Hubnoucí programy a diety: posuzování léčebných, zdravotních a výživových tvrzení
Jedním z aktuálně diskutovaných témat v oblasti potravinářského práva, kterým se v nedávné době zabývala Státní zemědělská a potravinářská inspekce (dále jen „SZPI“), je problematika léčebných, zdravotních a výživových tvrzení při označování potravin v souvislosti s hubnoucími programy a redukčními dietami, jež mohou inklinovat ke klamání spotřebitele.
V následujícím článku bychom Vás rádi blíže seznámili s některými problematickými aspekty právní úpravy užívání léčebných, zdravotních a výživových tvrzení při označování potravin a v rámci reklamy na výrobky a konkrétními příklady z praxe.
Obecně
Při uvádění léčebných, zdravotních a výživových tvrzení, která indikují souvislost potraviny s redukcí hmotnosti či s jinými podobnými účinky, se primárně aplikují obecná pravidla a zásady označování potravin stanovená v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1169/2011 ze dne 25. října 2011 o poskytování informací o potravinách spotřebitelům (dále jen „Nařízení 1169/2011“), přičemž v prvé řadě bezvýjimečně platí, že informace o potravině nesmí být zavádějící, nepřesné a nejasné a nesmí spotřebitele uvádět v omyl, ať už se jedná o její původ či vlastnosti nebo účinky.
Léčebná tvrzení
Dle článku 7 odst. 3 Nařízení 1169/2011 informace o potravině nesmějí připisovat jakékoli potravině vlastnosti umožňující zabránit určité lidské nemoci, zmírnit ji nebo ji vyléčit, ani na tyto vlastnosti odkazovat, tzv. „léčebné tvrzení“. Léčebná tvrzení jsou u potravin kategoricky zakázána, přičemž vždy záleží na posouzení rizikových slov komplexně a v daném kontextu.
V obecné rovině se při označování potravin a v rámci reklamy na potravinové výrobky nesmí zejména vyskytovat následující prvky:
- názvy nemocí dle Mezinárodní klasifikace nemocí (MKN) (např. chřipka, nachlazení, průjem, artritida, obezita aj.);
- názvy symptomů (např. bolest, dušnost, závrať, zvracení, horečka aj.);
- slova jinak spojená s nemocemi či zdravotními problémy (např. lék/léčit, akutní, chronický, prevence aj.);
- grafické, obrázkové či symbolické vyjádření (např. obrázek lékaře bez doprovodného textu, obrázek znázorňující zánět kloubu aj.); či
- zavádějící název výrobku (např. Anti-parazit, Čaj proti nachlazení)
Výživová a zdravotní tvrzení
Výživové tvrzení je jakékoliv tvrzení, které uvádí, naznačuje nebo ze kterého vyplývá, že potravina má určité prospěšné výživové vlastnosti v důsledku (i) energetické (kalorické) hodnoty, kterou poskytuje, poskytuje ve snížené nebo zvýšené míře nebo neobsahuje či (ii) živin a jiných látek, které buď obsahuje, obsahuje ve snížené či zvýšené míře, nebo neobsahuje (např. „se sníženým obsahem cukru“ nebo „bez tuku“ nebo „light“).
Zdravotní tvrzení je pak tvrzení, které uvádí, naznačuje nebo ze kterého vyplývá, že existuje souvislost mezi kategorií potravin, potravinou nebo některou z jejích složek a zdravím (např_. „Glukomannan v rámci nízkoenergetické diety přispívá ke snížení hmotnosti“_).
Na rozdíl od léčebných tvrzení, jejichž zákaz použití při označování potravin platí dle Nařízení 1169/2011 absolutně, výživová a zdravotní tvrzení za určitých okolností povolená jsou.
Legislativní rámec použití výživových a zdravotních tvrzení je primárně stanoven v rámci nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) 1924/2006 ze dne 20. prosince 2006, o výživových a zdravotních tvrzeních při označování potravin (dále jen „Nařízení 1924/2006“).
Výživová a zdravotní tvrzení se musí řídit obecnými zásadami stanovenými Nařízením 1924/2006, přičemž zejména nesmí být nepravdivá, dvojsmyslná nebo klamavá, nesmí vyvolávat pochybnosti o bezpečnosti nebo výživové přiměřenosti jiných potravin apod.
