Jaká jsou největší úskalí evropské regulace hospodářské soutěže se zaměřením na antimonopolní legislativu – kartelové dohody a zneužívání dominantního postavení?
Přestože lze obecně říci, že regulace evropské antimonopolní politiky má ve světě dobrý ohlas, několik věcí a oblastí, které nefungují tak, jak by měly, určitě existuje. V současné době jsou dle mého názoru podstatné problémy především institucionální procedurální povahy. Z institucionálního hlediska, které je pro nás, spotřebitele, méně zajímavé, je na stole otázka, jak efektivně fungují mezinárodní orgány pro hospodářskou soutěž. Jak efektivně a soudržně by měly rozhodovat v rámci EU.
Dalším problémem je to, jak se tradiční soutěžní právo vypořádá s novou ekonomiku. Tradiční soutěžní teorie následuje neoklasický proud, post-chicagskou ekonomiku. To je do jisté míry v pořádku, jelikož mnoho principů post-chicagské školy je užitečných a navíc jsou testovány evropskými soudy. Mnoho neoklasických úvah bere ohled na uznání obecně vysokých překážek vstupu (počet uživatelů, vlastněná data, atd.), ale bez ohledu na to mohou podniky na těchto trzích získat podíl na trhu stejně rychle, jako ho ztratit. Pravdou je, že nikdo neví, jak se vlastně tradiční a digitální trhy liší, a zda by (pokud vůbec) měly podléhat regulačnímu zásahu. Velké digitální společnosti mohou mobilizovat a přilákat mnoho zákazníků, ale stejní zákazníci mohou mít velmi silnou vyjednávací sílu, kterou v tradiční tržní ekonomice obvykle nemají. To je něco, co všichni hráči na trhu znají, ale jen zřídka někdo může argumentovat dostatečně přesvědčivým způsobem.
Následně vystupují dva další aspekty. Jeden je soukromí a tím druhým je tzv. ochrana dat, které používáme na internetu. Existuje mnoho otázek, které se formují v prostředí digitální ekonomiky ve vzájemné souvislosti, společně. Vezměme si například mistra v digitální sdílené ekonomice, Airbnb. Jak se s tím vypořádáme, jak „to“ budeme regulovat? Musíme „to“ regulovat? Co je na „tom“ špatného? Evropská antimonopolní politika je na firmy mnohem přísnější, zatímco například v Americe je to více o liberálním přístupu.
Třetí otázka je procedurální. To se týká i individuálních spotřebitelů, nejen společností. Jedná se o soukromé nároky na náhradu škody v antimonopolním právu. Co to znamená? Například dvě společnosti zkoordinují ceny na trhu zubních past. V důsledku toho se cena zubní pasty zvýší o 20 %. Nyní je cena zubní pasty 50 Kč, takže namísto 50 Kč zaplatíte 60 Kč. Nepůjdete k soudu kvůli deseti korunám, ale kolik lidí kupuje zubní pasty? Dejme tomu milión. Pokud půjde milión lidí k soudu a požádá o náhradu škody, určitou váhu to mít bude. Společnost bude mít nyní deset milionů korun. To je mnohem důležitější číslo. V Evropě však nejsou hromadné žaloby zatím možné. To se brzy ale změní, protože na konci roku 2014 byla přijata směrnice 104/2014 upravující soukromé žaloby na náhradu škody v souvislosti s antimonopolem. Lhůta dvou let pro transpozici směrnice vyprší letos v prosinci, takže v lednu bychom měli být svědky vzniku antimonopolních soukromých hromadných žalob. V to přinejmenším doufám.
Podle Smlouvy o fungování Evropské unie jsou některé druhy státních podpor (kromě zákonem definovaných výjimek) neslučitelné s vnitřním trhem. Komise ve spolupráci s členskými státy neustále monitoruje a přezkoumává jejich režimy. Jsou či mohou být tyto kontroly vůbec účinné a efektivní? Má Komise vůbec šanci registrovat všechny (ne)zákonné podpory a důsledně je prověřovat?
