Pět otázek pro Michala Vávru
Michal Vávra je advokát a soudní překladatel a tlumočník německého a českého jazyka, který si čas od času střihne roli moderátora. Ani letos tak nebude chybět na kongresu Právní prostor, kde taktéž vystoupí s příspěvkem inspirovaným svou právní praxí v Rakousku.
Na začátku května opět usedneš do moderátorského křesílka kongresu Právní prostor. Téměř celý první den bude věnován vysoce aktuálním energetickým tématům. Bude pro Tebe energetika výzva, nebo už Tě nemůže po tolika letech nic překvapit?
Ano, bude to již poosmé, kdy mám tu čest moderovat kongres. Včera jsem dostal e-mail od jedné nejmenované pořadatelky, která mě potěšila, že jsem železná jistota. Kdybych se na to díval očima pojmenování svateb, tak oslavím s kongresem bronzovou svatbu. Přiznám se, že jsem energetické právo vnímal zatím spíše okrajově, ve svém životě a praxi se s ním setkával spíše méně. To se změnilo, když mě oslovil dodavatel poslední instance, což mě – a asi i hodně našich občanů a korporací – trochu vystrašilo. Na energetický den se připravím a věřím, že si s přednášejícími vyměníme spoustu pozitivní energie.
Letos slavíte desetileté výročí pobočky Vaší advokátní kanceláře ve Vídni. Jak rezonují témata týkající se energetické krize u našich jižních sousedů?
V únoru tohoto roku jsme opravdu oslavili už 10. narozeniny naší vídeňské pobočky. V loňském roce jsme se navíc po 9 letech přestěhovali z 9. okrsku do 1. okrsku, kousek od známého Stephansdomu, což považuji rovněž za úspěch a krok správným směrem.
Rakousko je známé svou podporou alternativním zdrojům energie, což myslím platí v dnešní době dvojnásob. I tam byl ale stát nucen sáhnout k podpůrným opatřením ve formě např. tzv. Strompreisbremse (čili zastropování maximální ceny za 1 kW/h pro domácnosti), ale i dalším subvencím či podporám pro domácnosti i firmy.
V posledních letech na kongresu vystupuješ také s vlastním odborným příspěvkem. Čemu se budeš věnovat?
Rád bych přiblížil posluchačům své zkušenosti za 10 let paralelního působení v advokacii na obou stranách hranice. Za tu dobu jsem se setkal s mnoha zajímavými instituty rakouského civilního, trestního i správního práva a jejich aplikací v praxi, a měl možnost porovnat přístup českých a rakouských soudů k řešení obdobných situací. V mnohém mi bylo rakouské právní prostředí inspirací, jinde bych zase uvítal aplikaci českých pravidel. Věřím, že toto praktické porovnání může přispět k širší právní diskusi o tom, jak by právo a jeho používání mohlo vypadat.
My – účastníci kongresu – jsme již zvyklí, že své moderování prokládáš nejrůznějšími vtípky z právního prostředí. Uvízl Ti nějaký obzvlášť dobrý v paměti?
Jsem rád, že se moje vtípky a komentáře ujaly a snad nějaký byl i předán dále, což je smysl a podstata dobré anekdoty. V průběhu roku pravidelně čtu nejrůznější knihy vtipů, citátů a moudrých myšlenek a pokusím se při moderaci opět v tomto ohledu nezklamat. Zaslechl jsem ale, že v poslední době je třeba být s právnickými vtipy poněkud opatrný. Snad se nikoho nedotkne moje následující myšlenka: Hodně se dnes mluví a píše o tom, že práci advokáta či soudce již brzy nahradí umělá inteligence. V jedné knize kreslených vtipů mne v této souvislosti zaujal obrázek dvou dědečků na lavičce, kdy se jeden druhého ptá: „Co asi ještě přijde po umělé inteligenci?“ a ten druhý mu spontánně odpovídá „Umělá demence, umělá inkontinence …….“
Čím je kongres Právní prostor oproti ostatním akcím, které moderuješ, výjimečný?
Je to silný bujón vědění a zkušeností předních odborníků z praxe kombinovaný s velmi přátelskou atmosférou a neformálním pokecem o všem možném. Takovou krmi by si žádný pravý (právnický) gurmán neměl nechat ujít.

Další články
Transparentní odměňování v Česku má zpoždění, firmám bez jasného systému přesto hrozí pokuty i doplacení mezd
Česko má podle Eurostatu jeden z nejvyšších rozdílů v odměňování žen a mužů v EU – gender pay gap dosahuje okolo 18 %. Evropská pravidla pro transparentní odměňování, jejichž cílem je narovnat informační asymetrii na pracovním trhu a dlouhodobě tak přispět i ke zmenšení rozdílu ve mzdách mužů a žen, však nabrala v České republice zpoždění.
Kdy je možné sáhnout po jinak urážlivých označeních?
Tento článek shrnuje nedávný rozsudek Evropského soudu pro lidská práva (ESLP) v kauze Mortensen proti Dánsku, který může sehrát roli v dalším řešení obdobných případů na ochranu osobnosti, zejména pokud se jedná o působení na sociálních sítích, předchozího jednání poškozeného a reálných základů pro hodnotící úsudek.
Budoucnost dokazování před soudy v době AI
Umělá inteligence změní soudní proces. Je možné dnes považovat digitální důkazy za věrohodné? Výzvy pro justici v době AI.
Hledá se lék na problémy stavebního řízení… pomůže připravovaná novela stavebního zákona 2026? (2. část)
Personální krize, vedlejší agenda i neúplná odůvodnění. Jaké jsou hlavní důvody pomalých stavebních řízení a které z nich má šanci chystaná novela reálně napravit? Druhý díl miniseriálu se zaměřuje na systémové i procesní překážky na stavebních úřadech.
Presumpce (ne)viny pod tlakem veřejnosti
Trestní řízení stojí na jednoduchém, ale zásadním principu: Stát musí vinu prokázat. Nestačí silné podezření, mediálně působivý příběh, uvalení vazby, policejní zásah ani veřejný tlak. Dokud není vina vyslovena pravomocným odsuzujícím rozsudkem, je potřeba na člověka hledět jako na nevinného.


