Krok za krokem k novému civilnímu řádu soudnímu – tzv. advokátské spory
Jak jsme slíbili, postupně a s dostatečným předstihem vás provedeme navrhovanými změnami v oblasti občanského práva procesního, z nichž jednu pro klienty z nejzásadnějších, tvoří právě otázka povinného zastoupení strany sporu advokátem.
V lednovém článku jsme vás informovali, že Ministerstvo spravedlnosti se rozhodlo přikročit k nahrazení stávajícího občanského soudního řádu novým, komplexním kodexem, a to civilním řádem soudním, jehož věcný záměr je hotov a veřejnost i praxe s napětím očekává, jakým směrem se dále vývoj zcela nového kodexu posune.
Součástí návrhu nového procesního kodexu je mj. rozšíření povinného zastoupení advokátem, tj. zavedení tzv. advokátských sporů i tam, kde je dosud právní úprava nevyžadovala. Návrh obsahuje zavedení povinného zastoupení advokátem nejen pro řízení před Nejvyšším soudem, ale též pro řízení před krajskými a vrchními soudy. V případě, že by hodnota sporu měla přesáhnout částku 50.000,- Kč, počítá návrh s povinným zastoupením advokátem také před soudy okresními.
Ministerstvo si od rozšíření povinného zastoupení advokátem ve sporném řízení slibuje zejména rychlejší průběh řízení, neboť se předpokládá, že přítomnost osob znalých práva (tj. advokátů) v rámci soudního sporu pomůže odstranit nutnost opakovaného poučování stran sporu, jako se to běžně děje v případě advokátem nezastoupených osob.
Tento návrh lze jistě uvítat jako snahu o zrychlení a zpřehlednění soudního procesu. Jistým negativem však na druhou stranu zůstává pro klienty nepopulární prodražení i poměrně jednoduchých sporů, ke kterému v důsledku nutnosti zastoupení advokátem nepochybně dojde. Ministerstvo si však od návrhu údajně slibuje i to, že si občané díky zvýšeným nákladům předem pořádně rozmyslí, zda do soudního sporu vstoupí či nikoliv.
Zdroj: https://crs.justice.cz
Další články
Nejvyšší kontrolní úřad jako garant transparentnosti veřejného hospodaření: kontrola veřejnoprávních médií a úvahy de lege ferenda (II. část)
Má rozšíření kontrolní působnosti Nejvyššího kontrolního úřadu na Českou televizi a Český rozhlas posílit transparentnost, nebo jde o promyšlený politický nátlak na média veřejné služby? Zatímco ústavní novela po letech přešlapování míří do finále, chybějící metodika auditu i současné rušení koncesionářských poplatků vyvolávají ostré debaty o nezávislosti redakcí.
K duševní poruše, omezení svéprávnosti a neplatnosti právního jednání
Má skutečnost, že člověk trpí duševní poruchou, vliv na jeho možnost převádět platně svůj majetek? Nikoliv nutně, porucha sama o sobě neznamená ztrátu svéprávnosti ani neplatnost uzavřené smlouvy, například darovací či kupní.
Nejvyšší kontrolní úřad jako garant transparentnosti veřejného hospodaření: ústavní postavení, limity a kontrolní praxe (I. část)
Nejvyšší kontrolní úřad představuje v českém ústavním systému klíčový diagnostický orgán, který efektivně odhaluje miliardová pochybení při správě státního majetku, avšak kvůli absenci exekutivních pravomocí nemá jak nápravu vynutit. Tento článek analyzuje ústavní zakotvení i systémové limity Úřadu a na konkrétních příkladech z oblasti armády či dopravní infrastruktury ukazuje, jak stát zjištěná pochybení opakovaně ignoruje.
Připravované změny v oblasti rovného a transparentního odměňování
Na připravované změny pracovněprávních předpisů v oblasti rovného a transparentního odměňování přicházejí časté dotazy. Navrhovaná úprava přináší nové povinnosti, které se dotknou procesů nejen před vznikem pracovního poměru, ale i v jeho průběhu.
Viník nehody? I cyklista nebo chodec může získat milionové odškodnění
Mnoho chodců a cyklistů po dopravní nehodě rezignuje na odškodnění ve chvíli, kdy policie nebo pojišťovna označí za viníka právě je.
