Zvyšování cen za plyn ve fixních smlouvách? Dodavatel musí prokázat zákonné podmínky
Na našeho klienta se koncem dubna obrátil jeho dodavatel plynu s žádostí o obnovení jednání o podmínkách jejich vzájemné smlouvy o dodávkách.
Argumentoval přitom válkou na Ukrajině, která značně ovlivňuje energetický trh a ceny dodávek. Obě strany spolu však měly uzavřenou smlouvu, která cenu za dodávky fixovala na dva roky. Klient se na nás proto obrátil s žádostí o analýzu situace.
Konkrétně se jednalo o posouzení toho, jestli je dodavatel oprávněn změnu smlouvy v takovém případě vyžadovat a jestli na nové jednání musí město přistoupit. „Dodavatel je sice oprávněn domáhat se obnovení jednání o smlouvě, ale pouze v případě, že jsou splněny a prokázány veškeré zákonné podmínky, jako je podstatná změna okolností, kterou strany nemohly rozumně předpokládat ani ovlivnit, nepřevzetí rizika změny okolností dodavatelem a vznik hrubého nepoměru v právech a povinnostech smluvních stran v důsledku této změny okolností. Uzavřením fixní smlouvy na sebe dodavatel přebírá vyšší míru podnikatelského rizika. Pokud nejsou splněny tyto podmínky, tak platí základní zásada, že se smlouva má plnit tak, jak byla uzavřena.” komentuje právník Vincenc Bouček.
Klientovi jsme po analýze veškerých podkladů doporučili trvat na plnění smlouvy v jejím původním znění, pokud dodavatel neprokáže splnění veškerých podmínek.
Energetickou soběstačnost zajistí obnovitelné zdroje
Vzhledem k aktuálním otřesům na energetickém trhu se zvedá poptávka po alternativním řešení v podobě obnovitelných zdrojů energie, především solárních elektrárnách na veřejných i soukromých budovách. Podnikatelům i samosprávám mohou zajistit větší energetickou soběstačnost a stabilitu dodávek.
Další články
Kvalifikační dohoda, prohloubení a zvýšení kvalifikace
Kvalifikační dohoda upravená v § 234 a násl. zákoníku práce představuje institut, který zaměstnavateli zajistí „návratnost“ investic do odborného rozvoje zaměstnanců, ať už ve formě práce „kvalifikovaného“ zaměstnance po sjednanou dobu nebo ve formě úhrady nákladů vynaložených na prohloubení či zvýšení kvalifikace zaměstnance.
Veřejné zostuzení jako právní problém: mezi kritikou, varováním a zásahem do osobnosti
Jedna fotografie a neověřené obvinění na sociálních sítích dokážou z člověka během několika hodin udělat podvodníka bez možnosti obrany. Pojďme se podívat, jaké je právní hranice mezi legitimní kritikou a protiprávním zásahem do osobnosti i to, jakým otázkám byste se měli vyhnout, než někoho veřejně označíte za hrozbu.
Šikana na pracovišti a odpovědnost zaměstnavatele
Do jaké míry odpovídá zaměstnavatel za šikanu na pracovišti? Může zaměstnavatel případně požadovat náhradu škody vůči šikanujícím zaměstnanci? Co pro to musí udělat?
Promlčení pohledávek se splatností závislou na vůli věřitele: návrat Nejvyššího soudu k racionálnímu výkladu počátku běhu promlčecí lhůty
Nejvyšší soud (sp. zn. 23 Cdo 2613/2025) v návaznosti na Ústavní soud změnil dosavadní praxi. Je-li splatnost ceny smluvně vázána až na doručení faktury, promlčecí lhůta začíná běžet až od skutečné splatnosti, nikoli od okamžiku, kdy věřitel mohl fakturu poprvé vystavit.
Když Teams nahrává dál: soukromé hovory z Teams nelze použít proti zaměstnanci
Španělský soud přiznal zaměstnankyni odškodné ve výši 335 992,62 EUR poté, co zaměstnavatel použil její soukromé rozhovory proti ní.




