Nastupuje generace Erasmus studentů?
Erasmus program slaví v roce 2017 celých 30 let od svého vzniku a podle mého názoru patří k jedněm z nejúspěšnějších aktivit, které EU v rámci procesu sbližování občanů uvnitř Unie založila, ale především udržela.
Erasmus program, jehož základem jsou dlouhodobé pobyty vysokoškoláků na zahraničních partnerských univerzitách, dnes již vyprodukoval velkou skupinu osob, které smýšlejí mimo, nebo nad ryze národní úroveň země, ze které pocházejí. Půlroční, nebo doporučeníhodný roční pobyt studenta v zahraničí změní každého člověka a proto z více než dvacetileté pedagogické zkušenosti mohu tvrdit, že v 99 % vždy k lepšímu. My pedagogové jsme tak vedle rodičů studentů prvními svědky přerodu těchto mladých lidí v samostatné a nezávisle smýšlející jednotlivce, kteří získali nadhled a přátele obvykle po celém světě. Již nejméně od roku 2004, spíše však ještě déle, sledujeme transformaci řady českých studentů v motýly, kteří jsou schopní létat mnohem dále a vytrvaleji než ti, kteří zůstali doma.
Česká republika se do programu Erasmus totiž zapojila již v roce 1998/1999, šest let předtím, než vstoupila do EU. Starším sourozencem Erasmus programu byl před rokem 2004, pro tehdejší kandidátské země na vstup do EU, dnes již zaniklý projekt Tempus. Podstata obou projektů byla stejná, snad jen rozpočet Tempus projektu byl pro naše studenty před rokem 2004 štědřejší, neboť dokázal pokrýt až 100 % nákladů studenta v zahraničí.
Od roku 2014 nese celý projekt název Erasmus+ a umožňuje, kromě studentů, i krátkodobé a dlouhodobé výjezdy akademiků i administrativních pracovníků na partnerské univerzity té které české univerzity nebo vysoké školy. Kupříkladu Právnická fakulta v Plzni má dnes téměř 50 partnerských univerzit otevřených našim studentům a akademikům, kteří se mohou vzdělávat nebo mohou přednášet dalším studentům v zahraničí.[1]
Význam tohoto projektu pro funkční kooperaci v rámci EU je zcela nezpochybnitelný. Navzdory křiku o všech možných krizích a krizových scénářích uvnitř členských států EU či samotné EU nastupuje do veřejných funkcí generace těch, kteří absolvovali zahraniční studijní stáže a jejichž optika vidění světa je jednoznačně širší. Už jen proto, že obvykle se dorozumí ve světě lépe než pouze skrze naší krásnou češtinu.
Co míra zapojení bývalých Erasmus studentů do politiky EU udělá s funkčností Unie v čase se teprve uvidí, osobně jsem však optimistická. Proto mi nezbývá než opakovat výzvy k našim vysokoškolským studentům – „Vyjeďte a vraťte se domů jako lepší lidé“!
Další články
Kvalifikační dohoda, prohloubení a zvýšení kvalifikace
Kvalifikační dohoda upravená v § 234 a násl. zákoníku práce představuje institut, který zaměstnavateli zajistí „návratnost“ investic do odborného rozvoje zaměstnanců, ať už ve formě práce „kvalifikovaného“ zaměstnance po sjednanou dobu nebo ve formě úhrady nákladů vynaložených na prohloubení či zvýšení kvalifikace zaměstnance.
Veřejné zostuzení jako právní problém: mezi kritikou, varováním a zásahem do osobnosti
Jedna fotografie a neověřené obvinění na sociálních sítích dokážou z člověka během několika hodin udělat podvodníka bez možnosti obrany. Pojďme se podívat, jaké je právní hranice mezi legitimní kritikou a protiprávním zásahem do osobnosti i to, jakým otázkám byste se měli vyhnout, než někoho veřejně označíte za hrozbu.
Šikana na pracovišti a odpovědnost zaměstnavatele
Do jaké míry odpovídá zaměstnavatel za šikanu na pracovišti? Může zaměstnavatel případně požadovat náhradu škody vůči šikanujícím zaměstnanci? Co pro to musí udělat?
Promlčení pohledávek se splatností závislou na vůli věřitele: návrat Nejvyššího soudu k racionálnímu výkladu počátku běhu promlčecí lhůty
Nejvyšší soud (sp. zn. 23 Cdo 2613/2025) v návaznosti na Ústavní soud změnil dosavadní praxi. Je-li splatnost ceny smluvně vázána až na doručení faktury, promlčecí lhůta začíná běžet až od skutečné splatnosti, nikoli od okamžiku, kdy věřitel mohl fakturu poprvé vystavit.
Když Teams nahrává dál: soukromé hovory z Teams nelze použít proti zaměstnanci
Španělský soud přiznal zaměstnankyni odškodné ve výši 335 992,62 EUR poté, co zaměstnavatel použil její soukromé rozhovory proti ní.



