Zvyšování cen za plyn ve fixních smlouvách? Dodavatel musí prokázat zákonné podmínky
Na našeho klienta se koncem dubna obrátil jeho dodavatel plynu s žádostí o obnovení jednání o podmínkách jejich vzájemné smlouvy o dodávkách.
Argumentoval přitom válkou na Ukrajině, která značně ovlivňuje energetický trh a ceny dodávek. Obě strany spolu však měly uzavřenou smlouvu, která cenu za dodávky fixovala na dva roky. Klient se na nás proto obrátil s žádostí o analýzu situace.
Konkrétně se jednalo o posouzení toho, jestli je dodavatel oprávněn změnu smlouvy v takovém případě vyžadovat a jestli na nové jednání musí město přistoupit. „Dodavatel je sice oprávněn domáhat se obnovení jednání o smlouvě, ale pouze v případě, že jsou splněny a prokázány veškeré zákonné podmínky, jako je podstatná změna okolností, kterou strany nemohly rozumně předpokládat ani ovlivnit, nepřevzetí rizika změny okolností dodavatelem a vznik hrubého nepoměru v právech a povinnostech smluvních stran v důsledku této změny okolností. Uzavřením fixní smlouvy na sebe dodavatel přebírá vyšší míru podnikatelského rizika. Pokud nejsou splněny tyto podmínky, tak platí základní zásada, že se smlouva má plnit tak, jak byla uzavřena.” komentuje právník Vincenc Bouček.
Klientovi jsme po analýze veškerých podkladů doporučili trvat na plnění smlouvy v jejím původním znění, pokud dodavatel neprokáže splnění veškerých podmínek.
Energetickou soběstačnost zajistí obnovitelné zdroje
Vzhledem k aktuálním otřesům na energetickém trhu se zvedá poptávka po alternativním řešení v podobě obnovitelných zdrojů energie, především solárních elektrárnách na veřejných i soukromých budovách. Podnikatelům i samosprávám mohou zajistit větší energetickou soběstačnost a stabilitu dodávek.
Další články
Srovnatelné pracovní a mzdové podmínky po novém rozhodnutí Nejvyššího soudu – budou zahrnuty veškerá plnění a benefity?
Nejvyšší soud se v lednu tohoto roku zabýval otázkou, zda příspěvek na penzijní připojištění představuje součást „pracovních a mzdových nebo platových podmínek“ ve smyslu § 43a odst. 6 zákoníku práce, tedy zda musí být zohledněn při srovnání podmínek dočasně přiděleného zaměstnance a srovnatelného kmenového zaměstnance zaměstnavatele, ke kterému je zaměstnanec dočasně přidělen.
Mateřství jako překážka výkonu mandátu? Evropský parlament odpovídá změnou pravidel
Evropský parlament schválil změnu volebního aktu, která nově umožní poslankyním během těhotenství a krátce po porodu hlasovat prostřednictvím zmocněnce. Opatření reaguje na dosavadní praktické limity výkonu mandátu a usiluje o vyrovnání podmínek bez narušení jeho podstaty.
5 otázek pro Petra Kohouta: Jak AI mění pravidla veřejných zakázek?
Mgr. Petr Kohout, LL.M. není typický úředník. Jako vedoucí právního oddělení Krajského úřadu Středočeského kraje má na starosti mimo jiné metodiku veřejných zakázek – a zároveň patří k nejhlasitějším propagátorům umělé inteligence ve veřejné správě v Česku. Dvakrát po sobě získal titul Osobnost AI v kategorii veřejná správa, stojí u zrodu Platformy pro AI ve veřejné správě a je spoluautorem e-booku Nástroje AI ve veřejné správě. Na Kongresu Právní prostor 2026, který se konal 28.-29. dubna 2026, vystoupil s příspěvkem „Umělá inteligence ve veřejných zakázkách".
Kdy musí management začít řešit úpadek společnosti?
Turbulentní ekonomické prostředí posledních let přináší otázku, kterou si dnes klade stále více podnikatelů i manažerů: Kdy už je situace firmy natolik vážná, že management musí začít řešit hrozící úpadek?
Investování pod dohledem: Jak regulace formuje crowdfunding úvěrů
Rozvoj investičních platforem přináší vedle nových příležitostí i otázky právní odpovědnosti, regulace a ochrany investorů. V tomto rozhovoru jsme se s Lukášem Hartlem, novým CEO a jednatelem platformy CreditShare, bavili o tom, jak fungují klíčové kontrolní mechanismy, kde vznikají rizika a jakou roli hraje dohled při budování důvěry v tento typ investování.
