Rozšiřování obchodních zón z hlediska posuzování vlivu na životní prostředí
Neposuzování jednotlivých obchodních center, která tvoří součást jedné obchodní zóny, v procesu EIA nepředstavuje dle NSS automaticky zakázanou salámovou metodu.
Pojmem „salámová metoda“ bývá neformálně označována taktika, která se v praxi používá pro strategii, kdy se kontroverzní nebo obtížné cíle a řešení rozdělí na dílčí kroky a prosazují se postupně. Ve stavebnictví bývá salámová metoda využívána nejen při trasování a povolování významných dopravních staveb, ale i při postupném rozšiřování staveb schválených a (zdánlivě) hotových. Z hlediska zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivu na životní prostředí, v platném znění (dále je „Zákon EIA“), jehož jedním ze základních principů je požadavek na komplexní hodnocení vlivů záměrů na životní prostředí, se jedná o zakázanou praktiku, která přestavuje účelové obcházení zákona.
Ne zřídka se otázka účelového využití salámové metody objevuje v rámci postupného rozšiřování obchodních či průmyslových městských zón, přičemž dosavadní výklad v rámci správní praxe nebyl v tomto ohledu jednotný. Stavebně právní praxe tak uvítala rozsudek č. j. 2 As 86/2020-134 ze dne 23. 12. 2022, kde Nejvyšší správní soud konstatoval, že postup, při kterém nejsou v procesu EIA posouzena jednotlivá obchodní centra, která tvoří součást jediné obchodní zóny, ale nedosahují stanovené limitní hodnoty, nepředstavuje automaticky zakázanou praktiku užití salámové metody, protože nedochází k členění záměru za účelem vyhýbání se zákonné povinnosti.
Jakkoli souvislá zástavba nákupních středisek a obchodních domů může ve svém celku tvořit jednu obchodní zónu, dle závěru Nejvyššího správního soudu Zákon EIA ji společným posuzováním vlivů na životní prostředí automaticky nepodmiňuje, neboť předmětem úpravy jsou jednotlivé stavby nákupních středisek a obchodních domů, nikoliv jejich postupně rozrůstající se shluky. V každém jednotlivém případě je tak nutné posuzovat, zda funkční či stavební propojení dílčích staveb obchodních zón dosahuje takové intenzity, že se nepochybně jedná o jeden záměr, jehož vliv na životní prostředí je nutné posoudit komplexně.
Lze shrnout, že komplexní posouzení vlivů obchodních či průmyslových zón na životní prostředí je úkolem procesu SEA, který se uplatňuje již ve fázi zpracování územně plánovací dokumentace v rámci koncepčního řešení poměrů v území a hodnotí synergické a kumulativní vlivy záměrů včetně těch již existujících.
Zajímá Vás téma stavebního práva? Na kongresu Právní prostor 2024 se budeme novému stavebnímu právu věnovat hned v několika příspěvcích. Program kongresu najdete na adrese https://kongrespravniprostor.cz/.
Další články
Firma na prodej: Které právní nedostatky je vhodné odstranit dříve, než se objeví první zájemce
Vlastník se rozhodne firmu prodat, sestaví tým poradců a teprve pak zjistí, že společenská smlouva podmiňuje převod podílu souhlasem valné hromady, který mu nikdo dát nemusí. Předprodejní příprava proto nespočívá jen v úklidu dokumentace. Jejím cílem je odlišit vady právně bránící převodu od překážek dokončení transakce a rizik, která se promítnou především do ceny.
Je finanční arbitr „soudem“ podle nařízení Brusel I bis? Komparativní pohled na autonomní pojem soudu v evropském procesním právu
Lze českého finančního arbitra považovat za „soud“ podle nařízení Brusel I bis a vydávat jeho prostřednictvím evropská osvědčení pro přeshraniční výkon rozhodnutí?
Mlčení není odmítnutí: K prekluzi informačního práva společníka
Právo společníka společnosti s ručením omezeným na informace patří mezi základní práva plynoucí z jeho účasti ve společnosti.
Nepřijatelnost žádosti podané během fikce pobytu v novém cizineckém zákoně
V souvislosti s projednáváním nového cizineckého zákona[1] se mediální pozornost zaměřuje především na odlišné právní postavení rodinných příslušníků občanů České republiky oproti rodinným příslušníkům jiných států EU žijících na území ČR.[2] Přitom se však pomíjí, že návrh zákona omezuje i práva občanů třetích zemí, kteří nemají v rodině české občany.[3]
Kvalifikované zaměstnanecké opce jako nástroj zaměstnanecké participace
Od 01. ledna 2026 došlo k legislativnímu zakotvení tzv. kvalifikovaných zaměstnaneckých opcí. Základ jejich právní úpravy je obsažen v ust. § 6a zákona o daních z příjmů.





