Dopady koronaviru: jaké právní otázky Čechy nejvíc trápí?
Více než 300 dotazů zodpověděl během jediného týdne od spuštění právní online podpory Frank Bold [1]. Živnostníky nejvíce zajímají možnosti náhrady škod v případě uzavření provozoven nebo nutnost zajištění ochranných pomůcek pro zaměstnance zaměstnavatelem.
Vyhlášení nouzového stavu je mimořádnou okolností i z hlediska práva. Pro spuštění online právní podpory Frank Bold využil roky vlastní zkušenosti s dlouhodobým provozováním bezplatného poradenství pro veřejnost. V době pandemie koronaviru funguje právní podpora na principu otázek a odpovědí, které právní tým zodpovídá jasně, srozumitelně a nekomplikovaně, aby vedly od problému k řešení. V současnosti se do týmu zapojilo více než 50 odborníků včetně 17 současných či bývalých stážistů a 11 dobrovolníků z řad studentů práv.
Na co se lidé ptají nejčastěji?
Mohu mít v souvislosti s nutností uzavřít provozovnu nárok na plnění od své pojišťovny?
Záleží na tom, jaké pojištění máte sjednáno. Typicky mohou být škody v obdobných situacích kryty pojištěním přerušení provozu. Vždy však bude záležet na konkrétních pojistných podmínkách, výlukách a případných pojistných doložkách. Pokud jste si pojištění sjednali prostřednictvím pojišťovacího makléře, doporučujeme, abyste se s ním spojili a prověřili, zda vaše pojištění vzniklou situaci kryje.
Jak je to s daněmi? Budou se odkládat nebo promíjet?
Vláda v souvislosti s aktuální situací schválila tzv. „liberalizační” balíček v oblasti daní, jiné odkládání či promíjení daní vláda v tuto chvíli nechystá.
Na co si dát pozor při uzavírání smluv v době koronaviru?
Díky opatřením vyhlášeným vládami v řadě zemí nelze při aktuálním uzavírání smluv považovat koronavirus za nepředvídatelnou skutečnost. Pokud v těchto dnech uzavíráte smlouvu, pandemie koronaviru již není nepředvídatelnou událostí. Doporučujeme proto upravit dnes již předvídatelné okolnosti, které mohou ohrozit dodávku zboží či služeb.
Aktuálně je vhodné smluvně upravit specifika spojená s nepředvídatelností vývoje pandemie a dohodnout se s obchodními partnery na rizicích, která již dnes předvídat lze, jakým je např. nemožnost zaručit včasnou dodávku zboží.
Kolik dotazů jsme zodpověděli za první týden?
-
380 zodpovězených otázek rozřazených do 3 kategorií (podnikatelé, občané, obce a státní správa) a 4 podkategorií (v kategorii podnikatelé: náhrada škody, finance, smlouvy)
-
9 554 návštěvníků poradny
-
jeden návštěvník zobrazí v průměru 6,25 stránek na webu
-
52 zapojených právníků pracuje na chodu právní podpory
Další články
Trnitá cesta k nové justiční mapě
Debata o přeorganizování české justiční mapy se po letech relativního klidu opět vrací do centra pozornosti a staví před zákonodárce i samotné soudce otázku vhodné míry specializace a efektivity. Jaký byl historický vývoj územního uspořádání soudů od roku 1850? Jakou inspiraci lze čerpat ze zahraničních reforem a jaká jsou praktická, technologická, personální a politická rizika spojená s případnou redukcí soudních obvodů?
Nejvyšší kontrolní úřad jako garant transparentnosti veřejného hospodaření: kontrola veřejnoprávních médií a úvahy de lege ferenda (II. část)
Má rozšíření kontrolní působnosti Nejvyššího kontrolního úřadu na Českou televizi a Český rozhlas posílit transparentnost, nebo jde o promyšlený politický nátlak na média veřejné služby? Zatímco ústavní novela po letech přešlapování míří do finále, chybějící metodika auditu i současné rušení koncesionářských poplatků vyvolávají ostré debaty o nezávislosti redakcí.
K duševní poruše, omezení svéprávnosti a neplatnosti právního jednání
Má skutečnost, že člověk trpí duševní poruchou, vliv na jeho možnost převádět platně svůj majetek? Nikoliv nutně, porucha sama o sobě neznamená ztrátu svéprávnosti ani neplatnost uzavřené smlouvy, například darovací či kupní.
Nejvyšší kontrolní úřad jako garant transparentnosti veřejného hospodaření: ústavní postavení, limity a kontrolní praxe (I. část)
Nejvyšší kontrolní úřad představuje v českém ústavním systému klíčový diagnostický orgán, který efektivně odhaluje miliardová pochybení při správě státního majetku, avšak kvůli absenci exekutivních pravomocí nemá jak nápravu vynutit. Tento článek analyzuje ústavní zakotvení i systémové limity Úřadu a na konkrétních příkladech z oblasti armády či dopravní infrastruktury ukazuje, jak stát zjištěná pochybení opakovaně ignoruje.
Připravované změny v oblasti rovného a transparentního odměňování
Na připravované změny pracovněprávních předpisů v oblasti rovného a transparentního odměňování přicházejí časté dotazy. Navrhovaná úprava přináší nové povinnosti, které se dotknou procesů nejen před vznikem pracovního poměru, ale i v jeho průběhu.
