Pět otázek pro Michala Vávru
O Michalu Vávrovi, advokátovi a soudním tlumočníkovi, by se dalo říci, že se vymyká běžné právní praxi. Mimo své profesní aktivity se věnuje i moderování právnických akcí, jako jsou Karlovarské právnické dny či kongres Právní prostor. V nejbližší době bude moderovat konferenci Právo ve veřejné správě. Co ho na právu a moderování tak baví?
Co si myslíte o přínosu PVVS, resp. o tématech konference?
Konferenci PVVS budu letos moderovat již potřetí. Letos však se dvěma změnami – poprvé půjde o jednodenní konferenci a poprvé budu také moderovat na domácí půdě, v Brně. Myslím, že témata konference jsou zvolena tak, aby v jednom dnu poskytla účastníkům v koncentrované podobě důležité informace z šesti různých právních soudků, což považuji za velmi dobrý model.
Co Vás jako advokáta a soudního tlumočníka přivedlo k moderování takovýchto konferencí?
Na obdobnou otázku jsem odpovídal již dříve. S moderováním jsem začal na Karlovarských právnických dnech jako její pravidelný účastník, kde si mne pořadatelé všimli zřejmě pro moji výřečnost, dobrou znalost němčiny atd. Tato činnost mne začala velmi bavit, což bylo zřejmě i vidět a tak si mě ve Varech našli pořadatelé konference Právní prostor a posléze i PVVS jako její veřejnoprávní sestry. Letos mi k těmto třem konferencím přibyly ještě Olomoucké právnické dny. Jako moderátor jsem „přinucen“ přečíst si všechny příspěvky, což mne pro moji advokátní praxi obohacuje. Letos jsem poprvé ve Varech přednesl i vlastní příspěvek na téma mých zkušeností v řízení před rakouskými soudy. Třeba se něčeho podobného dočkám i na některé z dalších konferencí, co moderuji.
Na jaké téma se těšíte v rámci konference nejvíce?
Z letošních témat se nejvíce těším závazkové právo dle NOZ od JUDr. Ondrejové a efektivní a transparentní veřejnou dražbu od referenta Stupky, protože jsou mé praxi nejbližší. Zajímavé jsou ale i ostatní příspěvky a vždycky je dobré, když si člověk vyslechne i něco, čím se úplně v praxi nezabývá.
Co osobně shledáváte za nejpalčivější (nejvýznamější) problém v rámci práva ve veřejné správě, reps. této problematiky?
Na tuto otázku odpovím oklikou po českých a rakouských cestách. Hodně cestuji po Česku i Rakousku. Vidím bohužel stále diametrálně odlišný postup ve stavbě silnic a dálnic na obou stranách hranice. Jsem toho názoru, že k tomu přispívá i nedostatečná úprava zadávání veřejných zakázek resp. způsob její realizace v praxi.
Existuje něco, čím byste rád k tématu konference přispěl?
Rád bych ke konferenci přispěl tím, že rozproudím diskusi k přednášeným tématům a snad i trochou vtipu a moudra právnického řemesla.
Další články
DPH při dovozu zboží přes jiný stát EU: kde vzniká daňová povinnost
Jak se uplatňuje DPH při dovozu zboží z třetích zemí přes jiný stát EU než je místo skutečné spotřeby a jaké povinnosti mají dovozce a konečný odběratel? Rozhodující pro DPH není místo dovozu, ale místo skutečné spotřeby.
Možnosti využití AI v právní praxi
Dnes budu hovořit o tom, jakým způsobem využívám umělou inteligenci při své právní praxi. Proberu jednotlivé nástroje, které lze použít, a také standardní postup k docílení správného výsledku. Ještě před tím je možná dobré se zeptat, proč bychom právě umělou inteligenci měli používat.
Evropská komise představila návrh nových pokynů pro posuzování fúzí
Evropská komise dne 30. dubna 2026 zveřejnila návrh nových pokynů pro posuzování fúzí („Merger Guidelines“, dále jen „Pokyny“). Jedná se o nejrozsáhlejší revizi evropských pravidel pro kontrolu spojování soutěžitelů za posledních dvacet let.
Švarcsystém pod drobnohledem inspekce práce
Co odhalily kontroly inspekce práce v letech 2024–2025? Pokuty v milionech, neohlášené kontroly a sektory, kde inspektoři hledají nejčastěji.
Autonomní zbraňové systémy: Kdo odpovídá za chybu?
Autonomní zbraňový systém může po aktivaci sám vyhledat objekt odpovídající předem nastavenému cílovému profilu a použít proti němu sílu. Člověk přitom nemusí předem znát konkrétní cíl, přesné místo ani okamžik zásahu. Právě tím se takový systém liší od běžného dálkově ovládaného dronu, u něhož konkrétní cíl zpravidla vybírá operátor. Právní otázka tedy nezní, zda o likvidaci cíle „rozhodl“ stroj, ale kdo rozhodl o vývoji, nastavení a nasazení systému, jaké měl informace a zda mohl jeho působení ovlivnit.



