Zvyšování cen za plyn ve fixních smlouvách? Dodavatel musí prokázat zákonné podmínky
Na našeho klienta se koncem dubna obrátil jeho dodavatel plynu s žádostí o obnovení jednání o podmínkách jejich vzájemné smlouvy o dodávkách.
Argumentoval přitom válkou na Ukrajině, která značně ovlivňuje energetický trh a ceny dodávek. Obě strany spolu však měly uzavřenou smlouvu, která cenu za dodávky fixovala na dva roky. Klient se na nás proto obrátil s žádostí o analýzu situace.
Konkrétně se jednalo o posouzení toho, jestli je dodavatel oprávněn změnu smlouvy v takovém případě vyžadovat a jestli na nové jednání musí město přistoupit. „Dodavatel je sice oprávněn domáhat se obnovení jednání o smlouvě, ale pouze v případě, že jsou splněny a prokázány veškeré zákonné podmínky, jako je podstatná změna okolností, kterou strany nemohly rozumně předpokládat ani ovlivnit, nepřevzetí rizika změny okolností dodavatelem a vznik hrubého nepoměru v právech a povinnostech smluvních stran v důsledku této změny okolností. Uzavřením fixní smlouvy na sebe dodavatel přebírá vyšší míru podnikatelského rizika. Pokud nejsou splněny tyto podmínky, tak platí základní zásada, že se smlouva má plnit tak, jak byla uzavřena.” komentuje právník Vincenc Bouček.
Klientovi jsme po analýze veškerých podkladů doporučili trvat na plnění smlouvy v jejím původním znění, pokud dodavatel neprokáže splnění veškerých podmínek.
Energetickou soběstačnost zajistí obnovitelné zdroje
Vzhledem k aktuálním otřesům na energetickém trhu se zvedá poptávka po alternativním řešení v podobě obnovitelných zdrojů energie, především solárních elektrárnách na veřejných i soukromých budovách. Podnikatelům i samosprávám mohou zajistit větší energetickou soběstačnost a stabilitu dodávek.
Další články
NIS2 v praxi: nový zákon o kybernetické bezpečnosti dopadne na tisíce firem, které to zatím netuší
Zákon č. 264/2025 Sb., o kybernetické bezpečnosti (ZoKB), který do českého práva přenáší evropskou směrnici NIS2, nabyl účinnosti 1. listopadu 2025. Pro veřejnost i pro řadu firem jde stále o právní úpravu „někde na okraji”. Čísla ale ukazují něco jiného: nový zákon zasáhne řádově patnáctkrát více subjektů než předchozí úprava a mnohé z nich zatím nevědí, že mezi ně patří.
Transparentní odměňování v Česku má zpoždění, firmám bez jasného systému přesto hrozí pokuty i doplacení mezd
Česko má podle Eurostatu jeden z nejvyšších rozdílů v odměňování žen a mužů v EU – gender pay gap dosahuje okolo 18 %. Evropská pravidla pro transparentní odměňování, jejichž cílem je narovnat informační asymetrii na pracovním trhu a dlouhodobě tak přispět i ke zmenšení rozdílu ve mzdách mužů a žen, však nabrala v České republice zpoždění.
Kdy je možné sáhnout po jinak urážlivých označeních?
Tento článek shrnuje nedávný rozsudek Evropského soudu pro lidská práva (ESLP) v kauze Mortensen proti Dánsku, který může sehrát roli v dalším řešení obdobných případů na ochranu osobnosti, zejména pokud se jedná o působení na sociálních sítích, předchozího jednání poškozeného a reálných základů pro hodnotící úsudek.
Budoucnost dokazování před soudy v době AI
Umělá inteligence změní soudní proces. Je možné dnes považovat digitální důkazy za věrohodné? Výzvy pro justici v době AI.
Hledá se lék na problémy stavebního řízení… pomůže připravovaná novela stavebního zákona 2026? (2. část)
Personální krize, vedlejší agenda i neúplná odůvodnění. Jaké jsou hlavní důvody pomalých stavebních řízení a které z nich má šanci chystaná novela reálně napravit? Druhý díl miniseriálu se zaměřuje na systémové i procesní překážky na stavebních úřadech.



