Nákup lajků a fanouškovských stránek může vést k žalobám od Vašich konkurentů
Účet na sociální síti s mnoha fanoušky, sledujícími nebo kladnými recenzemi může mít pozitivní vliv na image společnosti.
Některé společnosti si tuto skutečnost uvědomují, a snaží se proto najít cestu ke sledujícím, fanouškům či lajkům. Někdy volí i určité zkratky, což se však nemusí vyplatit.
I na sociálních sítích totiž platí mj. pravidla o nekalé soutěži. Co byste z tohoto hlediska neměli na sociálních sítích dělat, si ukážeme v tomto příspěvku.
Kupování lajků či followerů – dobrý nápad, nebo ne?
Nákup lajků i followerů je protiprávní a může vyvolat vlnu právních nepříjemností.[1]
Pro ilustraci se podívejme na zajímavé rozhodnutí Zemského soudu ve Stuttgartu.[2] Podnikatel si založil firemní stránku na Facebooku. Protože chtěl urychlit svůj růst na této síti, nakoupil značné množství lajků – konkrétně během několika měsíců získal 14 500 lajků.
Podezřele rychlý nárůst počtu lajků však nezůstal bez povšimnutí konkurenta, který si všiml také toho, že řada lajků pochází od lidí ze vzdálených zemí, ve kterých společnost zakladatele stránky vůbec nepůsobí (především šlo o Asii a jižní Ameriku – konkrétně hlavně Indii, Indonésii a Brazílii).
„Pozorný“ konkurent proto podnikatele vyzval, aby s nákupem lajků přestal. Argumentoval tím, že nákup lajků uvádí cílovou klientelu v omyl, což znamená nekalosoutěžní jednání. Soud tuto argumentaci vyslyšel, a dal tedy zapravdu právě konkurentovi. Koupené lajky vyvolávají ve spotřebitelích představu, že je zde určitá míra popularity a určitá kvalita daného podnikatele, která ovšem ve skutečnosti (v uvedeném rozsahu) neexistuje.
Přebírání stránek na Facebooku spolu s lajky
Problematické však není jenom kupování lajků či sledujících, ale také přebírání celých fanouškovských stránek Facebooku. To dokládá případ, který řešil Zemský soud v Drážďanech.[3]
O co šlo? Dva (dnes již bývalí) obchodní partneři založili na Facebooku stránku své společnosti. V určitém okamžiku tato společnost zanikla a oba obchodní partneři se rozhodli jít vlastní cestou a věnovat se jiným projektům.
Nicméně jeden z nich měl stále přístup k fanouškovské stránce jejich společného businessu. Rozhodl se tedy, že si tuto fanouškovskou stránku přivlastní pro svůj nový projekt tím, že zkrátka změní název a design stránky. Všichni fanoušci i lajky, které byly původně určeny pro společný projekt, mu díky tomu zůstali.
Nicméně podle soudu byl i tento postup v rozporu s právem. Bylo tomu tak proto, že počet lajků neodpovídal skutečné vůli „fanoušků“, protože ti původně lajkovali fanouškovskou stránku úplně jiného projektu. Soud proto vyhodnotil shora popsané jednání jako klamavou reklamu.
Závěrem
Již delší dobu můžeme pozorovat, jak různé osoby nabízejí podnikatelům lajky na Facebooku „za drobné“, čímž jim údajně pomáhají získat žádanou reputaci. Nicméně tato nabídka není ani zdaleka tak lákavá, jak se na první pohled jeví. To jsme si ukázali mj. v dnešním příspěvku.
Bude zajímavé sledovat, jak se vyvine česká judikatura týkající se nákupu lajků či followerů a jejich přebírání. Německá rozhodnutí, o kterých pojednáváme v tomto článku, pro nás mohou být přinejmenším inspirativní. Nicméně podle našeho názoru by české soudy dospěly k obdobným závěrům. Nákup i přebírání lajků shora popsaným způsobem je tedy v rozporu se zákonem, a proto důrazně doporučujeme podnikatelům, aby ponechali na každém uživateli, aby se svobodně rozhodl, jestli je podpoří svým lajkem, nebo ne.
