Články s tagem: justice

Varšava 5. prosince (ČTK) - Polský nejvyšší soud dnes rozhodl, že soudcovská rada, převážně zvolená parlamentem ovládaným vládní stranou Právo a spravedlnost (PiS), není dostatečně nezávislá na politické moci. Zpochybnil tak podle agentury AFP spornou soudní reformu, prosazovanou vládou PiS. Rozhodnutí nejvyššího soudu může podle expertů posloužit k napadení verdiktů stovek soudců, jejichž jmenování soudcovská rada schválila, a vyvolat chaos v soudním systému, upozornila agentura Reuters.

Stále není vyřešena problematika evropského dědického osvědčení vydaného v Německu a bohužel, neochota českého katastrálního úřadu se tímto osvědčením řídit nadále trvá. Jeden případ se nyní dostává až k Soudnímu dvoru Evropské unie.

Praha 27. listopadu (ČTK) - Předseda pražského městského soudu Libor Vávra podal kárnou žalobu na soudce Alexandra Sotoláře kvůli jeho postupu v kauze opencard. Vadí mu to, že nerespektoval názor nadřízeného soudu nebo dezinterpretoval některé důkazy. Uvedly to dnes server Česká justice a Česká televize. Vrchní soud odebral Sotolářovi případ v létě kvůli nerespektování pokynů odvolacího senátu. Soudce v kauze dvakrát uznal bývalého pražského primátora Tomáše Hudečka (dříve TOP 09) a další radní vinnými z porušování povinností při správě majetku, vrchní soud ale oba jeho rozsudky zrušil.

Od 1. listopadu roku 2012 je v zákoně č. 182/2006 Sb., insolvenční zákon, v platném znění (dále jen „insolvenční zákon“) obsaženo ustanovení § 128a upravující podmínky pro odmítnutí zjevně bezdůvodně podaného insolvenčního návrhu, jinými slovy tzv. šikanózního insolvenčního návrhu.

Prof. Jan Musil je jedním z hrstky vyvolených představitelů právnického stavu, kteří vystoupali až na pomyslný právnický Olymp. Ještě méně je těch, kterým se to podařilo opakovaně. Jan Musil se stal jednou z takových osob, když v lednu roku 2014 obhájil své křeslo na soudě sídlícím v brněnské Joštově ulici. V lednu tohoto roku své působení v roli strážce ústavnosti ukončil, a to po úctyhodných 15 letech.

S odstupem téměř dvou měsíců (opět) navazuji na příspěvek mého ctěného kolegy Libora Vávry. Ve své glose nazvané „jednou a dost!?“ se v reakci na způsob jmenování nové předsedkyně Okresního soudu v Děčíně zamýšlel nad možností opakovaného jmenování soudních funkcionářů.

Lucemburk/Brusel 19. listopadu (zpravodaj ČTK) - Polský nejvyšší soud musí ověřit nezávislost svého nového kárného orgánu, který má rozhodovat o penzionování soudců. Stanovil to dnes Soudní dvůr Evropské unie, na který se s žádostí o stanovisko obrátila polská justice. Polská vláda, která je s Bruselem ve sporu kvůli soudní reformě, výrok prezentovala jako svůj úspěch. Stejně ho však vykládá opozice kritizující vládní kroky.

Právo nezbytné cesty je komplexně upraveno zákonem č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění (dále jen „občanský zákoník”). Smyslem tohoto právního institutu je zajistit vlastníkovi pozemku přístup k veřejné cestě za předpokladu, že k takovéto cestě přístup nemá nebo jeho stávající přístup k veřejné cestě je zcela nedostačující jeho potřebám.

