Články s tagem: energetika

V roce 2022 se vyrojila ohromná smršť článků o tom, jaký je ve fotovoltaice v ČR obrovský boom. Ten objem instalací v České republice činil 290 MWp. To „p“ znamená megawatt „peak“, kterým se označuje instalovaný nominální výkon. A těch 290 MWp znamenalo meziroční nárůst instalovaného výkonu téměř pětinásobně. Bylo připojeno asi 33 000 elektráren, zažádáno bylo o 107 000 elektráren. A některé subjekty to zaskočilo, ten obrovský růst, problémy s kapacitou systému, lidí, procesy, sklady… Úžasně tedy rosteme. Rosteme?

V dnešním příspěvku se budu věnovat pouze dvěma typům smluv mezi účastníky trhu s elektřinou a plynem, a sice smlouvám o dodávkách elektřiny nebo plynu a smlouvám o sdružených službách dodávky elektřiny nebo plynu. Příspěvek se současně bude věnovat spíše těm změnám, které se odehrály v posledních dvou letech. Většina se týká zákazníků, kteří jsou spotřebiteli, ale ne všechny. Ukážeme si, jak to proběhlo.

Jak jsme na tom v obnovitelných zdrojích ve srovnání s ostatními státy EU? Jaké jsou legislativní právní drivery, které regulují rozvoj obnovitelných zdrojů na evropské úrovni, a jak k tomu přistupuje ČR?

EU zůstává regionální organizací disponující omezenou pravomocí v oblasti energetiky a je na místě položit si otázku, zda je nezbytné nadále trvat na nedotknutelnosti práva členských států stanovit podmínky pro využívání svých energetických zdrojů, jejich volbu mezi různými energetickými zdroji a základní skladby jejich zásobování energií.

Okresní soud Praha-východ rozhodl ve sporu klienta zastoupeného Frank Bold Advokáty a Českého Energetického Dodavatele (ČED) ohledně náhrady škody za ukončení dodávek elektřiny dle smlouvy uzavřené na dobu určitou s fixně sjednanou cenou. ČED se odvolával na objektivní nemožnost plnění, kterou však nebyl schopen u soudu prokázat.

Jedním z řešení současné energetické krize je vyšší energetická soběstačnost. Obojího lze dosáhnout vlastní výrobou elektřiny především za využití obnovitelných zdrojů a jejím sdílením s dalšími zájemci. Toho lze snadno docílit v energetickém společenství, které nabízí nižší ceny energie, vyšší nezávislost, úspory, prevenci energetické chudoby, a zapojení veřejnosti do projektů i vznik lokálních pracovních míst.

Energetický regulační úřad má v poslední době více než dost práce. Z jeho široké agendy bych se ráda zaměřila na dvě záležitosti, které jsou podle mého názoru zajímavé, jsou nové, nebývalé, možná až revoluční – a to co do věcné stránky, do materie, tak do právního uchopení. Musím říci, že leckdy i legislativní proces, který byl s nimi spojený, byl tak trošku revoluční, když mezirezortní připomínkové řízení probíhalo od pátku do neděle, v lepším případě do pondělí.

Získat povolení k modernizaci dosluhující větrné elektrárny má být díky novému nařízení Rady EU mnohem rychlejší než doposud. Zdlouhavé povolovací procesy však stále brzdí výraznější rozvoj větrných elektráren v Česku.

Inspirací pro letošní kongres Právní prostor byla energetická krize, kterou jsme zaznamenali v posledních třech letech. I proto jsem zvolil příspěvek, který se se věnuje nedávnému vývoji hospodářské soutěže na energetických trzích.

Mottem letošního kongresu Právní prostor je otázka „Vize nebo krize?“. Komunitní ekonomika je určitou vizí pro předcházení krizím, a to v rámci fosilních paliv a centralizovaných zdrojů.

Nižší výdaje za elektřinu, zvýšení energetické nezávislosti i pozitivní vliv na životní prostředí. Vláda schválila novelu energetického zákona, která umožní zakládat energetická společenství a sdílení vlastní vyrobené elektřiny mezi členy energetických společenství nebo mezi zákazníky.

Tento příspěvek by měl být jakýmsi vhledem do současné energetiky, která stojí, nebojím se říct, i v západním světě, na prahu dekarbonizace.

