Odběratelé převádí zákazníky na spotové ceny. Kdy je to nelegální a jak se bránit?
Raketový růst ceny energií zasáhl každého z nás. Na cenu elektřiny proto reagují nejen spotřebitelé, ale i obchodníci s energiemi.
V posledních dnech navíc pozorujeme trend, že se dodavatelé energií snaží převést zákazníky z běžných ceníkových či fixně stanovených cen na tzv. spotové produkty (někdy také označované jako dynamické), u nichž je cena přímo odvislá od vývoje cen na burze a za současné situace představují pro spotřebitele nemalé riziko. Způsob stanovení ceny elektřiny přitom dodavatelé často mění formou jednostranného oznámení, jako by šlo o pouhou úpravu ceníku. Takovýto postup však může být - a velmi často i je - v rozporu s platnými právními předpisy. Frank Bold Advokáti proto připravili přehled, jak lze situaci řešit.
Odstoupení od smluv se spotovými produkty je pro spotřebitele snazší
V případě, kdy spotřebitel na nabídku spotového produktu přistoupil dobrovolně – podpisem dodatku smlouvy nebo uzavřením nové smlouvy – bude změna ceny energií zpravidla v pořádku, protože zákon spotové produkty přímo nezakazuje. Ani tehdy však nemusí být situace pro spotřebitele bezvýchodná.
Při uzavírání smlouvy (respektive dodatku) může ze strany dodavatele dojít k chybám a do hry také vstupuje i možnost odstoupení od smlouvy. Vítanou změnou je přitom Poslaneckou sněmovnou a Senátem nedávno schválená novela energetického zákona, na základě které by měl být proces odstoupení od smluv se spotovými produkty pro spotřebitele snazší.
Kdy nelze legálně převést zákazníka na spotové ceny?
Pokud však dodavatel k převodu spotřebitele na spotový produkt přistoupí pouhým jednostranným oznámením, je situace zcela odlišná. Jednostranná změna smlouvy dodavatelem je možná pouze z důvodů jednoznačně vymezených ve smlouvě. Jinými slovy, pokud obsah smlouvy jednostranný převod zákazníka na spotový produkt neumožňuje, je oznámení o změně smlouvy nedostatečné a odporující zákonu. Stejně na problém z právního hlediska nahlíží i Energetický regulační úřad.
S ohledem na mimořádnou situaci na trhu s energiemi se přitom objevují snahy dodavatelů jednostranně „vnutit“ spotřebitelům spotové produkty, přestože jim smlouvy takový postup neumožňují, čímž nepřípustně přenáší své obchodní riziko na konečné spotřebitele. Takové jednání je z našeho pohledu neakceptovatelné a je třeba se mu právně bránit.
Další články
DPH při dovozu zboží přes jiný stát EU: kde vzniká daňová povinnost
Jak se uplatňuje DPH při dovozu zboží z třetích zemí přes jiný stát EU než je místo skutečné spotřeby a jaké povinnosti mají dovozce a konečný odběratel? Rozhodující pro DPH není místo dovozu, ale místo skutečné spotřeby.
Možnosti využití AI v právní praxi
Dnes budu hovořit o tom, jakým způsobem využívám umělou inteligenci při své právní praxi. Proberu jednotlivé nástroje, které lze použít, a také standardní postup k docílení správného výsledku. Ještě před tím je možná dobré se zeptat, proč bychom právě umělou inteligenci měli používat.
Evropská komise představila návrh nových pokynů pro posuzování fúzí
Evropská komise dne 30. dubna 2026 zveřejnila návrh nových pokynů pro posuzování fúzí („Merger Guidelines“, dále jen „Pokyny“). Jedná se o nejrozsáhlejší revizi evropských pravidel pro kontrolu spojování soutěžitelů za posledních dvacet let.
Švarcsystém pod drobnohledem inspekce práce
Co odhalily kontroly inspekce práce v letech 2024–2025? Pokuty v milionech, neohlášené kontroly a sektory, kde inspektoři hledají nejčastěji.
Autonomní zbraňové systémy: Kdo odpovídá za chybu?
Autonomní zbraňový systém může po aktivaci sám vyhledat objekt odpovídající předem nastavenému cílovému profilu a použít proti němu sílu. Člověk přitom nemusí předem znát konkrétní cíl, přesné místo ani okamžik zásahu. Právě tím se takový systém liší od běžného dálkově ovládaného dronu, u něhož konkrétní cíl zpravidla vybírá operátor. Právní otázka tedy nezní, zda o likvidaci cíle „rozhodl“ stroj, ale kdo rozhodl o vývoji, nastavení a nasazení systému, jaké měl informace a zda mohl jeho působení ovlivnit.




