Právní aspekty komunitní energetiky
Mottem letošního kongresu Právní prostor je otázka „Vize nebo krize?“. Komunitní ekonomika je určitou vizí pro předcházení krizím, a to v rámci fosilních paliv a centralizovaných zdrojů.
V rámci příspěvků bychom se s kolegou Leošem Brantálem chtěli primárně soustředit na přicházející právní úpravu, která má zavádět koncept komunitní energetiky v České republice a problematiku ESG reportingu, který souvisí s energetickou udržitelnosti a obnovitelnými zdroji. Součástí našich prezentací je také tzv. “první vlaštovka”, což je možnost sdílení v bytových domech.
1. část - Mgr. Ing. Martin Števko
Zásadní změny sektoru energetiky
Sektor energetiky prochází v současné době zásadními změnami. Jde zejména o přechod od velkých konvenčních zdrojů, obvykle závislých na fosilních palivech nebo jádru, které jsou v menším množství, k většímu množství decentralizovaných zdrojů, jako jsou typicky fotovoltaické elektrárny nebo takzvané větrníky. S těmito změnami souvisí i změna distribuce energie a trhu. Z původně pasivního zákazníka, který pouze energie přijímal a platil za ně účty, se dnes stává zákazník aktivní, který participuje na energetickém trhu, je schopný na něj dodat energii, kterou vyrobil, sdílet ji a participovat na ostatních službách.
Komunitní energetika aneb podstatný krok na cestě k „nové“ energetice
Jak jsem již zmínil, komunitní energetika je podstatným krokem na cestě k nové energetice, která souvisí s decentralizací a obnovitelnými zdroji. Komunitní energetika umožňuje vznik komunit občanů, obcí nebo drobných podnikatelů, kteří mohou sami vybudovat zdroj energie.
Součástí komunitní energetiky je také situace, kdy může jednotlivec vlastnit zdroj energie, typicky fotovoltaickou elektrárnu, a s vyrobenou energií nakládat. Může ji sám spotřebovávat nebo ji sdílet s jinými účastníky na trhu. Může působit buď samostatně v rámci limitů regulace, která se teprve vyvíjí, anebo v rámci komunity.
Komunitní energetika v kontextu „nové“ energetiky přispívá k již zmíněné decentralizaci a podporuje demokratizaci, tzn. zapojení většího množství hráčů, včetně potenciálních jednotlivců. Přispívá také k dekarbonizaci, tzn. přechodu na obnovitelné zdroje a snížení závislosti na fosilních palivech nebo jádru, k prevenci energetické chudoby, tzn. snižování účtů za energie, a konečně k digitalizaci. Se všemi těmito změnami totiž souvisí poměrně velké nároky na zpracování dat, typicky z odběrných míst, a v tomto kontextu dochází k zavádění inteligentních měřičů nebo vybudování energetického datového centra, o němž bude řeč dále.
Legislativní rámec komunitní energetiky
Legislativní rámec komunitní energetiky přichází z Evropské unie v podobě dvou směrnic:
- Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/2001 ze dne 11. prosince 2018 o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů – definuje a stanovuje pravidla pro společenství pro obnovitelné zdroje
- Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/944 ze dne 5. června 2019 o společných pravidlech pro vnitřní trh s elektřinou – definuje a stanovuje pravidla pro občanské energetické společenství
Další články
Rizika Shadow AI? Zaměstnanci mohou neúmyslně ohrozit firemní data, porušit dohody o mlčenlivosti nebo GDPR
S rozvojem AI rostou i rizika tzv. Shadow AI, používání neschválených nástrojů a aplikací umělé inteligence při práci s důvěrnými firemními informacemi, daty obchodních partnerů nebo s osobními údaji klientů a zaměstnanců. Zaměstnanci – obvykle v dobré víře a ve snaze zvýšit produktivitu práce – totiž svěří chráněná data nástrojům, nad kterými nemá firma kontrolu a slouží například ke zdokonalování umělé inteligence.
Ekocida: Chybějící dílek v mozaice nejzávažnějších zločinů podle mezinárodního práva
Mezinárodní trestní právo dnes připomíná precizně vyskládanou mozaiku spravedlnosti. Její čtyři dílky, genocida, zločiny proti lidskosti, válečné zločiny a zločin agrese, chrání lidstvo před těmi nejtěžšími zločiny ohrožujícími mezinárodní mír a bezpečnost. Přesto v tomto zdánlivě uceleném obrazu zůstává prázdné místo, skrze které nezadržitelně uniká odpovědnost za činy, které neútočí přímo na integritu jednotlivců, ale na environmentální stabilitu nezbytnou pro zachování civilizace.
Uznání postoupené pohledávky za pravou
Postoupenému dlužníku zůstávají v souladu s § 1884 odst. 1 o. z. zachovány námitky vůči pohledávce, které měl v době postoupení. Občanský zákoník však v § 1884 odst. 2 o. z. rovněž stanoví, že jestliže dlužník proti poctivému postupníkovi uznal pohledávku jako pravou, je povinen jej uspokojit jako svého věřitele
Firmy čeká první odeslání JMHZ. Bez dokončené registrace zaměstnanců výkaz neprojde
Do 20. května musí zaměstnavatelé poprvé odeslat JMHZ za duben. Řada firem ale teprve dokončuje registraci zaměstnanců, bez které systém výkaz nepřijme. Klíčové týdny ukážou reálnou připravenost na novou povinnost.
Éra dálkových odečtů přichází. Připravte se, riskovat se nevyplácí
Přechod na dálkové měření spotřeby tepla a teplé vody není jen další administrativní položkou na seznamu povinností, ale zásadní změnou v tom, jak budeme v bytových domech nakládat s daty a energiemi. Co tato změna přinese a na co se připravit?



