Pět otázek pro Leoše Brantála: Komunitní energetika
Komunitní energetika. To je téma příspěvku, se kterým vystoupí Leoš Brantál již příští týden na kongresu Právní prostor 2023. Advokát, který spolupracuje s advokátní kanceláří SOLID LEGAL, se energetickému právu věnuje dlouhodobě.
Na kongresu vystoupíte s tématem komunitní energetiky. Co si pod tím můžeme představit?
Komunitní energetika je moderní způsob distribuované výroby elektřiny a dalších energií. Princip energetické komunity spočívá v tom, že se skupina občanů, obec či drobní podnikatelé dohodnou na vybudování (nebo provozování) zdroje energie v rámci energetického společenství. Vyrobenou energii (např. elektřinu) pak mohou jako podílníci či členové komunity odebírat za výhodnějších podmínek a případné přebytky následně prodávat do veřejné sítě. Zisk z prodeje je pak využíván pro další rozvoj dané komunity.
Jak je tato oblast v současné době regulována?
První vlaštovka v této oblasti bývá označována jako Lex OZE I. (zákon č. 19/2023 Sb., který vstoupil v účinnost 24. 1. 2023), kterým došlo k novelizaci energetického zákona a stavebního zákona. Ve spojení s novelizací vyhlášky č. 408/2015 Sb., o pravidlech trhu s elektřinou umožňuje sdílení energie vyrobené z OZE (FVE) v bytových domech.
Chystají se nějaké změny?
Aktuálně se v legislativním procesu nachází další významná novela energetického zákona a souvisejících předpisů označována jako Lex OZE II., která má právně ukotvit tzv. energetická společenství a společenství pro obnovitelné zdroje. Tato novela by měla vytvořit právní prostředí pro sdílení elektřiny a dalších energií v rámci těchto společenství v České republice.
Vnímáte, jestli se díky energetické krizi rozvinul zájem o energetické právo v Čechách?
V profesním i soukromém životě vnímám, že se rozrostl zájem o výstavbu obnovitelných zdrojů energie (OZE), zejména fotovoltaických elektráren (FVE). V případě FVE se veřejnost hodně zajímá o možnosti využití přebytků elektřiny vyrobených FVE, o jejich rentabilitu apod., přičemž množství těchto témat souvisí s právní úpravou (např. možnosti sdílení vyrobené energie, licence pro provozování FVE). Řadu subjektů rovněž zajímá možnost nákupu energií za spotové ceny. Tedy odpověď na položenou otázku zní ano, vnímám rozvoj zájmu o energetické právo ve specifických oblastech.
I další řečníci budou mít příspěvky z oblasti energetiky. Na který se nejvíce těšíte?
Domnívám se, že všechny příspěvky by mohly být přínosné, hodnotné a zajímavé, i s ohledem na to, že je budou přednášet významné osobnosti českého právního prostředí.
Další články
Odklad AI Actu firmy uklidnil. Kvůli Shadow AI přitom porušují povinnosti už dnes
Od neděle 2. srpna se začala uplatňovat další důležitá část evropského AI Actu, která se týká transparentnosti. Firmy si sice po červnovém odkladu části pravidel oddechly, ale většina z nich stále podceňuje rizika takzvané Shadow AI. Fenoménu, kdy zaměstnanci potají využívají veřejné nástroje umělé inteligence a vkládají do nich firemní know-how či osobní údaje.
Veřejná podpora: Co potřebujete vědět, abyste byli v souladu se zákonem
Představte si, že město nebo stát chce finančně podpořit váš podnikatelský záměr, poskytnout vám dotaci na rozvoj společnosti nebo třeba zvýhodněný nájem prostor. Zní to skvěle, že? Ale pozor – právě jste vstoupili do světa veřejné podpory, který má svá přísná pravidla.
NIS2 v praxi: nový zákon o kybernetické bezpečnosti dopadne na tisíce firem, které to zatím netuší
Zákon č. 264/2025 Sb., o kybernetické bezpečnosti (ZoKB), který do českého práva přenáší evropskou směrnici NIS2, nabyl účinnosti 1. listopadu 2025. Pro veřejnost i pro řadu firem jde stále o právní úpravu „někde na okraji”. Čísla ale ukazují něco jiného: nový zákon zasáhne řádově patnáctkrát více subjektů než předchozí úprava a mnohé z nich zatím nevědí, že mezi ně patří.
Transparentní odměňování v Česku má zpoždění, firmám bez jasného systému přesto hrozí pokuty i doplacení mezd
Česko má podle Eurostatu jeden z nejvyšších rozdílů v odměňování žen a mužů v EU – gender pay gap dosahuje okolo 18 %. Evropská pravidla pro transparentní odměňování, jejichž cílem je narovnat informační asymetrii na pracovním trhu a dlouhodobě tak přispět i ke zmenšení rozdílu ve mzdách mužů a žen, však nabrala v České republice zpoždění.
Kdy je možné sáhnout po jinak urážlivých označeních?
Tento článek shrnuje nedávný rozsudek Evropského soudu pro lidská práva (ESLP) v kauze Mortensen proti Dánsku, který může sehrát roli v dalším řešení obdobných případů na ochranu osobnosti, zejména pokud se jedná o působení na sociálních sítích, předchozího jednání poškozeného a reálných základů pro hodnotící úsudek.