Současně se musí jednat o tvrzení, která jsou výslovně uvedena v oficiálních seznamech zřízených na základě české a evropské legislativy, tj. seznamu výživových tvrzení a seznamu schválených zdravotních tvrzení, přičemž je obecně přípustná určitá slovní flexibilita. Při uvádění těchto povolených tvrzení v souvislosti s potravinami pak musejí být vždy splněny konkrétní podmínky kladené na danou potravinu, např. určitý počet KJ, množství cukru, živiny, či jiné látky.
Zvláště problematická se pak optikou Nařízení 1924/2006 mohou jevit zejména běžně používaná sdělení informující spotřebitele o redukčních účincích potraviny, která se často dostávají do rozporu s pravidly užívání zdravotních tvrzení stanovených v čl. 12 a 13 Nařízení 1924/2006, a to zejména se zákazem jakkoli se ve sdělení odkazovat na míru nebo množství úbytku hmotnosti.
Odlišnosti u hubnoucích programů a redukčních diet
Při posuzování zdravotních tvrzení, která se vztahují k hubnoucím programům a redukčním dietám, je třeba vnímat rozdíl mezi tím, jde-li o propagovanou dietu složenou výhradně z produktů, resp. potravinových výrobků pouze jedné značky, či jde-li o dietu vytvořenou na míru spotřebiteli v rámci výživového poradenství, byť od jedné konkrétní společnosti, ale sestávající z produktů různých odlišných značek.
V prvním případě by např. tvrzení „S [NÁZEV PRODUKTU] zhubnete…“ bylo považováno za zdravotní tvrzení, porušující čl. 12 písm. b) Nařízení 1924/2006 (viz výše), a tedy nepovolené. Naopak tvrzení „S [NÁZEV SPOLEČNOSTI] zhubnete…“ odkazující na poradenskou činnost společnosti, která nenabízí potravinové výrobky pod svou vlastní značkou, by za zdravotní tvrzení považováno nebylo, a tedy se na něj výše uvedený zákaz nevztahuje.
Závěr
Užití léčebných, zdravotních či výživových tvrzení jak při označování potravin obecně, tak v rámci hubnoucích programů, je problematikou, která se jednak řídí přísnými konkrétními pravidly české a evropské legislativy.
Současně v rámci kontrol ze strany SZPI hraje roli důležitý faktor, a to posouzení na základě komplexního hodnocení kontextu použití daného tvrzení, a proto je zde zapotřebí mít se obzvláště na pozoru při formulaci marketingových a dalších popisných a propagačních textů, a to nejen na obalu produktu jako takovém, ale i rámci jeho prezentací v tisku, na webu či sociálních sítích.
Další články
Jedna káva, čtyři hodiny u stolu: Právní hranice pobytu hosta v kavárně
Host si objedná espresso, otevře notebook a začne studovat. Po dvou hodinách jej obsluha požádá o další objednávku, jinak má uvolnit stůl. O časovém omezení předtím nepadlo slovo. Host poukazuje na zaplacenou kávu, provozovatel na obsazené místo. Právní řešení závisí především na tom, jaké plnění si strany sjednaly a zda je další pobyt ještě jeho součástí.
Je třeba v kupní smlouvě o převodu nemovitosti určit kupní cenu?
NS potvrdil, že stanovení výše kupní ceny není podstatnou náležitostí kupní smlouvy. I při koupi nemovitosti mohou strany projevit vůli uzavřít kupní smlouvu bez určení kupní ceny.
Google dostal pokutu 403 milionů eur za zpracování lokalizačních údajů
Pokuta 403 milionů eur pro Google ukazuje význam transparentnosti, zákonnosti a odpovědnosti při zpracování lokalizačních údajů podle GDPR.
Automatická prolongace nájmu bytu a spolubydlící bez souhlasu pronajímatele: dvě rizika, která se snadno sejdou
Nájemní smlouva na dobu určitou dává pronajímateli zdánlivě jednoduchou jistotu: zná datum, ke kterému má nájem skončit, a před jeho uplynutím se může rozhodnout, zda chce ve vztahu s nájemcem pokračovat. V praxi ale tuto kontrolu snadno oslabí dvě věci.
Od objednávky k odstoupení: tlačítková novela jako další krok k reálné ochraně spotřebitele
Od 1. ledna 2027 čeká tuzemské internetové obchodování další významná změna. Spotřebitel, který uzavřel smlouvu prostřednictvím online rozhraní a má právo od ní odstoupit, musí mít nově možnost učinit tak rovněž prostřednictvím snadno dostupného a jednoznačně označeného tlačítka či obdobného ovládacího prvku.




