Odběratelé převádí zákazníky na spotové ceny. Kdy je to nelegální a jak se bránit?
Raketový růst ceny energií zasáhl každého z nás. Na cenu elektřiny proto reagují nejen spotřebitelé, ale i obchodníci s energiemi.
V posledních dnech navíc pozorujeme trend, že se dodavatelé energií snaží převést zákazníky z běžných ceníkových či fixně stanovených cen na tzv. spotové produkty (někdy také označované jako dynamické), u nichž je cena přímo odvislá od vývoje cen na burze a za současné situace představují pro spotřebitele nemalé riziko. Způsob stanovení ceny elektřiny přitom dodavatelé často mění formou jednostranného oznámení, jako by šlo o pouhou úpravu ceníku. Takovýto postup však může být - a velmi často i je - v rozporu s platnými právními předpisy. Frank Bold Advokáti proto připravili přehled, jak lze situaci řešit.
Odstoupení od smluv se spotovými produkty je pro spotřebitele snazší
V případě, kdy spotřebitel na nabídku spotového produktu přistoupil dobrovolně – podpisem dodatku smlouvy nebo uzavřením nové smlouvy – bude změna ceny energií zpravidla v pořádku, protože zákon spotové produkty přímo nezakazuje. Ani tehdy však nemusí být situace pro spotřebitele bezvýchodná.
Při uzavírání smlouvy (respektive dodatku) může ze strany dodavatele dojít k chybám a do hry také vstupuje i možnost odstoupení od smlouvy. Vítanou změnou je přitom Poslaneckou sněmovnou a Senátem nedávno schválená novela energetického zákona, na základě které by měl být proces odstoupení od smluv se spotovými produkty pro spotřebitele snazší.
Kdy nelze legálně převést zákazníka na spotové ceny?
Pokud však dodavatel k převodu spotřebitele na spotový produkt přistoupí pouhým jednostranným oznámením, je situace zcela odlišná. Jednostranná změna smlouvy dodavatelem je možná pouze z důvodů jednoznačně vymezených ve smlouvě. Jinými slovy, pokud obsah smlouvy jednostranný převod zákazníka na spotový produkt neumožňuje, je oznámení o změně smlouvy nedostatečné a odporující zákonu. Stejně na problém z právního hlediska nahlíží i Energetický regulační úřad.
S ohledem na mimořádnou situaci na trhu s energiemi se přitom objevují snahy dodavatelů jednostranně „vnutit“ spotřebitelům spotové produkty, přestože jim smlouvy takový postup neumožňují, čímž nepřípustně přenáší své obchodní riziko na konečné spotřebitele. Takové jednání je z našeho pohledu neakceptovatelné a je třeba se mu právně bránit.
Další články
Lex kratom a povolení k prodeji na dálku: co návrh říká o už vydaných povoleních
Vládní návrh novely zákona o návykových látkách (sněmovní tisk 321) zakazuje prodej psychomodulačních látek na dálku a ruší kategorii povolení, na jejímž základě tento prodej dnes probíhá. Výslovné přechodné ustanovení k již vydaným povolením návrh neobsahuje.
Podpis je pravý. Směl zaměstnanec zavázat celou firmu?
Smlouva má správnou hlavičku, dohodnutou cenu i podpis obchodního manažera. Zákazník počítá s dodávkou. Pak přijde zpráva od jednatele: zaměstnanec překročil své oprávnění a společnost se proto smlouvou necítí vázána. Zní to přesvědčivě. Jenže porušení pravidel uvnitř firmy ještě nemusí znamenat, že závazek nevznikl.
Jak oslovit firmu, která není na prodej, aniž by vznikla právní a reputační rizika
Výrobce obalů by rád převzal menšího dodavatele, jehož majitel o prodeji nikdy veřejně nemluvil a firmu nikde nenabízí. Už první dopis nebo telefonát přitom může podle svého obsahu zahájit jednání o smlouvě, prozradit záměr kupujícího a znejistit lidi uvnitř oslovené firmy. Článek ukazuje, kde se tato rizika rodí a jak s nimi pracovat od prvního kontaktu.
Jeden úřad, jedno řízení a jedno rozhodnutí: skutečně novela urychlí povolování staveb?
Stavět rychleji, předvídatelněji a bez zdlouhavého obstarávání stanovisek dotčených orgánů. To slibuje rozsáhlá novela zákona č. 283/2021 Sb., stavebního zákona (dále jen „stavební zákon“), která byla v září 2026 podepsána prezidentem a nabyde účinnosti od 1. ledna 2027.
Je výběr fotbalové sestavy obchodní vedení? K návratu Tomáše Chorého do Slavie v kontextu limitů akcionářských pokynů
Lze akcionářským příkazem rozhodnout o tom, kdo bude hrát v A-týmu? Případ Tomáše Chorého, kterého majitel Slavie v létě vrátil do kádru, otevírá otázku limitů pokynů akcionáře statutárnímu orgánu – i toho, kdo nese důsledky, když se takové rozhodnutí nepovede.



