Články s tagem: evropská integrace

Demokratický deficit Evropské unie je zdánlivě tématem výlučně akademiků a teoretiků, expertů na problematiku evropské integrace a legislativců zabývajících se institucionalismem na úrovni Evropské unie.

Soudní dvůr EU (SDEU) ovlivňuje životy Evropanů více, než by se mohlo na první pohled zdát. Ročně řeší až 1600 případů, čímž převyšuje kterýkoli národní soud.

Praha 27. prosince (ČTK) - Notáři, kteří chtějí působit v Česku, nemusí být výhradně českými občany. Mohou mít občanství některého z dalších států Evropské unie nebo Evropského hospodářského prostoru. Změnu přináší novela notářského řádu, kterou dnes podepsal prezident Miloš Zeman. Informoval o tom Hrad v tiskové zprávě.

Jednou z dalších aktuálních otázek, soustředící se na každodenní život Evropské unie, je význam a pozice zemí V4 z pohledu EU a z pohledu jejich členů, nyní především Slovenské republiky. Pro upřesnění pojmu ‚visegrádská čtyřka‘, jedná se o spolupráci čtyř států, a sice České republiky, Slovenska, Maďarska a Polska, inspirovanou historickým setkáním tří králů ve Vyšehradu (Visegrad či Stoličný Vyšehrad či Plintenburg) v roce 1335, jejichž cílem byla úzká politická a obchodní spolupráce, v tehdejší politické konstelaci v podstatě protihabsburská koalice. Poté, co se země tzv. V4 staly členskými státy Evropské unie v roce 2004, se jejich vzájemná podpora měla prohloubit.

Erasmus program slaví v roce 2017 celých 30 let od svého vzniku a podle mého názoru patří k jedněm z nejúspěšnějších aktivit, které EU v rámci procesu sbližování občanů uvnitř Unie založila, ale především udržela.

Brusel 7. února (zpravodaj ČTK) - Členské země Evropské unie dnes uznaly, že se jim nepodařilo najít dohodu na vzniku Úřadu evropského veřejného žalobce (EPPO). Oznámil to dnes maltský ministr pro evropské záležitosti Luis Grech. Malta nyní EU předsedá. Země, které o vznik úřadu mají i nadále zájem, jej tak nejspíš zřídí v režimu takzvané posílené spolupráce.

V príspevku venujeme pozornosť zmenám, ktoré sa udiali v právnej vede v súvislosti s poznávaním procesov európskej integrácie a svetovej globalizácie. Tieto zmeny neustále prebiehajú. Kladiem si otázku, či sa v tejto súvislosti zmenila čisto vrchnostenská povaha monistického práva, či sa supranacionálne právo zakladá na autorite moci alebo na konsenze moci.

"Harmonizace naší legislativy je prakticky všechno, co se děje, a děje se to automaticky bez politické debaty. Jsem názoru, že politici nemají příliš zájem kapitálovému trhu pomáhat," soudí o regulaci českého kapitálového trhu Radan Marek, ředitel právního odboru Burzy cenných papírů Praha, a. s. a také jeden z přednášejících na letošním ročníku Prague Summer School. Nejen o regulaci, ale také o roli penzijních fondů či práci podnikového právníka se můžete dočíst v následujícím rozhovoru.

Profesor Pál Belényesi, v současnosti působící na John Cabot University v Římě, je expertem na evropské soutěžní právo. Mimo to se věnuje lobbingu v Bruselu, kde zastupuje především průmyslové zájmy v dopravě, logistice a sektoru inovací. Do Prahy v nedávné době zavítal jako lektor letní školy Prague Summer School a s námi se pobavil nejen o problematice konkurenceschopnosti vnitřního trhu EU, evropské úpravy hospodářské soutěže a její modernizace, ale také například o hromadných žalobách na náhradu škody.

Když se Angela Merkelová v listopadu 2014 v rámci výměny názorů s Davidem Cameronem ohledně evropských imigrantů ve Velké Británii nechala slyšet, že by raději viděla Velkou Británii (dále též jen „Británie“) mimo Evropskou unii (dále též jen „EU“), než aby ohrozila volný pohyb jako jeden ze základních principů společného trhu, zřejmě netušila, že Brexit se stane jedním z nejužívanějších slov roku 2016.

Zatímco v České republice jsme si v září připomínali jednu z nejvýznamnějších ústavněprávních kauz známou jako případ Melčák, v jiných státech na své „Melčáky“ teprve čekají. Do jisté míry to platí i o Moldávii, kterou česká veřejnost zná především v kontextu její produkce vína a nedávných diskuzí ohledně situace v separatistické Podněsterské republice po ruské anexi Krymu. Co nicméně ušlo i velké části odborné veřejnosti bylo rozhodnutí moldavského ústavního soudu z června letošního roku.

Chtějí být slyšet a bruselské byrokracii slibují, že to s nimi bude mít těžké. Více či méně euroskeptické strany po květnových volbách do Evropského parlamentu posílily své zastoupení na evropské politické scéně. Nyní hodlají stát v ostré a jednoznačné opozici vůči tomu, co označují za velkou koalici či přímo "monstrkoalici" dvou největších proevropských frakcí, tedy Evropské lidové strany (EPP) a Aliance socialistů a demokratů (S&D).

Při příležitosti desátého výročí přistoupení ČR k EU se 23. května 2014 uskutečnila konference České společnosti pro evropské a srovnávací právo a Ministerstva zahraničních věcí ČR, které hledala odpověď na otázku „Existuje europeizace?“

Jedním z největších přínosů integrace v Evropské unii bylo bezpochyby zakotvení tzv. volných pohybů - volný pohyb osob, zboží, služeb, kapitálu, které jsou mimo jiné posíleny i občanstvím EU.