Články s tagem: důstojnost

V sobotu jsem zhlédla přímý přenos posledního rozloučení s manželem britské královny. Sice jsem si jako malá hrála na princeznu, v současnosti bych nezhrdla bydlením na nějakém menším, stylovém zámečku a občas, vlastně čím dál častěji, si říkám, že by vůbec nebylo špatné mít v čele země noblesního a čestného aristokrata.

Problematika právní povahy zemřelého lidského těla a přípustného zacházení s ním se dotýká některých základních otázek lidské existence, mravnosti a práva. Přesto není zcela najisto postaveno, za jakých okolností může být lidské tělo považováno za věc a jaké zacházení s ním je v rozporu s právem.

Ústavní soud vyhověl ústavní stížnosti vězně, který v rámci kontroly moči ke zjištění přítomnosti návykových látek odmítal močit před zdravotní sestrou.

Podle článku 6 Listiny základních práv a svobod, která je součástí ústavního pořádku České republiky, má každý právo na život. Je to i právo aktivně svůj život chránit, a to i v situacích, kdy je člověk nemocen a jsou k dispozici léčivé přípravky nebo moderní metody léčby, které mohou nepříznivý zdravotní stav odvrátit. Pacient má právo svůj život proti závažné nemoci chránit. V této souvislosti má také právo vědět, že je jeho život ohrožen a je k dispozici léčebná metoda nebo léčivý přípravek, který může jeho zdraví nebo život zachránit. Toto právo má i v případě, kdy poskytovatel zdravotních služeb mu s ohledem na ekonomické podmínky nemůže léčebnou metodu nebo léčebný výkon poskytnout nebo léčivý přípravek předepsat z důvodu uplatnění regulačních srážek zdravotní pojišťovnou.

Jaká je úloha důstojnosti při zdůvodňování lidských práv? Může představovat důstojnost jejich základ, nebo je v tomto kontextu pouhou frází?

Lidská důstojnost je pojmem, se kterým v současné době operují téměř všechny katalogy lidských práv a je nedílnou součástí řady ústav. Přitom jde o pojem vcelku vágní, občas těžko uchopitelný. Každý si totiž pod ním představí něco jiného.

Lidská důstojnost je v současné době pojmem nadmíru aktuálním a snaha o její naplnění jakožto přirozené, imanentní hodnoty každého jednotlivce se stále více dostává do popředí zájmu celé západní společnosti, Spojených států amerických nevyjímaje.

Jádrem lidské důstojnosti je svobodné rozhodování člověka o svém životě. Úmluva o lidských právech a biomedicíně v článku 2 stanoví, že zájmy a blaho lidské bytosti jsou nadřazeny zájmům společnosti nebo vědy. Principy autonomie vůle a přednosti blaha lidské bytosti však čelí silnému vlivu „veřejných zájmů“. Jakou roli zaujímá lidská důstojnost při střetu mezi základními právy jednice a veřejným zájmem? Je lidská důstojnost pouze omezitelné základní právo, nebo jde hodnotu, která naopak omezení základních práv vytyčuje jasné hranice?

Článek je přepisem ústního vystoupení na konferenci o lidské důstojnosti. Poukazuje na to, že v politickém a společenském diskursu je hodnota lidské důstojnosti jedním z důležitých justifikačních argumentů, odůvodňujících důležitost ochrany lidských práv. Dále se zabývá na případě konkrétní soudkyně – autorky článku, jak ve své judikatuře s tímto pojmem pracuje a proč. Závěrem jsou shrnuty základní oblasti, v nichž se český ústavní soudce bez argumentace důstojností neobejde.

Pokud vyslovíme slovo „důstojnost“, většina z nás zřejmě ucítí silný závan etiky, snad politické filosofie a samozřejmě i práva. Vzpomeneme si, že o ní hovoří Charta OSN, Všeobecná deklarace lidských práv, Mezinárodní pakt o občanských a politických právech – zkrátka mnoho mezinárodních smluv a významných dokumentů, stejně jako řada různých ústav včetně té naší.