Spotové ceny energií: Ví spotřebitel, co to znamená? A měl by mu to dodavatel vysvětlit?
Produkty za spotové ceny, na nichž mohli spotřebitelé v minulosti de facto jen vydělat, se už v průběhu roku 2021 staly pro většinu spotřebitelů nevýhodné. Přesto od nabízení spotových produktů dodavatelé neustoupili, ba naopak. Co by měli dodavatelé při nabízení spotových produktů spotřebitelům sdělit? A co dodavatelům hrozí, pokud tak neučiní?
I. Úvod a obecná předsmluvní informační povinnost podnikatele vůči spotřebiteli
Tento článek je volným pokračováním článků Eskalace cen energií a spotřebitel jako ten, kdo to všechno zaplatí? a Ceny energií očima spotřebitele. Rozeberu v něm podle mého podstatnou[1] povinnost dodavatelů informovat spotřebitele o rizikovosti spotového produktu (resp. o rizikovosti jeho cenotvorby), kterou ne všichni dodavateli dodržují.[2]
Informační povinnost se dá pro účely tohoto článku dělit jako obecná, která dopadá na každého kontrahenta,[3] a speciální, která dopadá na podnikatele uzavírajícího smlouvu se spotřebitelem.[4] Zákonná úprava je pro smlouvy S2C (tj. supplier to consumer) obsažena zejména v:
- v zákoně 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dál jen OZ),
- energetických odvětvových předpisech [např. v zákoně č. 458/2000 Sb., energetický zákon, ve znění pozdějších předpisů (dál jen EnZ)] a
- v dalších odvětvových předpisech [např. v zákoně č. 526/1990 Sb., o cenách, ve znění pozdějších předpisů (dál jen CenZ), nebo v zákoně č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších předpisů, (dál jen ZOchSp)].
Další články
Nová pravidla pro úhradu vakcín: když vyšší spotřeba vede k úsporám na celospolečenské úrovni
Od 1. ledna 2026 vstoupila v účinnost novela zákona o veřejném zdravotním pojištění, která zavádí zcela nový režim pro úhradu léčivých přípravků obsahujících očkovací látky a monoklonální protilátky určené k profylaxi (dále jen „vakcíny"). Nově bude rozhodování o výši a podmínkách úhrady vakcín probíhat ve správním řízení, které povede Státní ústav pro kontrolu léčiv. Do rozhodovacího procesu se zapojí také Ministerstvo zdravotnictví a jeho speciální poradní orgán.
Kdo posuzuje žádost o azyl? Ústavní soud koriguje praxi obecných soudů při výkonu trestu vyhoštění
Ústavní soud vymezil jasné hranice mezi pravomocemi soudů a správních orgánů v případech, kdy se trest vyhoštění střetává se žádostí o mezinárodní ochranu. Připomněl, že o azylu rozhoduje výhradně Ministerstvo vnitra a že vyhoštění začíná až jeho skutečným provedením. Nález tak zásadně mění pohled na střet trestního řízení a mezinárodní ochrany.
Elektrokoloběžky v silničním provozu
Elektrokoloběžky se v posledních letech staly zcela běžnou součástí silničního provozu. Jejich majitelé je používají k vlastnímu transportu jak mezi blízkými obcemi například při každodenním dojíždění do zaměstnání, tak především ve městech. Tam často využívají služeb poskytovaných subjekty nabízejícími tzv. sdílení elektrokoloběžek. S tím vším se samozřejmě pojí účast těchto elektrokoloběžek v provozu na pozemních komunikacích.
Co nás Duolingo naučilo o retenci a jak se na to dívá GDPR
Duolingo připomíná roky neaktivity. Z pohledu GDPR to ale otevírá zásadní otázku: kdy už uchovávání osobních údajů přestává být legální?
Nový zákon o kritické infrastruktuře III. – Manažer kritické infrastruktury
Kdo stojí mezi kritickou infrastrukturou a státem? Manažer kritické infrastruktury je novou klíčovou rolí, která přináší nejen jasně vymezené povinnosti a požadavky, ale i praktické dopady pro fungování organizací. Co tato pozice obnáší a na co si dát pozor?