Komunitní energetika je trendem současné evropské energetické koncepce. Má své přínosy v ekonomické a sociální oblasti. Přináší výhody municipalitám i běžným občanům. Obnovitelné zdroje energie mají velký potenciál. K tomu, aby tento potenciál mohl být naplňován je potřeba podniknout určité kroky ze strany státu. V dubnu 2023 byl vznesen návrh zásahu do již téměř hotové novely energetického zákona, tzv. lex OZE II. Jak se vyvíjí komunitní energetika v České republice a v zahraničí a jaká jsou rizika tohoto zásahu?

Implementace chytré sítě je klíčovým předpokladem transformace energetického sektoru. Ačkoli chytrá síť nepatří mezi přední diskutovaná témata energetické transformace, právní úprava pro její implementaci je obsažena jak na evropské úrovni, tak v právních předpisech a strategických dokumentech České republiky bezmála dekádu.

U Sečské přehrady byl dnes zahájen již 11. ročník odborného právního kongresu Právní prostor. Letošní ročník s podtitulem „Vize nebo krize?“ je věnován především energetice, druhý den se ale více než 180 účastníků kongresu může těšit na blok České právo v evropském kontextu a také na velmi očekávaný blok věnovaný aktuálním otázkám v justici.

Ing. Patrícia Čekanová, Ph.D., prezidentka Asociace komunitní energetiky ČR, vystoupí na Kongresu Právní prostor 2023 s příspěvkem o rozvoji komunitní energetiky v ČR. V rozhovoru se podělila o své postřehy k právní úpravě komunitní energetiky a ke způsobům, jak připravit cestu k bezpečnější a zelenější budoucnosti.

Národní památkový ústav (NPÚ) připravil ve spolupráci s Ministerstvem kultury novou metodiku, která má zpřehlednit povolování solárních panelů na památkově chráněných budovách a v chráněných oblastech. Budí však spíše rozpaky kvůli přetrvávající neochotě památkářů vycházet udržitelným projektům vstříc.

Praha 30. dubna (ČTK) - Ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (STAN) chce do novely energetického zákona zapracovat povinnost dodavatelů energií sdělovat Energetickému regulačnímu úřadu (ERÚ) skutečné ceny energií, za které je prodávají koncovým zákazníkům.

Komunitní energetika. To je téma příspěvku, se kterým vystoupí Leoš Brantál již příští týden na kongresu Právní prostor 2023. Advokát, který spolupracuje s advokátní kanceláří SOLID LEGAL, se energetickému právu věnuje dlouhodobě.

Na kongresu Právní prostor 2023 nás čeká přednáška na téma správního trestání. S tématem vystoupí Mgr. Ing. David Bohadlo, Ph.D., advokát, člen Legislativní rady vlády a odborník na správní právo a veřejnou správu.

Michal Vávra je advokát a soudní překladatel a tlumočník německého a českého jazyka, který si čas od času střihne roli moderátora. Ani letos tak nebude chybět na kongresu Právní prostor, kde taktéž vystoupí s příspěvkem inspirovaným svou právní praxí v Rakousku.

V současné době neustále roste počet domácích fotovoltaických elektráren (FVE). Napomáhá tomu skokový nárůst cen elektřiny, aktuálně poskytované dotace i snaha jednotlivců řešit zásobení svých domácností elektřinou více ekologicky. Tento trend však může zvláště v rezidenčních oblastech v praxi způsobovat problémy z hlediska sousedských sporů, zejména pokud se jeden vlastník rozhodne postavit určitou stavbu či případně nadstavit stávající objekt, čímž zastíní FVE na domě sousedního vlastníka.

Europoslanci v polovině března podpořili plán na dosažení klimaticky neutrálního sektoru budov. Podpořili tak revizi směrnice o energetické náročnosti budov (EPBD), která radikálně promění celé stavebnictví a development. Co za změny sektor budov čeká a kdy? A jakým způsobem se propisují požadavky na udržitelnost do byznysu developerů nebo nemovitostních fondů? Experti Frank Bold Advisory přináší souhrn toho nejdůležitějšího.

Praha 31. března (ČTK) - Česku hrozí miliardové pokuty kvůli oddalování legislativního zakotvení akumulace energie či agregace flexibility, uvedla dnes Asociace pro akumulaci energie AKU-BAT CZ. Podle ní je Česko s přijetím zákona v prodlení více než dva roky.

Chcete si poslechnout příspěvky předních osobností nejen českého práva a ekonomie? Chcete si rozšířit obzory ve vybraných tematických oblastech? Chcete se setkat se zajímavými lidmi nejen z právního světa? Pokud jste alespoň na jednu otázku odpověděli „ano“, tak se neváhejte přihlásit na kongres Právní prostor 2023.