Pět otázek pro Radima Polčáka
"Řada studentů chodí na naši konferenci prostě i proto, že je účast motivuje k tomu, aby se tomuto náročnému oboru profesně věnovali, a přímo na místě si mohou třeba dohodnout stáže či odborné praxe," říká o konferenci České právo a informační technologie docent Radim Polčák, vedoucí Ústavu práva a technologií PF MU. Na co se můžete na letošním ročníku těšit a spoustu dalšího se dozvíte níže.
V letošním roce proběhne již sedmý ročník konference České právo a informační technologie, který pořádá Váš Ústav práva a technologií na Právnické fakultě MU. Kde se vlastně tento nápad zrodil?
Konference původně vznikla díky tomu, že v České republice utěšeně rostl počet specialistů na právo informačních a komunikačních technologií a současně s tím rostla i složitost a důležitost tohoto oboru. Advokáti, soudci, státní zástupci nebo podnikoví právníci, kteří se této problematice odborně věnují a kteří jsou často někdejšími absolventy našich kursů na brněnské právnické fakultě, se na nás obraceli s tím, že by měli rádi k dispozici nezávislé akademické fórum, na kterém by mohli na špičkové odborné úrovni diskutovat aktuální problémy.
Na jaká zajímavá témata se mohou účastníci letošní konference těšit?
Letošnímu ročníku dominují změny v evropském právu informačních technologií a jejich dopady na náš právní řád. Budeme se věnovat ochraně osobních údajů, kybernetické bezpečnosti, ale také třeba i zdravotnickým datům, duševnímu vlastnictví nebo elektronickým důkazům.
Je konference určena pouze pro znalce z oboru nebo je vhodná i pro studenty?
Konference je primárně určena pro specialisty v různých oborech práva ICT, ale každoročně se jí s oblibou účastní i velké množství studentů a doktorandů z brněnské, pražské a olomoucké fakulty. Pro studenty jde především o možnost získat orientaci ve vysoce specifické problematice nebo se osobně seznámit s lidmi, které znají podle jména z publikací nebo rozsudků. Řada studentů chodí na naši konferenci prostě i proto, že je účast motivuje k tomu, aby se tomuto náročnému oboru profesně věnovali, a přímo na místě si mohou třeba dohodnout stáže či odborné praxe.
V minulých letech se na konferenci objevila témata související s kyberkriminalitou či ochranou autorských práv. Bude o nich řeč i letos?
Tato témata jsou na konferenci tradičně zastoupena. Letos se budou specializované panely zabývat hlavně vývojem judikatury v otázce dokazování počítačových trestných činů. Z autorskoprávní problematiky půjde především o interpretaci pojmu sdělování díla veřejnosti prostřednictvím internetu.
Je možnost se s jednotlivými příspěvky seznámit i po proběhnutí konference?
Ano, vybrané příspěvky, tj. hlavně články nebo kritické anotace aktuální judikatury, jsou po recenzním řízení publikovány ve specializovaném časopisu Revue pro právo a technologie. Ten je vedle tištěné podoby též zdarma k dispozici on-line na webu brněnské právnické fakulty. Díky spolupráci s našimi předními producenty právních informačních systémů je možné se s výstupy konference seznámit i v rámci těchto systémů.
Další články
Odklad AI Actu firmy uklidnil. Kvůli Shadow AI přitom porušují povinnosti už dnes
Od neděle 2. srpna se začala uplatňovat další důležitá část evropského AI Actu, která se týká transparentnosti. Firmy si sice po červnovém odkladu části pravidel oddechly, ale většina z nich stále podceňuje rizika takzvané Shadow AI. Fenoménu, kdy zaměstnanci potají využívají veřejné nástroje umělé inteligence a vkládají do nich firemní know-how či osobní údaje.
Veřejná podpora: Co potřebujete vědět, abyste byli v souladu se zákonem
Představte si, že město nebo stát chce finančně podpořit váš podnikatelský záměr, poskytnout vám dotaci na rozvoj společnosti nebo třeba zvýhodněný nájem prostor. Zní to skvěle, že? Ale pozor – právě jste vstoupili do světa veřejné podpory, který má svá přísná pravidla.
NIS2 v praxi: nový zákon o kybernetické bezpečnosti dopadne na tisíce firem, které to zatím netuší
Zákon č. 264/2025 Sb., o kybernetické bezpečnosti (ZoKB), který do českého práva přenáší evropskou směrnici NIS2, nabyl účinnosti 1. listopadu 2025. Pro veřejnost i pro řadu firem jde stále o právní úpravu „někde na okraji”. Čísla ale ukazují něco jiného: nový zákon zasáhne řádově patnáctkrát více subjektů než předchozí úprava a mnohé z nich zatím nevědí, že mezi ně patří.
Transparentní odměňování v Česku má zpoždění, firmám bez jasného systému přesto hrozí pokuty i doplacení mezd
Česko má podle Eurostatu jeden z nejvyšších rozdílů v odměňování žen a mužů v EU – gender pay gap dosahuje okolo 18 %. Evropská pravidla pro transparentní odměňování, jejichž cílem je narovnat informační asymetrii na pracovním trhu a dlouhodobě tak přispět i ke zmenšení rozdílu ve mzdách mužů a žen, však nabrala v České republice zpoždění.
Kdy je možné sáhnout po jinak urážlivých označeních?
Tento článek shrnuje nedávný rozsudek Evropského soudu pro lidská práva (ESLP) v kauze Mortensen proti Dánsku, který může sehrát roli v dalším řešení obdobných případů na ochranu osobnosti, zejména pokud se jedná o působení na sociálních sítích, předchozího jednání poškozeného a reálných základů pro hodnotící úsudek.


