Pět otázek pro Michala Vávru
Michal Vávra je advokát a soudní překladatel a tlumočník německého a českého jazyka, který si čas od času střihne roli moderátora. Ani letos tak nebude chybět na kongresu Právní prostor, kde taktéž vystoupí s příspěvkem inspirovaným svou právní praxí v Rakousku.
Na začátku května opět usedneš do moderátorského křesílka kongresu Právní prostor. Téměř celý první den bude věnován vysoce aktuálním energetickým tématům. Bude pro Tebe energetika výzva, nebo už Tě nemůže po tolika letech nic překvapit?
Ano, bude to již poosmé, kdy mám tu čest moderovat kongres. Včera jsem dostal e-mail od jedné nejmenované pořadatelky, která mě potěšila, že jsem železná jistota. Kdybych se na to díval očima pojmenování svateb, tak oslavím s kongresem bronzovou svatbu. Přiznám se, že jsem energetické právo vnímal zatím spíše okrajově, ve svém životě a praxi se s ním setkával spíše méně. To se změnilo, když mě oslovil dodavatel poslední instance, což mě – a asi i hodně našich občanů a korporací – trochu vystrašilo. Na energetický den se připravím a věřím, že si s přednášejícími vyměníme spoustu pozitivní energie.
Letos slavíte desetileté výročí pobočky Vaší advokátní kanceláře ve Vídni. Jak rezonují témata týkající se energetické krize u našich jižních sousedů?
V únoru tohoto roku jsme opravdu oslavili už 10. narozeniny naší vídeňské pobočky. V loňském roce jsme se navíc po 9 letech přestěhovali z 9. okrsku do 1. okrsku, kousek od známého Stephansdomu, což považuji rovněž za úspěch a krok správným směrem.
Rakousko je známé svou podporou alternativním zdrojům energie, což myslím platí v dnešní době dvojnásob. I tam byl ale stát nucen sáhnout k podpůrným opatřením ve formě např. tzv. Strompreisbremse (čili zastropování maximální ceny za 1 kW/h pro domácnosti), ale i dalším subvencím či podporám pro domácnosti i firmy.
V posledních letech na kongresu vystupuješ také s vlastním odborným příspěvkem. Čemu se budeš věnovat?
Rád bych přiblížil posluchačům své zkušenosti za 10 let paralelního působení v advokacii na obou stranách hranice. Za tu dobu jsem se setkal s mnoha zajímavými instituty rakouského civilního, trestního i správního práva a jejich aplikací v praxi, a měl možnost porovnat přístup českých a rakouských soudů k řešení obdobných situací. V mnohém mi bylo rakouské právní prostředí inspirací, jinde bych zase uvítal aplikaci českých pravidel. Věřím, že toto praktické porovnání může přispět k širší právní diskusi o tom, jak by právo a jeho používání mohlo vypadat.
My – účastníci kongresu – jsme již zvyklí, že své moderování prokládáš nejrůznějšími vtípky z právního prostředí. Uvízl Ti nějaký obzvlášť dobrý v paměti?
Jsem rád, že se moje vtípky a komentáře ujaly a snad nějaký byl i předán dále, což je smysl a podstata dobré anekdoty. V průběhu roku pravidelně čtu nejrůznější knihy vtipů, citátů a moudrých myšlenek a pokusím se při moderaci opět v tomto ohledu nezklamat. Zaslechl jsem ale, že v poslední době je třeba být s právnickými vtipy poněkud opatrný. Snad se nikoho nedotkne moje následující myšlenka: Hodně se dnes mluví a píše o tom, že práci advokáta či soudce již brzy nahradí umělá inteligence. V jedné knize kreslených vtipů mne v této souvislosti zaujal obrázek dvou dědečků na lavičce, kdy se jeden druhého ptá: „Co asi ještě přijde po umělé inteligenci?“ a ten druhý mu spontánně odpovídá „Umělá demence, umělá inkontinence …….“
Čím je kongres Právní prostor oproti ostatním akcím, které moderuješ, výjimečný?
Je to silný bujón vědění a zkušeností předních odborníků z praxe kombinovaný s velmi přátelskou atmosférou a neformálním pokecem o všem možném. Takovou krmi by si žádný pravý (právnický) gurmán neměl nechat ujít.

Další články
Akt o kybernetické odolnosti: nové oznamovací povinnosti pro výrobce softwaru
Cyber Resilience Act (CRA): nové oznamovací povinnosti, zranitelnosti, incidenty a pokuty pro výrobce softwaru od září 2026.
Náhrada škody státu: stát jako jeden majetkový celek
Nejvyšší soud: majetek státu je pro účely náhrady škody jeden celek: interní přesuny prostředků v rámci státu nejsou skutečnou škodou. Jaký to má dopad na posuzování odpovědnosti za škodu státních zaměstnanců?
Fentanyl a nové psychoaktivní látky – Je Česká republika připravena?
Fentanyl, jemu příbuzné syntetické opioidy a další analgetika představují jednu z největších hrozeb současné drogové scény. Přestože jsou tyto výrazy v dnešní době skloňovány zejména v kontextu krize ve Spojených státech amerických či v souvislosti se zeměmi, jako je Velké Británie a Skotsko, nelze si nevšimnout vzrůstajícího trendu neterapeutického užívání opioidů též ve spojení s pevninskými oblastmi Evropy.
Firmy přehlížejí, že předpisy v oblasti kyberbezpečnosti komplikují i vstup zahraničních investorů
Firmy, které se podle nového zákona o kybernetické bezpečnosti zařadily do režimu vyšších povinností, nebo spadají pod zákon o kritické infrastruktuře, se tím zároveň ocitly mezi společnostmi, u nichž investice ze zahraničí podléhá povinnému prověření státem.
BOZP nekončí u vlastních zaměstnanců: povinnost zaměstnavatele vůči externistům
Využívání externích dodavatelů a jejich subdodavatelů – externistů je dnes relativně běžnou součástí fungování obchodních společností. Úklid, servis technologií, IT služby, údržbu nebo jiné odborné činnosti tak často zajišťují osoby, které nejsou zaměstnanci společnosti, v jejíchž prostorách svou práci tito externisté vykonávají. Svěření určité činnosti externímu dodavateli však z pohledu bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (dále jen „BOZP“) neznamená, že se společnost současně zbavuje povinností ve vztahu k bezpečnosti osob pohybujících se na jejím pracovišti.


