Pět otázek pro Leoše Brantála: Komunitní energetika
Komunitní energetika. To je téma příspěvku, se kterým vystoupí Leoš Brantál již příští týden na kongresu Právní prostor 2023. Advokát, který spolupracuje s advokátní kanceláří SOLID LEGAL, se energetickému právu věnuje dlouhodobě.
Na kongresu vystoupíte s tématem komunitní energetiky. Co si pod tím můžeme představit?
Komunitní energetika je moderní způsob distribuované výroby elektřiny a dalších energií. Princip energetické komunity spočívá v tom, že se skupina občanů, obec či drobní podnikatelé dohodnou na vybudování (nebo provozování) zdroje energie v rámci energetického společenství. Vyrobenou energii (např. elektřinu) pak mohou jako podílníci či členové komunity odebírat za výhodnějších podmínek a případné přebytky následně prodávat do veřejné sítě. Zisk z prodeje je pak využíván pro další rozvoj dané komunity.
Jak je tato oblast v současné době regulována?
První vlaštovka v této oblasti bývá označována jako Lex OZE I. (zákon č. 19/2023 Sb., který vstoupil v účinnost 24. 1. 2023), kterým došlo k novelizaci energetického zákona a stavebního zákona. Ve spojení s novelizací vyhlášky č. 408/2015 Sb., o pravidlech trhu s elektřinou umožňuje sdílení energie vyrobené z OZE (FVE) v bytových domech.
Chystají se nějaké změny?
Aktuálně se v legislativním procesu nachází další významná novela energetického zákona a souvisejících předpisů označována jako Lex OZE II., která má právně ukotvit tzv. energetická společenství a společenství pro obnovitelné zdroje. Tato novela by měla vytvořit právní prostředí pro sdílení elektřiny a dalších energií v rámci těchto společenství v České republice.
Vnímáte, jestli se díky energetické krizi rozvinul zájem o energetické právo v Čechách?
V profesním i soukromém životě vnímám, že se rozrostl zájem o výstavbu obnovitelných zdrojů energie (OZE), zejména fotovoltaických elektráren (FVE). V případě FVE se veřejnost hodně zajímá o možnosti využití přebytků elektřiny vyrobených FVE, o jejich rentabilitu apod., přičemž množství těchto témat souvisí s právní úpravou (např. možnosti sdílení vyrobené energie, licence pro provozování FVE). Řadu subjektů rovněž zajímá možnost nákupu energií za spotové ceny. Tedy odpověď na položenou otázku zní ano, vnímám rozvoj zájmu o energetické právo ve specifických oblastech.
I další řečníci budou mít příspěvky z oblasti energetiky. Na který se nejvíce těšíte?
Domnívám se, že všechny příspěvky by mohly být přínosné, hodnotné a zajímavé, i s ohledem na to, že je budou přednášet významné osobnosti českého právního prostředí.
Další články
Co přináší nové jednotné měsíční hlášení zaměstnavatele
Jedno hlášení místo několika. Nový systém jednotného měsíčního hlášení zaměstnavatele má zjednodušit administrativu zaměstnavatelů, ale přináší i nové povinnosti a rizika.
Úplata za stejnokroj
Někteří zaměstnavatelé požadují po zaměstnancích platby za poskytnutý pracovní oděv, uniformu nebo firemní stejnokroj, resp. jim částky za jejich užívání sráží ze mzdy. Tento článek popisuje, proč je takový postup v rozporu s pracovním právem.
Řízení o stanovení cen a úhrad léčivých přípravků a překážka litispendence v nich
Problematika stanovení cen a úhrad léčivých přípravků představuje specifickou oblast správního práva, v níž se střetávají regulatorní požadavky, ekonomické aspekty i zájem na zajištění dostupnosti zdravotní péče. Jedním z dílčích, avšak v praxi významných problémů, je aplikace překážky litispendence v řízeních o stanovení cen a úhrad léčivých přípravků, a to zejména ve vazbě na jednotlivé indikace léčivého přípravku.
Omnibus I a náležitá péče: směrnice (EU) 2026/470 a klíčové změny v CSDDD
Před skoro 2 lety se Evropská unie vydala na cestu zmírňování dopadů podnikaní, a tak došlo k přijetí směrnice (EU) 2024/1760, o náležité péči podniků v oblasti udržitelnosti („CSDDD“), která poprvé na unijní úrovni systematicky upravila povinnou náležitou péči (due dilligence) v oblasti lidských práv a životního prostředí napříč hodnotovým řetězcem.
Rizika Shadow AI? Zaměstnanci mohou neúmyslně ohrozit firemní data, porušit dohody o mlčenlivosti nebo GDPR
S rozvojem AI rostou i rizika tzv. Shadow AI, používání neschválených nástrojů a aplikací umělé inteligence při práci s důvěrnými firemními informacemi, daty obchodních partnerů nebo s osobními údaji klientů a zaměstnanců. Zaměstnanci – obvykle v dobré víře a ve snaze zvýšit produktivitu práce – totiž svěří chráněná data nástrojům, nad kterými nemá firma kontrolu a slouží například ke zdokonalování umělé inteligence.




