Zásady pro spolupráci s investory je nutné aktualizovat. Od července totiž hrozí, že nebudou platné
K zajištění smyslupného a především udržitelného rozvoje území využívá celá řada obcí takzvané Zásady pro spolupráci s investory.
Dokument, který stanovuje jasná pravidla pro vstup investora do území obce, umožňuje oběma stranám - obci i investorovi - vést vzájemná jednání o konkrétních projektech efektivně a zajistit spravedlivou účast investora na nákladech na veřejnou infrastrukturu a veřejné služby vyvolané novou výstavbou. I na tento dokument ale dopadnou zásadní změny v souvislosti se začátkem účinnosti nového stavebního zákona od 1. 7. 2024.
Zásady pro spolupráci s investory, které obce přijaly v době účinnosti dosavadní právní úpravy, z ní nutně vychází. To se přitom netýká jenom terminologie a odkazů na dosavadní právní úpravu, ale i mechanismů, které byly nastaveny tak, aby odpovídaly procesním postupům a požadavkům podle v tu dobu platného stavebního zákona.
Nový stavební zákon ovšem přináší celou řadu změn s přímým dopadem na uzavírání smluv s investory a zásady je tak nutné aktualizovat. V opačném případě totiž obcím hrozí, že podle nich nebude možné postupovat.
Čeho se změna od 1. 7. 2024 týká?
Smlouvy s investory, podle nové terminologie plánovací smlouvy, nově nebudou mít povahu inominátních soukromoprávních smluv. Podle výslovné úpravy v novém stavebním zákoně půjde o smlouvy veřejnoprávní. To se mimo jiné projeví v potřebě náležitě doložit veřejný zájem, možnostech ukončení smlouvy a dalších aspektech.
Z hlediska nastavení zásad je klíčovou novinkou také zavedení jediného povolovacího řízení, kterým bude nově povolováno jak umístění stavby, tak i konkrétní podoba stavebního záměru. Ruší se tak dosavadní rozdělení na územní a stavební řízení a s tím je třeba v zásadách počítat. Další zásadní změny se týkají i požadavků na nezbytnou infrastrukturu, bez které nelze záměr povolit.
Všechny tyto otázky se promítají do nastavení zásady pro spolupráci s investory. Pokud tedy obce podle nich chtějí postupovat i po nabytí účinnosti nového stavebního zákona, musí je aktualizovat. To se logicky týká i vzorových smluv, které obvykle bývají součástí zásad.
Další články
Právní průšvihy při nasazování AI nástrojů – praktické zkušenosti, kdy se to nepovedlo (1. část)
Implementace nástrojů umělé inteligence už pro právníky není hudbou budoucnosti, ale každodenní realitou. Zapomeňte však na tradiční přístup „odškrtávání checklistů“. V éře AI totiž regulace přímo diktuje samotný technický design produktů. Jak se úspěšně zorientovat v džungli desítek evropských předpisů, na co si dát pozor při mapování datových toků a proč musí právníci při vývoji aplikací sedět u jednoho stolu s programátory a produktovými manažery?
Kdy musí zahraniční firma odvádět daně v tuzemsku? Někdy stačí i jediný zaměstnanec na home office
Práce na dálku z jiné země je čím dál častější. Přestože se podmínky prezence na pracovišti rozvolnily, žádná benevolence už neplatí v tom, kde a jak firmy, potažmo zaměstnanci musí odvádět daně. Systém přitom není nejpřehlednější, a tak svádí k chybám.
Prediktivní analytika při správě daní
Daňová kontrola byla dlouho vnímána především jako nástroj zpětného ověření. Správce daně posuzoval, zda daňový subjekt v minulosti správně přiznal daň, zda doložil rozhodné skutečnosti a zda jeho tvrzení odpovídá realitě. Tento model má své pevné místo i v budoucnu. U části daňových rizik však naráží na praktický limit: pokud správce daně reaguje až ve chvíli, kdy je škoda způsobena, může být její náprava obtížná, ne-li fakticky nemožná.
Rozhovor: Adam Felix - Advokacie nesmí podléhat státnímu finančnímu dozoru
Ministerstvo financí předložilo návrh zákona o ekonomické ochraně státu a související novely zákona o Finančním analytickém úřadu a zákona o advokacii, které mají ambici posílit nástroje státu v boji proti praní peněz a financování terorismu. Vedle deklarovaného cíle návrh vyvolává zásadní debatu o tom, kde končí legitimní regulace a začíná zásah do samotné podstaty nezávislé advokacie a pilířů právního státu.
Nadační fond pro soukromý účel – vývoj, judikatura a praxe
Dodnes napříč širší veřejností přetrvává dojem, že nadační fondy jsou nástroj primárně určený pro dobročinné účely. V praxi se však nadační fondy běžně využívají rovněž ke správě rodinného majetku, jeho mezigeneračnímu předání i jako mateřská entita v holdingových strukturách.