Ano. Před rokem a půl došlo k reformě státních podpor, zejména ve vztahu k rizikovému kapitálu, ale i jejich jiných forem. V rámci obecného režimu jsou státní podpory založeny na takzvaném oznamovacím řízení a stand-by principu: dokud Komise neschválí vaši oznámenou státní podporu, nelze ji realizovat. Pokud tak učiníte, a Komise to zjistí a prohlásí ji za nezákonnou, vy ji jako společnost musíte vrátit. Minulý rok se Komise rozhodla zaměřit pouze na velké a skutečně významné státní podpory. Důvod pro to je opravdu jednoduchý. Ne všechny státní podpory mohou trh ovlivnit stejným způsobem. Takže malé státní podpory mohou být ve finále daleko méně důležité, a to zejména pro jejich velmi omezené možnosti vymáhání. Komise touto změnou dává extra odpovědnost společnostem a členským státům, říkajíce: "Podívejte, nemusíte nám oznamovat každou podporu, oznamujte pouze ty velké, ale buďte opatrní, protože budeme dělat pravidelné kontroly a pokud vás chytíme, budete mít velký problém". Díky tomu se zvýšila i efektivita kontrol státních podpor ze strany Komise.
Myslíte si, že existují oblasti, na které se Komise při svých kontrolách zaměřuje více?
Je to pouze o tom, odkud Komise dostane více informací.
Jak byste popsal současnou situaci soutěžního práva například ve srovnání se situací v minulosti, řekněme před finanční krizí? Změnila se úprava nějakým způsobem?
Ano. Ke změně došlo. Ale jedná se o změnu organickou. Věci se v EU nedějí rychle. Finanční krize odstartovala maraton o soudržnější a přísnější předpisy na kapitálovém a finančním trhu. Takže na jedné straně je zapotřebí silnější regulace, ale pak je tu ještě onen segmentovaný trh EU. Trik je, že musíte dojít na úroveň silnější a koherentní finanční regulace, zejména v eurozóně. Tím, že přesvědčíte národy, že mají integrovat své trhy, když je stále chtějí udržet oddělené, říkajíc jim "budete se muset integrovat, protože my vás chceme sledovat", to není zrovna dobrá propaganda. Takže je vlastně musíte přesvědčit o tom, že nejen integrace je lepší, ale také to, že je budeme sledovat, je pro ně přínosem.
Vnitřní trh je obecně jedním z největších úspěchů evropského integračního procesu. Jedna věc, která je opravdu důležitá, je, že se jedná o nedokončenou práci. Je ve vývoji. Nebude připraven brzy, protože „jsme v Evropě“, vše se (ne)děje pomalu. Existuje 28 členských států, mnoho různých kultur. Takže nemůžeme posuzovat vnitřní trh tak, jako by byl připraven, jako by byla integrace dovršena. Evropský integrační proces, nezávisle na tom, co si populistické strany myslí, je řízen členskými státy. Nikdy nebyl skutečně řízen na nejvyšší úrovni – orgány. Samozřejmě, že instituce jsou motory regulačního procesu, ale pokud by se členské státy nechtěly vzdát svých práv dělat určitou politiku na mezinárodní úrovni, integrace by nepokračovala.
Jaký je váš názor na schopnost vnitřního trhu EU konkurovat jiným světovým trhům – USA, Číně?
Evropa je stále jedním z nejvíce konkurenčních trhů na světě. Je to největší integrovaný trh na světě z hlediska objemu a peněz. Jedním z hlavních problémů mezinárodní konkurenceschopnosti EU (proč nejsme konkurenceschopnější na globální úrovni), je to, že většina evropského obchodu je interní. Něco přes 70 %. Členské státy EU obchodují mezi sebou navzájem. Takže jejich konkurenční výhoda se v mezinárodním měřítku neobjevuje, protože nesoutěží na mezinárodním trhu.
