Zkušební doba se prodlužuje až na čtyři měsíce, respektive na osm u vedoucích zaměstnanců
Takzvaná flexinovela zákoníku práce byla již přijata po Poslanecké sněmovně i Senátem, čeká tedy již jen na podpis prezidenta. Nabýt účinnosti může již 1. června.
Flexinovela přináší nemálo změn zákoníku práce i dalších předpisů. V následujícím komentáři se věnujeme jedné z nejzásadnějších z nich, prodloužení zkušební doby.
Flexinovela prodlužuje nejvyšší přípustnou délku zkušební doby, a to z dosavadních tří na čtyři měsíce a u vedoucích zaměstnanců z dosavadních šesti na osm měsíců. Bez změny zůstává pravidlo, že zkušební doba nesmí být delší, než je polovina sjednané doby trvání poměru. Bude-li tedy například s vedoucím zaměstnancem sjednán pracovní poměr na dobu určitou jednoho roku, nebude možné sjednat zkušební dobu v délce osm měsíců. To, že sjednaná zkušební doba nepřesáhne polovinu sjednané doby určité, je třeba počítat po dnech, nikoli pouze po měsících. Vzhledem k nestejné délce kalendářních měsíců tak nemusí být například sjednání šestiměsíční zkušební doby u pracovního poměru na dobu určitou jednoho roku v pořádku.
Zkušební dobu lze dodatečně dohodou prodloužit
Zkušební dobu je a bude i napříště možné sjednat písemně nejpozději při vzniku pracovního poměru. Zatímco dosud nebylo dovoleno jednou sjednanou zkušební dobu dodatečně prodlužovat, nově to možné bude, a to až do dosažení nejvyšší přípustné délky zkušební doby. Bude-li tedy například sjednána zkušební doba v délce dvou měsíců, mohou strany před jejím uplynutím dodatkem k pracovní smlouvě zkušební dobu ještě o dva měsíce prodloužit.
Prodloužení zkušební doby ze zákona
Flexinovela přináší jasné pravidlo, pokud jde o prodlužování zkušební doby. Zkušební doba se prodlužuje o pracovní dny zaměstnance, v nichž během zkušební doby neodpracoval celou směnu z důvodu překážky v práci, čerpání dovolené nebo neomluveného zameškání práce. Bude-li směna zčásti odpracována, zkušební doba se neprodlužuje. Zkušební doba se následně prodlužuje nikoli o kalendářní dny, ale o zaměstnancovy pracovní dny. Nedávalo by totiž valného smyslu, aby se zkušební doba prodloužila o dny, kdy zaměstnanci žádná směna není nařízena.
Přechodné ustanovení
Zkušební doba sjednaná přede dnem nabytí účinnosti flexinovely se bude řídit dosavadním zněním zákoníku práce. Sjednat zkušební dobu v délce čtyř, respektive osmi měsíců tedy bude možné jen v případě pracovních smluv uzavíraných nejdříve v den účinnosti flexinovely.
Další články
Kdy vzniká nárok na odstupné při zrušení pracovní pozice?
Kdy máte nárok na odstupné a kdy ne? Nestačí, že zaměstnavatel označí změnu jako „zrušení pozice“. Rozhodující je, zda pracovní místo skutečně zaniklo – a právě to Nejvyšší soud v nedávném rozhodnutí upřesnil.
Umělá inteligence ve veřejných zakázkách
Masivní využívání AI ve veřejné správě vytváří technologickou i právní džungli. Tradiční postupy selhávají a úřady čelí riziku ztráty kontroly nad svými daty. Článek představuje strategii 5 pilířů pro bezpečné zavádění AI, ukazuje využití nových smluvních doložek MCC-AI a vysvětluje, proč je princip lidského dohledu (HITL) zcela klíčový.
Lze úsporami ze spoření pro dítě nahradit výživné?
Tento článek se věnuje nálezu Ústavního soudu ze dne 11. 9. 2025, sp. zn. III. ÚS 864/25, který se zabývá otázkou, zda je možné úsporami nahrazovat běžné výživné a financovat nimi odůvodněné potřeby dítěte.
Jak novela zTOPO posiluje význam compliance programu a proč by jej měla mít zavedený každá právnická osoba?
Dne 1. ledna 2026 nabyla účinnosti převážná část zákona č. 270/2025 Sb., který novelizuje zákon č. 418/2011 Sb., o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim (dále jen „zTOPO“). Tato novela posiluje význam compliance programů, které se nově stávají nejen nástrojem prevence, ale zároveň i významným faktorem, který ovlivňuje trestněprávní odpovědnost a její praktické důsledky pro právnickou osobu.
Okamžité zrušení pracovního poměru zaměstnancem ze zdravotních důvodů: prolomila novela zákona o specifických zdravotních službách judikaturu Nejvyššího soudu?
Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce poskytuje zaměstnancům v určitých výjimečných případech silnou ochranu v podobě možnosti okamžitého zrušení pracovního poměru. Jedním z těchto případů je situace, kdy zaměstnanec podle lékařského posudku nemůže dále konat práci bez vážného ohrožení svého zdraví (srov. § 56 odst. 1 písm. a) zákoníku práce.
