou otázkou. Jak vyložit ujednání podnájemní smlouvy, podle kterého lze podnájem ukončit „způsobem a z důvodů stanovených občanským zákoníkem“. Rozhodnutí Nejvyššího soudu v této věci nicméně není jen řešením jednoho právního sporu. Rozhodnutí ukazuje i na to, jak je důležité smluvní ujednání vykládat správně a jaké důsledky má, pokud smluvní strany nebo obecné soudy řádný výklad podcení.
Právo států na sebeobranu podle Charty OSN ve víru reálné politiky
Právo na individuální a kolektivní sebeobranu podle článku 51 Charty OSN představuje jeden z klíčových institutů současného mezinárodního práva. Jeho výklad však stále výrazně ovlivňuje reálná politika, fungování Rady bezpečnosti OSN i proměny charakteru ozbrojených konfliktů. Pozornost je věnována podmínkám legitimní sebeobrany, otázce předstižného zásahu i postavení států, které se konfliktů neúčastní přímo, ale podporují jednu z válčících stran dodávkami zbraní a vojenského materiálu.




