SVJ stále jako právoplatný účastník řízení
NSS svým rozsudkem z ledna tohoto roku umožnil SVJ se znovu stát za splnění určitých podmínek účastníkem společného územního a stavebního řízení.
Nejvyšší správní soud (dále jen „NSS“) svým rozsudkem ze dne 21. 1. 2022, č. j. 10 As 26/2021-50 umožnil společenství vlastníků jednotek (dále jen „SVJ“) se znovu stát za splnění určitých podmínek účastníkem společného územního a stavebního řízení podle ustanovení § 94k písm. e) zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, v platném znění (dále jen „stavební zákon“). Novela stavebního zákona provedená zákonem č. 350/2012 Sb. vypustila SVJ jako účastníky řízení s výjimkou situací, kdy by SVJ bylo stavebníkem. Důvodová zpráva k této změně stavebního zákona mj. přímo uvádí, že SVJ lze z okruhu účastníků vypustit, protože nadále mohou být účastníky řízení jednotliví vlastníci a ponechání SVJ jako účastníka řízení ve stavebním zákoně je tudíž dle předkladatele nadbytečné.
V předmětném případu tři SVJ podala společně námitky proti rozhodnutí stavebního úřadu, kterým byl schválen stavební záměr na stavbu bytového domu. Stavební úřad se však nevypořádal s námitkami, které podala tato tři SVJ pro bytové domy, v jejichž sousedství se měl stavební záměr uskutečnit, jelikož vyhodnotil, že SVJ nejsou účastníky řízení. Následné odvolání těchto tří SVJ k Magistrátu města Plzně (dále jen „magistrát“) bylo rovněž zamítnuto jako nepřípustné, protože i dle názoru magistrátu SVJ nemohou mít postavení účastníka řízení, a to s odkazem na výše uvedené novelizované ustanovení § 94k stavebního zákona. Tato tři SVJ podala správní žalobu ke Krajskému soudu, který naopak těmto třem SVJ dal za pravdu. Krajský soud vyjádřil mj. názor, že i když stavební zákon v rozhodném znění (na rozdíl od předchozí úpravy účinné do 31. 12. 2012) výslovně nestanovil účast SVJ ve společném územním a stavebním řízení, může být SVJ účastníkem tohoto řízení, pokud mohou být společným povolením přímo dotčeny společné části sousedních nemovitostí spravované tímto společenstvím. Následovala kasační stížnost magistrátu proti rozsudku Krajského soudu, se kterou však magistrát nepochodil. Nejvyšší správní soud se ztotožnil s názorem Krajského soudu ohledně možné účasti SVJ na společném územním a stavebním řízení za splnění určitých podmínek. NSS sice uznal, že důvodová zpráva s SVJ nepočítá jako s účastníky stavebního a územního řízení, ale NSS z našeho pohledu zcela logicky konstatoval, že pro soud je závazný text právních předpisů, a nikoliv text důvodové zprávy. NSS byl ve svém rozhodnutí evidentně veden snahou přispět k odstranění nejistoty, která vznikla vypuštěním speciálního ustanovení mířícího na SVJ.
NSS dále nicméně konstatoval, že ani on ani Krajský soud se touto otázkou nemůže zabývat jako první. Je tedy nyní na magistrátu, aby nově posoudil námitky žalobců podle jejich obsahu a nejprve vyhodnotil, zda námitky splňují kritérium přímého dotčení společných částí sousedních nemovitostí spravované těmito společenstvími, a jsou tedy způsobilé založit účastenství žalobců ve společném řízení.
Závěrem je nutné zdůraznit, že pozor by si tedy měli dát všichni ti, kteří usilují o vydání společného povolení nebo zamýšlí nabýt projekt s již vydaným společným povolením. V případě, že by SVJ jako účastníkovi nebylo příslušné rozhodnutí doručeno, mohlo by se jednat o případ tzv. opomenutého účastníka, kdy platí, že osoba, která byla účastníkem, ale rozhodnutí jí nebylo správním orgánem oznámeno, může podat odvolání do 30 dnů ode dne, kdy se o vydání rozhodnutí a řešení otázky, jež byla předmětem rozhodování, dozvěděla, nejpozději však do 1 roku ode dne, kdy bylo rozhodnutí oznámeno poslednímu z účastníků.
Další články
Tachografy v dodávkách: nová pravidla od července 2026
Dlouho spíše okrajové téma tachografů u lehkých užitkových vozidel se od 1. 7. 2026 stalo praktickou otázkou pro řadu společností, které používají dodávky při přeshraniční přepravě zboží.
Právní průšvihy při nasazování AI nástrojů – praktické zkušenosti, kdy se to nepovedlo (2. část)
Zavádění umělé inteligence ve velké české nemocnici ukazuje, že realita má k bezhlavému nadšení daleko a naráží na přísnou regulaci. Praktické zkušenosti z compliance projektu odhalují rizika spojená s neoficiálním využíváním AI nástrojů a chybějící interní správou. Ukazuje se tak, že bezpečné zavádění AI se neobejde bez jasné strategie, auditů a kontinuálního vzdělávání zaměstnanců.
Digitální klon zemřelého člověka: Právní limity simulace identity po smrti
Představme si, že po smrti blízkého člověka přijde rodině zpráva z chatovací aplikace. Není to starý e-mail ani automatická vzpomínka ze sociální sítě.
Právní průšvihy při nasazování AI nástrojů – praktické zkušenosti, kdy se to nepovedlo (1. část)
Implementace nástrojů umělé inteligence už pro právníky není hudbou budoucnosti, ale každodenní realitou. Zapomeňte však na tradiční přístup „odškrtávání checklistů“. V éře AI totiž regulace přímo diktuje samotný technický design produktů. Jak se úspěšně zorientovat v džungli desítek evropských předpisů, na co si dát pozor při mapování datových toků a proč musí právníci při vývoji aplikací sedět u jednoho stolu s programátory a produktovými manažery?
Kdy musí zahraniční firma odvádět daně v tuzemsku? Někdy stačí i jediný zaměstnanec na home office
Práce na dálku z jiné země je čím dál častější. Přestože se podmínky prezence na pracovišti rozvolnily, žádná benevolence už neplatí v tom, kde a jak firmy, potažmo zaměstnanci musí odvádět daně. Systém přitom není nejpřehlednější, a tak svádí k chybám.