Myslím, že globální obchodní patenty ukazují poměrně jasně, že to už není o soutěžení mezi národními ekonomikami, ani o soutěžení mezi regionálními integracemi. NAFTA s EU, EU s ASEAN apod. Evropská unie má tu nevýhodu, že je silně zaměřená na udržitelnou a cyklickou ekonomiku.
Před Komisí a Evropským parlamentem je v současnosti jeden z nejdůležitějších balíčků cyklické ekonomiky. Obsahuje systém obchodování s uhlíkem - o snižování emisí CO2 a souvisejících emisí. Snížení emisí CO2 na trzích s uhlíkem tlačí evropské společnosti k nevýhodě. Protože musí utratit více peněz za výzkumy a inovace. Samozřejmě, že životní prostředí se regionálně zlepšuje, ale firmy, které jsou uhlíkovými společnostmi, ocel, hliník, porcelán, sklo apod. se přesunou na jiná místa. Jejich výroba se přesune mimo Evropu - do Ruska, Číny, do zemí třetího světa, kde mají odlišné postoje k udržitelné ekonomice. Z krátkodobého hlediska hospodářské soutěže je například právě toto konkurenční nevýhodou.
Takže si myslíte, že evropský vnitřní trh je méně otevřený společnostem, které chtějí být jeho součástí?
Evropa je mnohem liberálnější v několika aspektech než například USA. Ve Spojených státech existuje kapitálový požadavek k založení telekomunikační firmy. 30% je maximum, které můžete mít jako zahraniční vlastník. V Evropě nic takového neexistuje. Evropa má nejvíce liberalizovaný tok volného kapitálu. Dokonce i se třetími zeměmi. Nikde jinde ve světě to takto není. Ano, jsme více zaměřeni na organickou, strojní produkci. Geneticky modifikované organismy. A USA mnohem méně. V USA jsou organicky modifikované organismy v pořádku tak dlouho, dokud se neprokáže, že v pořádku nejsou. EU je více zaměřena na zdraví. Dokud není prokázáno, že je to kompletně bezpečné, nelze je použít. Evropa je jiná, má 28 členských států. USA má jednu federální vládu. Je to kulturní a kulturně-ekonomická zvláštnost. Ale abych to shrnul, mohu říci, obecně je Evropa regulována více.
Existují v regulaci vnitřního trhu nějaké fatální nedostatky? Pokud ano, jaké jsou vaše návrhy na jejich odstranění?
Existuje několik mezer. Jednou z nich jsou problémy související s již zmíněnými hromadnými žalobami. Možnost opt-out u hromadných žalob a zákaz reklamy právníků je pro hromadné žaloby překážkou bránící rozvoji soukromých nároků a prosazování pravidel hospodářské soutěže a tedy soutěžní kultury. Za druhé, liberalizace služeb, poskytování služeb. Existuje příliš mnoho služeb, které nejsou liberalizovány. Za třetí je to regulace sítí. Nemyslím si, že je potřeba, aby členské státy trvaly na svých právech, na jejich výhradních právech na poskytování těchto služeb, to není efektivní. Nejpalčivější jsou dle mého tyto tři oblasti, ale existuje jich samozřejmě celá řada.
Jak jste řekl, úprava soutěžního práva se modernizuje, vyvíjí. Jak se vypořádala s globalizací?
Skrze zmíněnou modernizaci. Ta má reagovat na měnící se podnikatelské prostředí a měnící se životní prostředí. Stává se pružnější, více selektivní, ale nezabývá se vším, zaměřuje se více na konkrétní odvětví - energetiku, dopravu, méně na telekomunikace než před deseti lety, více na digitální platformy. Evropská úprava hospodářské soutěže je do značné míry v pořádku tak, jak je, neměla by být úplně změněna, ale měla by být upravena tak, aby dokázala rychle reagovat na měnící se trh.
Diskuze k článku ()