Odběratelé převádí zákazníky na spotové ceny. Kdy je to nelegální a jak se bránit?
Raketový růst ceny energií zasáhl každého z nás. Na cenu elektřiny proto reagují nejen spotřebitelé, ale i obchodníci s energiemi.
V posledních dnech navíc pozorujeme trend, že se dodavatelé energií snaží převést zákazníky z běžných ceníkových či fixně stanovených cen na tzv. spotové produkty (někdy také označované jako dynamické), u nichž je cena přímo odvislá od vývoje cen na burze a za současné situace představují pro spotřebitele nemalé riziko. Způsob stanovení ceny elektřiny přitom dodavatelé často mění formou jednostranného oznámení, jako by šlo o pouhou úpravu ceníku. Takovýto postup však může být - a velmi často i je - v rozporu s platnými právními předpisy. Frank Bold Advokáti proto připravili přehled, jak lze situaci řešit.
Odstoupení od smluv se spotovými produkty je pro spotřebitele snazší
V případě, kdy spotřebitel na nabídku spotového produktu přistoupil dobrovolně – podpisem dodatku smlouvy nebo uzavřením nové smlouvy – bude změna ceny energií zpravidla v pořádku, protože zákon spotové produkty přímo nezakazuje. Ani tehdy však nemusí být situace pro spotřebitele bezvýchodná.
Při uzavírání smlouvy (respektive dodatku) může ze strany dodavatele dojít k chybám a do hry také vstupuje i možnost odstoupení od smlouvy. Vítanou změnou je přitom Poslaneckou sněmovnou a Senátem nedávno schválená novela energetického zákona, na základě které by měl být proces odstoupení od smluv se spotovými produkty pro spotřebitele snazší.
Kdy nelze legálně převést zákazníka na spotové ceny?
Pokud však dodavatel k převodu spotřebitele na spotový produkt přistoupí pouhým jednostranným oznámením, je situace zcela odlišná. Jednostranná změna smlouvy dodavatelem je možná pouze z důvodů jednoznačně vymezených ve smlouvě. Jinými slovy, pokud obsah smlouvy jednostranný převod zákazníka na spotový produkt neumožňuje, je oznámení o změně smlouvy nedostatečné a odporující zákonu. Stejně na problém z právního hlediska nahlíží i Energetický regulační úřad.
S ohledem na mimořádnou situaci na trhu s energiemi se přitom objevují snahy dodavatelů jednostranně „vnutit“ spotřebitelům spotové produkty, přestože jim smlouvy takový postup neumožňují, čímž nepřípustně přenáší své obchodní riziko na konečné spotřebitele. Takové jednání je z našeho pohledu neakceptovatelné a je třeba se mu právně bránit.
Další články
Platformová práce v českém pracovním právu: směrnice (EU) 2024/2831 a připravovaná česká transpozice
Článek podává přehled evropské úpravy práce prostřednictvím digitálních pracovních platforem a její připravované transpozice do českého právního řádu. Zaměřuje se na okolnosti určení pracovněprávního statusu, vyvratitelnou právní domněnku základního pracovněprávního vztahu, algoritmické řízení, ochranu osobních údajů, lidský dohled a informační povinnosti platforem.
Rozsudek pro uznání: když mlčení nebo „pouhý“ nesouhlas prohraje spor
Nejvyšší soud: Rozsudek pro uznání při pasivitě žalovaného; pouhý nesouhlas nestačí. Odvolání přezkoumá jen podmínky, pasivitu nezhojí.
Ústavní soud ve třetím roce čtvrté dekády
Ústavní soud vstupuje do své čtvrté dekády jako stabilní instituce, která staví na pestrosti, pracovitosti, předvídatelnosti i pokoře svých soudců. Navzdory rostoucímu tlaku a zpochybňování ze strany politické scény zůstává nezávislým strážcem ústavnosti, jehož nejsilnější ochranou je trvající důvěra veřejnosti.
Když voda poškodí bytový dům: Kdy platí soused, kdy SVJ a kdy pojišťovna
Voda patří v bytových domech mezi nejčastější příčiny škod. Někdy za nimi stojí prasklá přívodní hadička k pračce, jindy netěsnící baterie, havárie společných rozvodů nebo přívalový déšť, který zaplaví sklepy a technické zázemí domu. Následky bývají v každém z těchto případů podobné: poškozené zdi, zničené vybavení, sousedské spory a náklady, které mohou rychle narůst do desítek i stovek tisíc korun.
Implementace směrnice o platformové práci: znaky závislé práce, právní domněnka a algoritmické řízení (3. část)
V návaznosti na předchozí dva díly analyzuje tento článek otázku pracování doby a osobního výkonu práce, jakož i otázku metodiky související s návrhem zákona.




