Revoluce v online nakupování
Předpisy Evropské unie v oblasti ochrany spotřebitele zakotvují mnohé povinnosti a ne všechny jsou již promítnuty do českého práva. Jednou z těch, která je v současné době nejvíce aktuální, je tzv. „tlačítková novela“ občanského zákoníku, která nově přichází s povinností měnící způsob nakupování na webových obchodech a dokonce i samotný vzhled jejich nákupního rozhraní.
Ve stručnosti se jedná o povinnost provozovatele e-shopu své klienty (spotřebitele) informovat, který krok objednávky je tím, který je finálně zavazující k platbě. Tato situace je tak odlišná od některých e-shopů, kde zákazník sice odešle objednávku, ale je na provozovateli e-shopu, zda takovou objednávku skutečně přijme. Je tedy zjevné, že bude standardně pro provozovatele e-shopů většinou nutné upravit všeobecné smluvní podmínky a přidat k některému z tlačítek v rámci celého objednávkového procesu popis ve tvaru například „objednávka zavazující k platbě“, aby měl zákazník požadované informace.
Vzhledem k faktu, že tento krok by již měl indikovat spotřebiteli konečnou cenu, kterou bude povinen po závazném odeslání objednávky zaplatit, tak bude následovat až po výběru způsobu doručení zboží a platební metody, neboť oboje by mohlo mít (a v praxi mívá) vliv na finální cenu celé objednávky. To může pro některé e-shopy vedle úpravy smluvních podmínek a do-označení příslušného tlačítka znamenat i nutnost přeuspořádat pořadí kroků celého nákupního procesu.
Následky pro provozovatele elektronických obchodů, kteří včas tyto změny do svého e-shopu nereflektují, mohou být poměrně významné, kromě pokut od příslušných orgánů se samozřejmě může jednat rovněž o variantu, že objednávka učiněná spotřebitelem nebude považovaná za závaznou, tedy že zákazník ji nebude povinen hradit (to s sebou nese nežádoucí vícenáklady například na vracení zboží).
Lze očekávat, že k zavedení této změny dojde po poměrně rychlém legislativním procesu, protože původně měla být tato povinnost zavedena v českém právním řádu již do 13. prosince 2013, tedy kromě výše uvedené roviny týkající se nejvíce podnikatelů a vylepšující pozici konečných spotřebitelů zde hrozí i sankce pro Českou republiku za selhání v oblasti včasné implementace. Pro zákazníky se však jedná o nesporné plus, neboť zaprvé snáze odliší placené nabídky od neplacených a u těch placených bude na první pohled jasné, který krok v postupném procesu výběru zboží, vložení do košíku a výběru platební a doručovací metody bude tím finálně závazným, po kterém již „není cesty zpět“.
Další články
NIS2 v praxi: nový zákon o kybernetické bezpečnosti dopadne na tisíce firem, které to zatím netuší
Zákon č. 264/2025 Sb., o kybernetické bezpečnosti (ZoKB), který do českého práva přenáší evropskou směrnici NIS2, nabyl účinnosti 1. listopadu 2025. Pro veřejnost i pro řadu firem jde stále o právní úpravu „někde na okraji”. Čísla ale ukazují něco jiného: nový zákon zasáhne řádově patnáctkrát více subjektů než předchozí úprava a mnohé z nich zatím nevědí, že mezi ně patří.
Transparentní odměňování v Česku má zpoždění, firmám bez jasného systému přesto hrozí pokuty i doplacení mezd
Česko má podle Eurostatu jeden z nejvyšších rozdílů v odměňování žen a mužů v EU – gender pay gap dosahuje okolo 18 %. Evropská pravidla pro transparentní odměňování, jejichž cílem je narovnat informační asymetrii na pracovním trhu a dlouhodobě tak přispět i ke zmenšení rozdílu ve mzdách mužů a žen, však nabrala v České republice zpoždění.
Kdy je možné sáhnout po jinak urážlivých označeních?
Tento článek shrnuje nedávný rozsudek Evropského soudu pro lidská práva (ESLP) v kauze Mortensen proti Dánsku, který může sehrát roli v dalším řešení obdobných případů na ochranu osobnosti, zejména pokud se jedná o působení na sociálních sítích, předchozího jednání poškozeného a reálných základů pro hodnotící úsudek.
Budoucnost dokazování před soudy v době AI
Umělá inteligence změní soudní proces. Je možné dnes považovat digitální důkazy za věrohodné? Výzvy pro justici v době AI.
Hledá se lék na problémy stavebního řízení… pomůže připravovaná novela stavebního zákona 2026? (2. část)
Personální krize, vedlejší agenda i neúplná odůvodnění. Jaké jsou hlavní důvody pomalých stavebních řízení a které z nich má šanci chystaná novela reálně napravit? Druhý díl miniseriálu se zaměřuje na systémové i procesní překážky na stavebních úřadech.