Zejména evropská integrace spojená s volným pohybem zboží, osob, služeb a kapitálu vyvolává růst vzájemného kontaktu, obchodu a právních poměrů mezi subjekty z rozličných zemí. Samozřejmě celá řada těchto kontaktů je naprosto bezproblémová, ale některé styky končí ingerencí soudu. S tím pak také narůstá objem věcí tzv. s cizím prvkem, kdy se dokonce již stává i to, že české soudy vyřizují věci, kde jsou účastníci z cizozemí.[1]

Praha 4. listopadu (ČTK) - Informace získané zpravodajskými službami možná budou moci být používány v trestním řízení jako důkazy. Počítá s tím novela trestního řádu, kterou dnes schválila vláda. Novináře o schválení materiálu informoval ministr vnitra a vicepremiér Jan Hamáček (ČSSD). Návrh jeho resort předložil spolu s novelou zákona o Policii ČR, jejímž cílem je upravit zastaralá či nedostatečná ustanovení. Materiálem se nyní bude zabývat Sněmovna, kritice ho podrobil poslanec opoziční ODS Marek Benda, podle kterého hrozí vznik nové Státní bezpečnosti (StB).

Brno 22. října (ČTK) - Kárný senát Nejvyššího správního soudu (NSS) dnes snížil zlínské soudkyni Ivetě Šperlichové plat o deset procent na tři měsíce, v konkrétní kauze rozhodovala navzdory podjatosti v souvisejícím případu. Šperlichová se projednávání kárné žaloby neúčastnila. Ve čteném vyjádření pochybení uznala.

Únos dítěte do zahraničí je pro všechny zúčastněné psychicky náročné krizové období, které však lze vyřešit a v praxi se to v ČR často děje nečekaně rychle. V následujícím článku se dočtete odpovědi na základní otázky pojící se s tématem mezinárodního únosu dítěte – příkladmo jaké situace vůbec pod pojem mezinárodní únos spadají, který soud bude v dané věci příslušný rozhodovat nebo např. jak to chodí s náklady v návratovém řízení.

Praha 12. října (ČTK) - Před zahájením třetího procesu s někdejším ředitelem Nemocnice Na Homolce Vladimírem Dbalým bude muset pražský městský soud povolat psychiatra, který se vyjádří k duševnímu stavu spoluobžalovaného lékaře Františka Tovaryše. Vyplývá to z usnesení, kterým Vrchní soud v Praze vyjádřil nesouhlas se zastavením Dbalého trestního stíhání a které má ČTK k dispozici.

Brno 8. října (ČTK) - Problémy způsobené zatížením Nejvyššího správního soudu se prohlubují, varoval po roce ve funkci předseda Nejvššího správního soudu (NSS) Michal Mazanec. Roste délka řízení, za pět let se zdvojnásobil počet nevyřízených stížností. Efektivní pomoc může přinést změna zákona. Soud sám nemá nástroje, jak počet nových podnětů regulovat. Ocenil naopak zlepšení na správních úsecích krajských soudů. Rozhodují rychleji a lépe, uvedl Mazanec v korespondenčním rozhovoru s ČTK.

Praha 2. října (ČTK) - Vládní protikorupční rada nedoporučila kabinetu schválit ministerský návrh novely zákona o státním zastupitelství, protože podle ní posiluje zásahy exekutivy do fungování státního zastupitelství. Na twitteru to po dnešním jednání rady uvedlo Nejvyšší státní zastupitelství (NSZ). Nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman je jedním z členů rady. Novelu již dříve kritizovali žalobci, opoziční strany i koaliční ČSSD. Ministerstvo spravedlnosti uvedlo, že se jedná o doporučení jednoho z poradních orgánů vlády. "Legislativní rada vlády naopak zákon doporučila ke schválení," uvedl na dotaz ČTK mluvčí úřadu Vladimír Řepka.

Dlouholetý a podle mých informací a osobní zkušenosti úspěšný předseda okresních soudů v Severočeském kraji JUDr. Miroslav Kureš uspěl ve výběrovém řízení na předsedu Okresního soudu Děčíně. Získal od komise maximální počet 50 bodů, z čehož je zřejmé, že svou pověstí, erudicí a výkonem v samotném výběrovém řízení přesvědčil i přítomného zástupce ministryně spravedlnosti. Přes tento úspěch byla předsedkyní soudu jmenována druhá v pořadí.

Málokdo si může nepovšimnout obrovského rozmachu techniky, který jakoby stále stupňoval své tempo. Dostáváme se ale na práh epochy, v níž již technika může přestat být jen ovládaným nástrojem a naopak má šanci stát se autonomní silou v různých společenských procesech. Může takového postavení dosáhnout i v poměrech justice?

