Pět otázek pro Leoše Brantála: Komunitní energetika
Komunitní energetika. To je téma příspěvku, se kterým vystoupí Leoš Brantál již příští týden na kongresu Právní prostor 2023. Advokát, který spolupracuje s advokátní kanceláří SOLID LEGAL, se energetickému právu věnuje dlouhodobě.
Na kongresu vystoupíte s tématem komunitní energetiky. Co si pod tím můžeme představit?
Komunitní energetika je moderní způsob distribuované výroby elektřiny a dalších energií. Princip energetické komunity spočívá v tom, že se skupina občanů, obec či drobní podnikatelé dohodnou na vybudování (nebo provozování) zdroje energie v rámci energetického společenství. Vyrobenou energii (např. elektřinu) pak mohou jako podílníci či členové komunity odebírat za výhodnějších podmínek a případné přebytky následně prodávat do veřejné sítě. Zisk z prodeje je pak využíván pro další rozvoj dané komunity.
Jak je tato oblast v současné době regulována?
První vlaštovka v této oblasti bývá označována jako Lex OZE I. (zákon č. 19/2023 Sb., který vstoupil v účinnost 24. 1. 2023), kterým došlo k novelizaci energetického zákona a stavebního zákona. Ve spojení s novelizací vyhlášky č. 408/2015 Sb., o pravidlech trhu s elektřinou umožňuje sdílení energie vyrobené z OZE (FVE) v bytových domech.
Chystají se nějaké změny?
Aktuálně se v legislativním procesu nachází další významná novela energetického zákona a souvisejících předpisů označována jako Lex OZE II., která má právně ukotvit tzv. energetická společenství a společenství pro obnovitelné zdroje. Tato novela by měla vytvořit právní prostředí pro sdílení elektřiny a dalších energií v rámci těchto společenství v České republice.
Vnímáte, jestli se díky energetické krizi rozvinul zájem o energetické právo v Čechách?
V profesním i soukromém životě vnímám, že se rozrostl zájem o výstavbu obnovitelných zdrojů energie (OZE), zejména fotovoltaických elektráren (FVE). V případě FVE se veřejnost hodně zajímá o možnosti využití přebytků elektřiny vyrobených FVE, o jejich rentabilitu apod., přičemž množství těchto témat souvisí s právní úpravou (např. možnosti sdílení vyrobené energie, licence pro provozování FVE). Řadu subjektů rovněž zajímá možnost nákupu energií za spotové ceny. Tedy odpověď na položenou otázku zní ano, vnímám rozvoj zájmu o energetické právo ve specifických oblastech.
I další řečníci budou mít příspěvky z oblasti energetiky. Na který se nejvíce těšíte?
Domnívám se, že všechny příspěvky by mohly být přínosné, hodnotné a zajímavé, i s ohledem na to, že je budou přednášet významné osobnosti českého právního prostředí.
Další články
Viník nehody? I cyklista nebo chodec může získat milionové odškodnění
Mnoho chodců a cyklistů po dopravní nehodě rezignuje na odškodnění ve chvíli, kdy policie nebo pojišťovna označí za viníka právě je.
Dědictví ve virtuálním světě: kdo zdědí naše účty, data, sociální sítě a kryptoměny?
Digitalizace postupně mění nejen způsob, jakým pracujeme, komunikujeme nebo investujeme, ale i podobu majetku, který po sobě zanecháváme. Vedle klasických předmětů dědictví, jakými jsou například nemovitosti, peněžní prostředky na bankovních účtech nebo movité věci, otevírá moderní svět dveře i novým předmětům dědictví, zejména tedy majetku nacházejícímu se v digitálním prostředí.
Čím se zabývala ČNB v roce 2025? První kontroly podle DORA a 245 žádostí o kryptolicenci
ČNB v roce 2025 převzala dohled nad kryptoaktivy, zahájila kontroly podle DORA a zjistila, že hlavní nedostatky jsou v procesech, dokumentaci a kontrolách.
Kvalifikační dohoda, prohloubení a zvýšení kvalifikace
Kvalifikační dohoda upravená v § 234 a násl. zákoníku práce představuje institut, který zaměstnavateli zajistí „návratnost“ investic do odborného rozvoje zaměstnanců, ať už ve formě práce „kvalifikovaného“ zaměstnance po sjednanou dobu nebo ve formě úhrady nákladů vynaložených na prohloubení či zvýšení kvalifikace zaměstnance.
Veřejné zostuzení jako právní problém: mezi kritikou, varováním a zásahem do osobnosti
Jedna fotografie a neověřené obvinění na sociálních sítích dokážou z člověka během několika hodin udělat podvodníka bez možnosti obrany. Pojďme se podívat, jaké je právní hranice mezi legitimní kritikou a protiprávním zásahem do osobnosti i to, jakým otázkám byste se měli vyhnout, než někoho veřejně označíte za hrozbu.