Převod fanouškovských stránek podle našeho názoru možný je. Nicméně abyste předešli protiprávnímu jednání, je zapotřebí „kreativní“ přístup. Spolu s převodem účtu byste vždy měli svým sledujícím, fanouškům a recenzentům sdělit, že se určité okolnosti změnily. Konkrétních možných řešení je hned několik. Pokud chcete takové řešení nalézt, doporučujeme konzultaci s advokátem.
[1] Srov. např. SOLMECKE, C. Social Media Recht. Norimberk: Telelex, 2015, s. 65-66, a dále náš starší příspěvek DRACHOVSKÝ, O., FISCHER, K. Je nákup followerů cestou k úspěchu? Ale kdeže, leda cestou k mnohomilionovým pokutám! Advokátní deník. [online]. [cit. 9. 9. 2023]. Dostupné z: https://advokatnidenik.cz/2022/11/21/je-nakup-followeru-na-socialnich-sitich-cestou-k-uspechu-ale-kdeze-leda-cestou-k-mnohamilionovym-pokutam/.
[2] Jde o rozsudek LG Stuttgart ze dne 6. 8. 2014, sp. zn. 37 O 34/14 KfH: „Pokud chce soutěžitel prostřednictvím zakoupených lajků na Facebooku vyvolat dojem, že lidé klikli na tlačítko ‚To se mi líbí ’, protože se jim líbí právě tento soutěžitel nebo jeho produkty, jedná se o narušení hospodářské soutěže.“
[3] Jde o rozsudek LG v Drážďanech ze dne 15. 11. 2016, sp. zn.: 3 O 2125/16 EV. Správnost tohoto rozhodnutí potvrdil i odvolací soud (usnesení OLG v Drážďanech ze dne 24. 4. 2017, sp. zn. 14 W 328/17).
Další články
Je třeba v kupní smlouvě o převodu nemovitosti určit kupní cenu?
NS potvrdil, že stanovení výše kupní ceny není podstatnou náležitostí kupní smlouvy. I při koupi nemovitosti mohou strany projevit vůli uzavřít kupní smlouvu bez určení kupní ceny.
Google dostal pokutu 403 milionů eur za zpracování lokalizačních údajů
Pokuta 403 milionů eur pro Google ukazuje význam transparentnosti, zákonnosti a odpovědnosti při zpracování lokalizačních údajů podle GDPR.
Automatická prolongace nájmu bytu a spolubydlící bez souhlasu pronajímatele: dvě rizika, která se snadno sejdou
Nájemní smlouva na dobu určitou dává pronajímateli zdánlivě jednoduchou jistotu: zná datum, ke kterému má nájem skončit, a před jeho uplynutím se může rozhodnout, zda chce ve vztahu s nájemcem pokračovat. V praxi ale tuto kontrolu snadno oslabí dvě věci.
Od objednávky k odstoupení: tlačítková novela jako další krok k reálné ochraně spotřebitele
Od 1. ledna 2027 čeká tuzemské internetové obchodování další významná změna. Spotřebitel, který uzavřel smlouvu prostřednictvím online rozhraní a má právo od ní odstoupit, musí mít nově možnost učinit tak rovněž prostřednictvím snadno dostupného a jednoznačně označeného tlačítka či obdobného ovládacího prvku.
Když neselže součást, ale jejich propojení: Kdo odpovídá za škodu?
Tradiční odpovědnost za škodu hledá vadný výrobek, porušenou povinnost a příčinu následku. Propojené systémy však mohou vytvořit újmu, přestože každý samostatně splní svou technickou specifikaci. Problém pak nevznikne uvnitř jedné černé skříňky, ale ve vztazích mezi několika nástroji.




