Hubnoucí programy a diety: posuzování léčebných, zdravotních a výživových tvrzení

V následujícím článku bychom Vás rádi blíže seznámili s některými problematickými aspekty právní úpravy užívání léčebných, zdravotních a výživových tvrzení při označování potravin a v rámci reklamy na výrobky a konkrétními příklady z praxe.

Obecně

Při uvádění léčebných, zdravotních a výživových tvrzení, která indikují souvislost potraviny s redukcí hmotnosti či s jinými podobnými účinky, se primárně aplikují obecná pravidla a zásady označování potravin stanovená v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1169/2011 ze dne 25. října 2011 o poskytování informací o potravinách spotřebitelům (dále jen „Nařízení 1169/2011“), přičemž v prvé řadě bezvýjimečně platí, že informace o potravině nesmí být zavádějící, nepřesné a nejasné a nesmí spotřebitele uvádět v omyl, ať už se jedná o její původ či vlastnosti nebo účinky.

Léčebná tvrzení

Dle článku 7 odst. 3 Nařízení 1169/2011 informace o potravině nesmějí připisovat jakékoli potravině vlastnosti umožňující zabránit určité lidské nemoci, zmírnit ji nebo ji vyléčit, ani na tyto vlastnosti odkazovat, tzv. „léčebné tvrzení“. Léčebná tvrzení jsou u potravin kategoricky zakázána, přičemž vždy záleží na posouzení rizikových slov komplexně a v daném kontextu.

V obecné rovině se při označování potravin a v rámci reklamy na potravinové výrobky nesmí zejména vyskytovat následující prvky:

• názvy nemocí dle Mezinárodní klasifikace nemocí (MKN) (např. chřipka, nachlazení, průjem, artritida, obezita aj.);
• názvy symptomů (např. bolest, dušnost, závrať, zvracení, horečka aj.);
• slova jinak spojená s nemocemi či zdravotními problémy (např. lék/léčit, akutní, chronický, prevence aj.);
• grafické, obrázkové či symbolické vyjádření (např. obrázek lékaře bez doprovodného textu, obrázek znázorňující zánět kloubu aj.); či
• zavádějící název výrobku (např. Anti-parazit, Čaj proti nachlazení)