Snížení limitů pro určení nadlimitní veřejné zakázky
K 1. 1. 2024 dochází ke změnám limitů sloužícím k určení nadlimitní veřejné zakázky. Národní limity pro veřejné zakázky malého rozsahu na dodávky a služby (2 000 000 Kč) a stavební práce (6 000 000 Kč) zůstávají nadále beze změny dle aktuální zákonné úpravy.
Ministerstvo pro místní rozvoj připravuje navazující novelizaci nařízení vlády č. 172/2016 Sb., o stanovení finančních limitů pro účely zákona o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále „nařízení vlády“). Tento návrh novelizace nařízení vlády má tedy za cíl zajištění souladu právního řádu ČR s evropskými předpisy, které stanoví výši finančních limitů, částek pro zadávání veřejných zakázek a jejich vyjádření v českých korunách. Tyto finanční limity a částky jsou přepočítávány každé dva roky. Výpočet[1] provádí Evropská komise a zároveň určuje výši limitů v národních měnách členských států, jejichž měnou není euro.
Ve srovnání s aktuální úpravou tak dojde v letech 2024 a 2025 ke snížení finančních limitů. Výsledkem je, že některé veřejné zakázky, které letos (s ohledem na jejich předpokládanou hodnotu) považujeme za podlimitní, mohou být v následujících dvou letech považovány již za nadlimitní. S ohledem na větší administrativní náročnost zadávání nadlimitních veřejných zakázek lze předpokládat, že tato změna většinu zadavatelů nepotěší. To samé lze očekávat i u některých dodavatelů, jejichž účast v zadávacím řízení, v rámci kterého je zadávána nadlimitní veřejná zakázka, je finančně a časově náročnější. Útěchou není ani skutečnost, že na evropské úrovni došlo ve skutečnosti ke zvýšení těchto finančních limitů. Avšak současná síla české koruny zapříčinila faktické snížení limitů, v důsledku čehož dochází k avizovanému zpřísnění právní úpravy.
Níže v tabulce uvádíme přehled změn finančních limitů[2]:
2022 - 2023
2024 - 2025
Popis
3 653 000
3 494 000
dodávky a služby u veřejného zadavatele na celostátní úrovni (směrnicemi označované za ústřední orgány státní správy)
5 610 000
5 401 000
dodávky a služby u veřejného zadavatele na nižší úrovni (územní samosprávné celky a jejich příspěvkové organizace a další osoby)
140 448 000
135 348 000
stavební práce, koncese
11 247 000
10 826 000
dodávky a služby u sektoru a obrany nebo bezpečnosti
2 087 000
1 955 000
vyčlenění části u dodávek a služeb
26 096 000
24 440 000
vyčlenění části u stavebních prací
19 572 000
18 330 000
zvláštní služby[3] u klasických
26 096 000
24 440 000
zvláštní služby[4] u sektoru
[1] Výpočet je prováděn na základě Dohody o vládních zakázkách, jejíž stranou je EU (dále „Dohoda“). Dohoda se vztahuje jen na veřejné zakázky od určité finanční výše. V Dohodě jsou tyto výše vyjádřeny ve zvláštních právech čerpání, což je měnová a účetní jednotka užívaná v rámci Mezinárodního měnového fondu. Evropskou komisí je tak každé dva roky kalkulován aktuální ekvivalent limitů vyplývajících z Dohody.
[2] Částky jsou uváděny v Kč bez DPH
[3] Tzv. sociální a jiné zvláštní služby dle přílohy č. 4 ZZVZ
[4] Dtto
Další články
Notářský zápis: jak urychlit vyklizení nemovitosti
Jak dosáhnout rychlého vyklizení nemovitosti bez soudního sporu? Řešením může být notářský zápis se svolením k vykonatelnosti, který umožňuje nařídit exekuci.
Švarcsystém znovu na rozcestí: přísná judikatura, zesílení kontrol a chystaná změna zákona
Spolupráce s kontraktory patří již řadu let k citlivým tématům pracovního práva.
Nadační fond: nástroj ochrany a správy rodinného majetku, o kterém se stále častěji mluví
Nadační fond je velmi zajímavý nástroj správy a ochrany soukromého a rodinného majetku. Má vlastní právní osobnost, pružnější správu oproti některým jiným nástrojům, možnost zachovat diskrétnost a zároveň si udržet plnou kontrolu nad fungováním fondu prostřednictvím správní rady.
Kdo odpovídá za škodu, když vozidlo řídí algoritmus?
Automatizovaná vozidla nejsou pouze technologickou inovací automobilového průmyslu. Představují současně test schopnosti práva rozdělit odpovědnost ve světě, kde rozhodování vzniká v souhře člověka, softwaru, dat, výrobců, provozovatelů a infrastruktury. Tradiční otázka „Kdo řídil?“ se tak postupně mění na otázku „Kdo odpovídá za systém, který řídil?“.
Existuje povinnost čerpat mateřskou dovolenou?
Mateřská dovolená bývá tradičně chápána jako nástroj ochrany zaměstnankyně a dítěte, otázkou však zůstává, zda její čerpání představuje pouze právo, nebo i povinnost. Pozornost je věnována zejména minimální délce mateřské dovolené, možnostem výkonu práce v tomto období a výkladu české právní úpravy ve světle evropského práva a judikatury. Reflektovány jsou také praktické dopady pro zaměstnavatele i zaměstnankyně a úvahy nad tím, zda současné nastavení mateřské dovolené skutečně odpovídá účelu právní ochrany.




