Omezení účasti přísedících na soudním rozhodování
Senát schválil novelu zákona o soudech a soudcích, která výrazně omezuje působení přísedících v soudních řízeních. Novelu má aktuálně na stole prezident.
Senát Parlamentu České republiky dne 21.08.2024 schválil návrh zákona (sněmovní tisk 598/0), kterým se mění zákon č. 6/2002 Sb., o soudech a soudcích. Navrhované změny se odrazí i ve znění dalších, zejména procesních předpisů, jako jsou občanský soudní řád nebo trestní řád – novela totiž výrazně omezuje působení přísedících v soudních řízeních.
-
V občanském soudním řízení se role přísedících úplně ruší, tj. ve všech řízeních před okresním soudem bude nadále jednat a rozhodovat už jenom samosoudce.
-
V trestních řízeních se role přísedících výrazně limituje, kdy budou nadále participovat na jednání a rozhodování pouze u krajských soudů, a to jenom v řízeních o trestném činu vraždy novorozeného dítěte matkou a o zvlášť závažných zločinech (s výjimkou trestných činů proti majetku a hospodářských trestných činů). Trestní řízení u okresních soudů budou nově výlučně v gesci samosoudce.
Hlavním důvodem navrhované novely je podle důvodové zprávy zefektivnění soudního rozhodování a snížení administrativní zátěže soudů spojené zejména s praktickým začleňováním přísedících do soudního rozhodování, nedostatečnou participací přísedících na samotném projednání a rozhodování ve věcech nebo nebo komplikacemi spojenými se sestavením senátu pro celé soudní řízení a s tím souvisejícím plánováním jednotlivých jednání atp.
Nezanedbatelný je samozřejmě i ekonomický dopad novely, kdy se předpokládá, že v souvislosti s omezením působnosti přísedících stát ušetří přibližně 8.000.000,- Kč ročně. Tato úspora by následně mohla být investována do vzdělávací činnosti i rozvoje organizační stránky institutu přísedících ve věcech, kde je jejich působnost zachována.
Účinnost novely je naplánována na 01.01.2025, přičemž v řízeních zahájených před účinností novely se až do jejich pravomocného skončení bude postupovat podle dosavadních pravidel. Funkce a činnosti přísedících v řízeních zahájených do 31.12.2024 tedy nebude novelou nijak dotčena, i pokud se v těchto řízeních bude pokračovat po datu její účinnosti.
Další články
Implementace směrnice o platformové práci: znaky závislé práce, právní domněnka a algoritmické řízení (3. část)
V návaznosti na předchozí dva díly analyzuje tento článek otázku pracování doby a osobního výkonu práce, jakož i otázku metodiky související s návrhem zákona.
EET 2.0: na čem vůbec stojí slibovaných 14 miliard?
Schválení EET 2.0 Poslaneckou sněmovnou znovu rozvířilo ostrou debatu o skutečném fiskálním přínosu evidence tržeb a právní jistotě českých podnikatelů. Jaké jsou rozpočtové odhady Ministerstva financí i nezávislých ekonomů?
Outsourcing mzdové agendy: odpovědnost zůstává zaměstnavateli, smluvní ochrana ale může být silnější
Outsourcing mezd nepřenáší veřejnoprávní odpovědnost zaměstnavatele na dodavatele. To ale samo o sobě není argumentem proti outsourcingu. Rozhodující je, jak je nastavena smlouva, odpovědnost dodavatele, pojistné krytí a předávání podkladů. Právě zde může mít externí model oproti internímu zpracování významnou výhodu: prostor pro náhradu škody není omezen pracovněprávním limitem zaměstnance, ale je předmětem smluvního vyjednávání.
Technologická proměna člověka jako právní problém v práci a sociální péči
Exoskelet může ulehčit zádům pracovníka, chytrá protéza zpřesnit pohyb a domácí senzory umožnit člověku zůstat déle ve vlastním bytě. Technologie zde nevystupuje jako protivník. Často řeší skutečný problém: snižuje fyzickou zátěž, podporuje soběstačnost a nahrazuje kapacitu, kterou zaměstnavatel, rodina nebo sociální služba nemají.
Implementace směrnice o platformové práci: znaky závislé práce, právní domněnka a algoritmické řízení (2. část)
Předchozí díl nastínil úvod do problematiky platformové práce a otázku aplikace právní domněnky a automatické rekvalifikace. Další díl si klade za cíl na tohle téma navázat, a to analýzou redefinice závislé práce a jejich jednotlivých znaků.