V souvislosti s připravovanou novelou zákona o soudech a soudcích opětovně vyvstala otázka ústavních souvislostí opakovaného výkonu funkce předsedy a místopředsedy soudu. Jedná se o variaci na téma deset let starého nálezu Ústavního soudu, který doposud vyvolává emoce.

Vnitrostátní soudy jakožto státní orgány, jejichž prostřednictvím stát zajišťuje ochranu práv, se nezřídka dostávají do situací, kdy je jejich úkolem posoudit spor vedený proti jinému státu. Takovou situaci je nutno řešit ve světle zásady svrchované rovnosti států [1], jež je základní zásadou mezinárodního práva veřejného a s ní souvisejícím principem par in parem non habet imperium, tedy rovný rovnému nemůže vládnout.

Praha 21. srpna (ČTK) - U okresních soudů dlouhodobě klesá délka civilních řízení. Loni činila v průměru 276 dní, což je o 22 dní méně než předloni. Trestní řízení se v loňském roce naopak o den prodloužilo, a trvalo tak průměrně 202 dní. Rovněž u krajských soudů se délka civilních řízení zkrátila a délka trestních řízení vzrostla. Problematickou částí českého soudnictví zůstává z hlediska délky řízení správní agenda. Vyplývá to ze statistik, které dnes zveřejnilo ministerstvo spravedlnosti.

Brno/Praha 20. srpna (ČTK) - Ministerstvo spravedlnosti podle nejvyššího státního zástupce Pavla Zemana nepřijalo žádnou z jeho připomínek k návrhu zákona o státním zastupitelství. Jde mimo jiné o funkční období nejvyššího státního zástupce a obou vrchních státních zástupců. Podle Zemana je tak účelem zákona zřejmě především přeobsadit tyto funkce. Zeman to dnes řekl ČTK. Ministerstvo se proti jeho slovům ohradilo, zejména proti tvrzení, že úřadu jde o rychlé přeobsazení funkcí.

Za podvod v souvislosti s fotovoltaickou elektrárnou miliardáře Zdeňka Zemka VT-sun na Chomutovsku potvrdil včera olomoucký vrchní soud technikovi Janu Hudečkovi takzvaný společný trest 7,5 roku vězení a peněžitý trest půl milionu korun. Obžalovaný podle rozsudku v prosinci 2010 podepsal nepravdivý předávací protokol, přestože věděl, že dílo je dosud ve výstavbě. Původní sedmiletý trest za předchozí obdobné případy mu byl navýšen o půl roku.

Jak jsem napsal již v minulém díle úvahy o Nejvyšší radě soudnictví v České republice, ze všech dříve uvedených důvodů jeví se mi být praktickým, aby Nejvyšší rada soudnictví v České republice měla 15 členů, z toho 9 soudců a 6 členů, kteří by byli z poloviny voleni Poslaneckou sněmovnou a z poloviny Senátem Parlamentu České republiky.

Praha 3. srpna (ČTK) - Soudcovská unie nesouhlasí se záměrem ministryně spravedlnosti Marie Benešové (za ANO), aby laičtí přísedící v trestních procesech spolurozhodovali pouze u nejzávažnějších, především násilných činů. Viceprezident unie Petr Černý na dotaz ČTK uvedl, že toto opatření může vést ke zvýšení počtu případů, kdy soudní rozhodnutí samosoudce nebude zcela správné.

Ruský student a anarchista Igor Ševcov neuspěl s žalobou, aby ho Česko odškodnilo za trestní stíhání. Čelil obžalobě ze žhářského útoku na dům tehdejšího ministra zahraničí Martina Stropnického, stíhán byl také za pomoc při posprejování vězeňské zdi. Nakonec byl veškerých obvinění zproštěn, ale až poté, co se ho zastal Nejvyšší soud. Ševcov žádal jako náhradu škody celkem 1,4 milionu korun, ale Obvodní soud pro Prahu 2 v pondělí jeho žalobu kvůli promlčení nároku zamítl. Napsal to dnes server Aktuálně.cz.