Vznikla vám škoda kvůli nefunkční digitalizaci? Co můžete nárokovat na státu
Nový stavební zákon přinesl povinnost používat digitální informační systémy při územním plánování a povolování staveb. Tyto systémy však stále vykazují řadu chyb, které komplikují procesy a mohou způsobit škody stavebníkům, obcím i dalším osobám.
Frank Bold Advokáti se zaměřili na odpovědnost státu za tyto nefunkčnosti a na otázku, jaké jsou možnosti náhrady, pokud jejich vlivem vznikla prokazatelná škoda.
(Ne)funkčnost digitalizace a odpovědnost státu
Podle nového stavebního zákona (NSZ) jsou stavební úřady a dotčené orgány povinny používat digitální informační systémy, jako jsou Národní geoportál územního plánování, Portál stavebníka, Informační systém stavebního řízení a Evidence elektronických dokumentací.
Tyto systémy však od svého spuštění čelí mnoha problémům, včetně nefunkčnosti přijímání žádostí, ztráty spisů nebo potíží s ověřením totožnosti účastníků řízení a jejich zástupců. Tyto chyby nejenže komplikují, ale v některých případech zcela znemožňují pořizování územně plánovací dokumentace a vedení povolovacích řízení v souladu se zákonem.
Pokud vzniknou stavebníkům nebo jiným účastníkům řízení škody v důsledku těchto chyb, zejména v důsledku souvisejících průtahů v řízeních (nevydání rozhodnutí v zákonných lhůtách), mohou uplatnit nárok na náhradu škody vůči státu podle zákona č. 82/1998 Sb. Tento zákon stanoví, že stát odpovídá za nesprávný úřední postup, což zahrnuje i průtahy a nečinnost úřadů v řízeních.
Jaké nároky můžete vůči státu uplatnit?
Stavebníci mohou žádat o náhradu jak majetkové škody, tak nemajetkové újmy.
Majetková škoda vzniká, pokud například stavební úřad nedokáže včas vyřídit žádost o stavební povolení, což může mít za následek finanční ztráty, jako je nemožnost čerpat dotace nebo uplatnění smluvní pokuty. U stavebních podnikatelů, případně i projektantů či architektů by pak majetková škoda mohla spočívat i v ušlém (sníženém) zisku, pokud nefunkčnost digitálních systémů vedla k neuskutečněným zakázkám.
Nemajetkovou újmu lze uplatnit za nepřiměřenou délku řízení, avšak soudy obvykle přiznávají jen nízké tisíce korun za měsíce i roky průtahů.
Nároky na náhradu škody se uplatňují u Ministerstva pro místní rozvoj (přičemž neúspěšné uplatnění nároku u ministerstva je podmínkou pro jeho následné uplatnění u soudu). Je důležité, aby stavebníci (nebo jiné poškozené osoby) prokázali příčinnou souvislost mezi vzniklou škodou a chybami v digitálních systémech.
Jednání se státem, resp. jeho organizační složkou, o náhradě škody, má neformální povahu, neprobíhá ve správním řízení či v rámci jiného správního řízení upraveného zvláštními zákony. Následná žaloba je projednávána v klasickém civilním soudním řízení.
Další články
Firma na prodej: Které právní nedostatky je vhodné odstranit dříve, než se objeví první zájemce
Vlastník se rozhodne firmu prodat, sestaví tým poradců a teprve pak zjistí, že společenská smlouva podmiňuje převod podílu souhlasem valné hromady, který mu nikdo dát nemusí. Předprodejní příprava proto nespočívá jen v úklidu dokumentace. Jejím cílem je odlišit vady právně bránící převodu od překážek dokončení transakce a rizik, která se promítnou především do ceny.
Je finanční arbitr „soudem“ podle nařízení Brusel I bis? Komparativní pohled na autonomní pojem soudu v evropském procesním právu
Lze českého finančního arbitra považovat za „soud“ podle nařízení Brusel I bis a vydávat jeho prostřednictvím evropská osvědčení pro přeshraniční výkon rozhodnutí?
Mlčení není odmítnutí: K prekluzi informačního práva společníka
Právo společníka společnosti s ručením omezeným na informace patří mezi základní práva plynoucí z jeho účasti ve společnosti.
Nepřijatelnost žádosti podané během fikce pobytu v novém cizineckém zákoně
V souvislosti s projednáváním nového cizineckého zákona[1] se mediální pozornost zaměřuje především na odlišné právní postavení rodinných příslušníků občanů České republiky oproti rodinným příslušníkům jiných států EU žijících na území ČR.[2] Přitom se však pomíjí, že návrh zákona omezuje i práva občanů třetích zemí, kteří nemají v rodině české občany.[3]
Kvalifikované zaměstnanecké opce jako nástroj zaměstnanecké participace
Od 01. ledna 2026 došlo k legislativnímu zakotvení tzv. kvalifikovaných zaměstnaneckých opcí. Základ jejich právní úpravy je obsažen v ust. § 6a zákona o daních z příjmů.




