Pět otázek pro Michala Vávru
O Michalu Vávrovi, advokátovi a soudním tlumočníkovi, by se dalo říci, že se vymyká běžné právní praxi. Mimo své profesní aktivity se věnuje i moderování právnických akcí, jako jsou Karlovarské právnické dny či kongres Právní prostor. V nejbližší době bude moderovat konferenci Právo ve veřejné správě. Co ho na právu a moderování tak baví?
Co si myslíte o přínosu PVVS, resp. o tématech konference?
Konferenci PVVS budu letos moderovat již potřetí. Letos však se dvěma změnami – poprvé půjde o jednodenní konferenci a poprvé budu také moderovat na domácí půdě, v Brně. Myslím, že témata konference jsou zvolena tak, aby v jednom dnu poskytla účastníkům v koncentrované podobě důležité informace z šesti různých právních soudků, což považuji za velmi dobrý model.
Co Vás jako advokáta a soudního tlumočníka přivedlo k moderování takovýchto konferencí?
Na obdobnou otázku jsem odpovídal již dříve. S moderováním jsem začal na Karlovarských právnických dnech jako její pravidelný účastník, kde si mne pořadatelé všimli zřejmě pro moji výřečnost, dobrou znalost němčiny atd. Tato činnost mne začala velmi bavit, což bylo zřejmě i vidět a tak si mě ve Varech našli pořadatelé konference Právní prostor a posléze i PVVS jako její veřejnoprávní sestry. Letos mi k těmto třem konferencím přibyly ještě Olomoucké právnické dny. Jako moderátor jsem „přinucen“ přečíst si všechny příspěvky, což mne pro moji advokátní praxi obohacuje. Letos jsem poprvé ve Varech přednesl i vlastní příspěvek na téma mých zkušeností v řízení před rakouskými soudy. Třeba se něčeho podobného dočkám i na některé z dalších konferencí, co moderuji.
Na jaké téma se těšíte v rámci konference nejvíce?
Z letošních témat se nejvíce těším závazkové právo dle NOZ od JUDr. Ondrejové a efektivní a transparentní veřejnou dražbu od referenta Stupky, protože jsou mé praxi nejbližší. Zajímavé jsou ale i ostatní příspěvky a vždycky je dobré, když si člověk vyslechne i něco, čím se úplně v praxi nezabývá.
Co osobně shledáváte za nejpalčivější (nejvýznamější) problém v rámci práva ve veřejné správě, reps. této problematiky?
Na tuto otázku odpovím oklikou po českých a rakouských cestách. Hodně cestuji po Česku i Rakousku. Vidím bohužel stále diametrálně odlišný postup ve stavbě silnic a dálnic na obou stranách hranice. Jsem toho názoru, že k tomu přispívá i nedostatečná úprava zadávání veřejných zakázek resp. způsob její realizace v praxi.
Existuje něco, čím byste rád k tématu konference přispěl?
Rád bych ke konferenci přispěl tím, že rozproudím diskusi k přednášeným tématům a snad i trochou vtipu a moudra právnického řemesla.
Další články
NIS2 v praxi: nový zákon o kybernetické bezpečnosti dopadne na tisíce firem, které to zatím netuší
Zákon č. 264/2025 Sb., o kybernetické bezpečnosti (ZoKB), který do českého práva přenáší evropskou směrnici NIS2, nabyl účinnosti 1. listopadu 2025. Pro veřejnost i pro řadu firem jde stále o právní úpravu „někde na okraji”. Čísla ale ukazují něco jiného: nový zákon zasáhne řádově patnáctkrát více subjektů než předchozí úprava a mnohé z nich zatím nevědí, že mezi ně patří.
Transparentní odměňování v Česku má zpoždění, firmám bez jasného systému přesto hrozí pokuty i doplacení mezd
Česko má podle Eurostatu jeden z nejvyšších rozdílů v odměňování žen a mužů v EU – gender pay gap dosahuje okolo 18 %. Evropská pravidla pro transparentní odměňování, jejichž cílem je narovnat informační asymetrii na pracovním trhu a dlouhodobě tak přispět i ke zmenšení rozdílu ve mzdách mužů a žen, však nabrala v České republice zpoždění.
Kdy je možné sáhnout po jinak urážlivých označeních?
Tento článek shrnuje nedávný rozsudek Evropského soudu pro lidská práva (ESLP) v kauze Mortensen proti Dánsku, který může sehrát roli v dalším řešení obdobných případů na ochranu osobnosti, zejména pokud se jedná o působení na sociálních sítích, předchozího jednání poškozeného a reálných základů pro hodnotící úsudek.
Budoucnost dokazování před soudy v době AI
Umělá inteligence změní soudní proces. Je možné dnes považovat digitální důkazy za věrohodné? Výzvy pro justici v době AI.
Hledá se lék na problémy stavebního řízení… pomůže připravovaná novela stavebního zákona 2026? (2. část)
Personální krize, vedlejší agenda i neúplná odůvodnění. Jaké jsou hlavní důvody pomalých stavebních řízení a které z nich má šanci chystaná novela reálně napravit? Druhý díl miniseriálu se zaměřuje na systémové i procesní překážky na stavebních úřadech.


