Omezení účasti přísedících na soudním rozhodování
Senát schválil novelu zákona o soudech a soudcích, která výrazně omezuje působení přísedících v soudních řízeních. Novelu má aktuálně na stole prezident.
Senát Parlamentu České republiky dne 21.08.2024 schválil návrh zákona (sněmovní tisk 598/0), kterým se mění zákon č. 6/2002 Sb., o soudech a soudcích. Navrhované změny se odrazí i ve znění dalších, zejména procesních předpisů, jako jsou občanský soudní řád nebo trestní řád – novela totiž výrazně omezuje působení přísedících v soudních řízeních.
-
V občanském soudním řízení se role přísedících úplně ruší, tj. ve všech řízeních před okresním soudem bude nadále jednat a rozhodovat už jenom samosoudce.
-
V trestních řízeních se role přísedících výrazně limituje, kdy budou nadále participovat na jednání a rozhodování pouze u krajských soudů, a to jenom v řízeních o trestném činu vraždy novorozeného dítěte matkou a o zvlášť závažných zločinech (s výjimkou trestných činů proti majetku a hospodářských trestných činů). Trestní řízení u okresních soudů budou nově výlučně v gesci samosoudce.
Hlavním důvodem navrhované novely je podle důvodové zprávy zefektivnění soudního rozhodování a snížení administrativní zátěže soudů spojené zejména s praktickým začleňováním přísedících do soudního rozhodování, nedostatečnou participací přísedících na samotném projednání a rozhodování ve věcech nebo nebo komplikacemi spojenými se sestavením senátu pro celé soudní řízení a s tím souvisejícím plánováním jednotlivých jednání atp.
Nezanedbatelný je samozřejmě i ekonomický dopad novely, kdy se předpokládá, že v souvislosti s omezením působnosti přísedících stát ušetří přibližně 8.000.000,- Kč ročně. Tato úspora by následně mohla být investována do vzdělávací činnosti i rozvoje organizační stránky institutu přísedících ve věcech, kde je jejich působnost zachována.
Účinnost novely je naplánována na 01.01.2025, přičemž v řízeních zahájených před účinností novely se až do jejich pravomocného skončení bude postupovat podle dosavadních pravidel. Funkce a činnosti přísedících v řízeních zahájených do 31.12.2024 tedy nebude novelou nijak dotčena, i pokud se v těchto řízeních bude pokračovat po datu její účinnosti.
Další články
DPH při dovozu zboží přes jiný stát EU: kde vzniká daňová povinnost
Jak se uplatňuje DPH při dovozu zboží z třetích zemí přes jiný stát EU než je místo skutečné spotřeby a jaké povinnosti mají dovozce a konečný odběratel? Rozhodující pro DPH není místo dovozu, ale místo skutečné spotřeby.
Možnosti využití AI v právní praxi
Dnes budu hovořit o tom, jakým způsobem využívám umělou inteligenci při své právní praxi. Proberu jednotlivé nástroje, které lze použít, a také standardní postup k docílení správného výsledku. Ještě před tím je možná dobré se zeptat, proč bychom právě umělou inteligenci měli používat.
Evropská komise představila návrh nových pokynů pro posuzování fúzí
Evropská komise dne 30. dubna 2026 zveřejnila návrh nových pokynů pro posuzování fúzí („Merger Guidelines“, dále jen „Pokyny“). Jedná se o nejrozsáhlejší revizi evropských pravidel pro kontrolu spojování soutěžitelů za posledních dvacet let.
Švarcsystém pod drobnohledem inspekce práce
Co odhalily kontroly inspekce práce v letech 2024–2025? Pokuty v milionech, neohlášené kontroly a sektory, kde inspektoři hledají nejčastěji.
Autonomní zbraňové systémy: Kdo odpovídá za chybu?
Autonomní zbraňový systém může po aktivaci sám vyhledat objekt odpovídající předem nastavenému cílovému profilu a použít proti němu sílu. Člověk přitom nemusí předem znát konkrétní cíl, přesné místo ani okamžik zásahu. Právě tím se takový systém liší od běžného dálkově ovládaného dronu, u něhož konkrétní cíl zpravidla vybírá operátor. Právní otázka tedy nezní, zda o likvidaci cíle „rozhodl“ stroj, ale kdo rozhodl o vývoji, nastavení a nasazení systému, jaké měl informace a zda mohl jeho působení ovlivnit.




