Frank Bold Advokáti uspěli s žalobou proti Českému Energetickému Dodavateli, který klientovi ze dne na den přestal dodávat elektřinu
Okresní soud Praha-východ rozhodl ve sporu klienta zastoupeného Frank Bold Advokáty a Českého Energetického Dodavatele (ČED) ohledně náhrady škody za ukončení dodávek elektřiny dle smlouvy uzavřené na dobu určitou s fixně sjednanou cenou. ČED se odvolával na objektivní nemožnost plnění, kterou však nebyl schopen u soudu prokázat.
ČED klientovi v prosinci 2021 oznámil ukončení dodávek elektřiny, a to s odkazem na nepředvídatelný růst ceny energií na velkoobchodních trzích, který měl být pro dodavatele likvidační. Následujících několik měsíců proto klient musel odebírat elektřinu od dodavatele poslední instance, a to za zhruba trojnásobnou cenu.
Aniž by soud rozporoval růst cen elektřiny, neshledal, že by existovaly okolnosti vedoucí k následné objektivní nemožnosti plnění. Tu totiž musí prokázat dlužník, přičemž platí, že plnění není nemožné, pokud lze dluh splnit za ztížených podmínek, s většími náklady, s pomocí jiné osoby nebo až po určité době. Hospodářská nemožnost plnění či subjektivní nemožnost plnění dodavatele tak zánik obchodního závazku nepřivodí.
Ačkoliv se ČED pokoušel argumentovat ve prospěch objektivní nemožnosti plnění z důvodu neočekávaného vývoje na trhu energií, soud rozhodl, že porušení smlouvy o dodávkách bylo založeno na zcela subjektivních důvodech dodavatele. Soud navíc poukázal na to, že k nárůstu cen energií docházelo postupně, a ČED zcela dobrovolným uzavřením smlouvy na konci roku 2019 přijal nepřiměřeně vysoké podnikatelské riziko.
Soud přiznal klientovi náhradu škody
Žalovaný ČED nepředložil téměř žádné důkazy k prokázání svých tvrzení, a proto měl dle soudu dodávky elektřiny dále realizovat, byť za zvýšených nákladů. Nadto soud potvrdil naši argumentaci, že enormní zvýšení nákladů na plnění ze smlouvy není možné považovat za důvod zproštění se povinnosti k náhradě škody.
Jelikož ČED nebyl schopen prokázat objektivní nemožnost dodávek elektřiny, soud klientovi přiznal náhradu škody ve výši rozdílu mezi cenou elektřiny u ČED a u dodavatele poslední instance. Soud přiznal klientovi náhradu škody za období dva a půl měsíce, kdy klientovi dodával elektřinu dodavatel poslední instance, v celkové výši téměř půl milionu Kč.
Doporučujeme tedy, aby zákazníci, kterým jejich dodavatel, i přes smlouvu na dobu určitou s fixně sjednanou cenou, ukončil bez objektivního důvodu dodávky elektřiny, zvážili podání žaloby na náhradu škody.
Další články
Odklad AI Actu firmy uklidnil. Kvůli Shadow AI přitom porušují povinnosti už dnes
Od neděle 2. srpna se začala uplatňovat další důležitá část evropského AI Actu, která se týká transparentnosti. Firmy si sice po červnovém odkladu části pravidel oddechly, ale většina z nich stále podceňuje rizika takzvané Shadow AI. Fenoménu, kdy zaměstnanci potají využívají veřejné nástroje umělé inteligence a vkládají do nich firemní know-how či osobní údaje.
Veřejná podpora: Co potřebujete vědět, abyste byli v souladu se zákonem
Představte si, že město nebo stát chce finančně podpořit váš podnikatelský záměr, poskytnout vám dotaci na rozvoj společnosti nebo třeba zvýhodněný nájem prostor. Zní to skvěle, že? Ale pozor – právě jste vstoupili do světa veřejné podpory, který má svá přísná pravidla.
NIS2 v praxi: nový zákon o kybernetické bezpečnosti dopadne na tisíce firem, které to zatím netuší
Zákon č. 264/2025 Sb., o kybernetické bezpečnosti (ZoKB), který do českého práva přenáší evropskou směrnici NIS2, nabyl účinnosti 1. listopadu 2025. Pro veřejnost i pro řadu firem jde stále o právní úpravu „někde na okraji”. Čísla ale ukazují něco jiného: nový zákon zasáhne řádově patnáctkrát více subjektů než předchozí úprava a mnohé z nich zatím nevědí, že mezi ně patří.
Transparentní odměňování v Česku má zpoždění, firmám bez jasného systému přesto hrozí pokuty i doplacení mezd
Česko má podle Eurostatu jeden z nejvyšších rozdílů v odměňování žen a mužů v EU – gender pay gap dosahuje okolo 18 %. Evropská pravidla pro transparentní odměňování, jejichž cílem je narovnat informační asymetrii na pracovním trhu a dlouhodobě tak přispět i ke zmenšení rozdílu ve mzdách mužů a žen, však nabrala v České republice zpoždění.
Kdy je možné sáhnout po jinak urážlivých označeních?
Tento článek shrnuje nedávný rozsudek Evropského soudu pro lidská práva (ESLP) v kauze Mortensen proti Dánsku, který může sehrát roli v dalším řešení obdobných případů na ochranu osobnosti, zejména pokud se jedná o působení na sociálních sítích, předchozího jednání poškozeného a reálných základů pro hodnotící úsudek.
