Zkušební doba se prodlužuje až na čtyři měsíce, respektive na osm u vedoucích zaměstnanců
Takzvaná flexinovela zákoníku práce byla již přijata po Poslanecké sněmovně i Senátem, čeká tedy již jen na podpis prezidenta. Nabýt účinnosti může již 1. června.
Flexinovela přináší nemálo změn zákoníku práce i dalších předpisů. V následujícím komentáři se věnujeme jedné z nejzásadnějších z nich, prodloužení zkušební doby.
Flexinovela prodlužuje nejvyšší přípustnou délku zkušební doby, a to z dosavadních tří na čtyři měsíce a u vedoucích zaměstnanců z dosavadních šesti na osm měsíců. Bez změny zůstává pravidlo, že zkušební doba nesmí být delší, než je polovina sjednané doby trvání poměru. Bude-li tedy například s vedoucím zaměstnancem sjednán pracovní poměr na dobu určitou jednoho roku, nebude možné sjednat zkušební dobu v délce osm měsíců. To, že sjednaná zkušební doba nepřesáhne polovinu sjednané doby určité, je třeba počítat po dnech, nikoli pouze po měsících. Vzhledem k nestejné délce kalendářních měsíců tak nemusí být například sjednání šestiměsíční zkušební doby u pracovního poměru na dobu určitou jednoho roku v pořádku.
Zkušební dobu lze dodatečně dohodou prodloužit
Zkušební dobu je a bude i napříště možné sjednat písemně nejpozději při vzniku pracovního poměru. Zatímco dosud nebylo dovoleno jednou sjednanou zkušební dobu dodatečně prodlužovat, nově to možné bude, a to až do dosažení nejvyšší přípustné délky zkušební doby. Bude-li tedy například sjednána zkušební doba v délce dvou měsíců, mohou strany před jejím uplynutím dodatkem k pracovní smlouvě zkušební dobu ještě o dva měsíce prodloužit.
Prodloužení zkušební doby ze zákona
Flexinovela přináší jasné pravidlo, pokud jde o prodlužování zkušební doby. Zkušební doba se prodlužuje o pracovní dny zaměstnance, v nichž během zkušební doby neodpracoval celou směnu z důvodu překážky v práci, čerpání dovolené nebo neomluveného zameškání práce. Bude-li směna zčásti odpracována, zkušební doba se neprodlužuje. Zkušební doba se následně prodlužuje nikoli o kalendářní dny, ale o zaměstnancovy pracovní dny. Nedávalo by totiž valného smyslu, aby se zkušební doba prodloužila o dny, kdy zaměstnanci žádná směna není nařízena.
Přechodné ustanovení
Zkušební doba sjednaná přede dnem nabytí účinnosti flexinovely se bude řídit dosavadním zněním zákoníku práce. Sjednat zkušební dobu v délce čtyř, respektive osmi měsíců tedy bude možné jen v případě pracovních smluv uzavíraných nejdříve v den účinnosti flexinovely.
Další články
Trnitá cesta k nové justiční mapě
Debata o přeorganizování české justiční mapy se po letech relativního klidu opět vrací do centra pozornosti a staví před zákonodárce i samotné soudce otázku vhodné míry specializace a efektivity. Jaký byl historický vývoj územního uspořádání soudů od roku 1850? Jakou inspiraci lze čerpat ze zahraničních reforem a jaká jsou praktická, technologická, personální a politická rizika spojená s případnou redukcí soudních obvodů?
Nejvyšší kontrolní úřad jako garant transparentnosti veřejného hospodaření: kontrola veřejnoprávních médií a úvahy de lege ferenda (II. část)
Má rozšíření kontrolní působnosti Nejvyššího kontrolního úřadu na Českou televizi a Český rozhlas posílit transparentnost, nebo jde o promyšlený politický nátlak na média veřejné služby? Zatímco ústavní novela po letech přešlapování míří do finále, chybějící metodika auditu i současné rušení koncesionářských poplatků vyvolávají ostré debaty o nezávislosti redakcí.
K duševní poruše, omezení svéprávnosti a neplatnosti právního jednání
Má skutečnost, že člověk trpí duševní poruchou, vliv na jeho možnost převádět platně svůj majetek? Nikoliv nutně, porucha sama o sobě neznamená ztrátu svéprávnosti ani neplatnost uzavřené smlouvy, například darovací či kupní.
Nejvyšší kontrolní úřad jako garant transparentnosti veřejného hospodaření: ústavní postavení, limity a kontrolní praxe (I. část)
Nejvyšší kontrolní úřad představuje v českém ústavním systému klíčový diagnostický orgán, který efektivně odhaluje miliardová pochybení při správě státního majetku, avšak kvůli absenci exekutivních pravomocí nemá jak nápravu vynutit. Tento článek analyzuje ústavní zakotvení i systémové limity Úřadu a na konkrétních příkladech z oblasti armády či dopravní infrastruktury ukazuje, jak stát zjištěná pochybení opakovaně ignoruje.
Připravované změny v oblasti rovného a transparentního odměňování
Na připravované změny pracovněprávních předpisů v oblasti rovného a transparentního odměňování přicházejí časté dotazy. Navrhovaná úprava přináší nové povinnosti, které se dotknou procesů nejen před vznikem pracovního poměru, ale i v jeho průběhu.
