Boj o evropská dědická osvědčení pokračuje v Olomouci a v Lucemburku
Stále není vyřešena problematika evropského dědického osvědčení vydaného v Německu a bohužel, neochota českého katastrálního úřadu se tímto osvědčením řídit nadále trvá. Jeden případ se nyní dostává až k Soudnímu dvoru Evropské unie.
Evropské dědické osvědčení („EDO“), které bylo uvedeno v srpnu 2015 články 62 an. evropského dědického nařízení č. 650/2012 („Nařízení“), je dokumentem, který má dědicům v EU usnadnit vyřešení dědictví s evropským prvkem a umožnit snadněji prokázat jejich dědické právo v jiných členských státech EU; vzhledem k odlišné praxi úřadů jednotlivých států ale může způsobit zásadní problémy.
Jak jsme psali v článku ze dne 20. 7. 2019 „Zápis pozemků do evropského dědického osvědčení z Německa - První praktické zkušenosti s evropským dědickým osvědčením z Německa přináší v České republice rozčarování“ a ze dne 21. 11. 2018 „Nová judikatura rakouského Nejvyššího soudního dvora k evropskému dědickému osvědčení“, vydávají soudy v Německu, zejména v Bavorsku, EDO tak, že zde uvedou pouze podíl dědice na celé pozůstalosti. Bohužel však odmítají uvést konkrétní věci, které jsou předmětem dědictví, zejména odmítají uvést konkrétní nemovitosti, které dědic nabyl.
Nutno podotknout, že jim Nařízení takovou povinnost ani neukládá, pouze to umožňuje. Neuvedení jednotlivých zděděných nemovitostí v EDO je ale zřejmě zásadní problém pro český katastrální úřad. Ten totiž pak odmítá provést vklad práva do katastru nemovitostí – a to i v situaci, kdy není žádných pochyb o osobách dědiců a jejich dědickém právu. Dle našeho názoru jednají české katastrální úřady v rozporu s Nařízením, a tedy protiprávně.
Vzhledem k tomu, že EDO je vydáváno na základě Nařízení, které má aplikační přednost před českými zákony, vede naše kancelář v současné době několik soudních řízení, kde jménem dědiců požaduje vklad práva do katastru nemovitostí na základě EDO poté, co katastrální úřad takový vklad zamítl.
Otázka, zda může být vlastnické právo k nemovitosti zapsáno do českého katastru nemovitostí na základě EDO, které sice nesplňuje požadavky českého katastrálního zákona, ale splňuje požadavky Nařízení, je otázkou výkladu evropského práva, a tedy úkolem Soudního dvora EU v Lucemburku.
Řízení o vkladu vlastnického práva do katastru nemovitostí je však vedeno před více soudy. Krajský soud v Brně zaujal k této věci nekompromisně odmítavý postoj a rozhodl, že nedošlo k pochybení českých katastrálních úřadů, ale německých soudů, které údajně chybně vystavily EDO; v těchto řízeních jsme proto proti rozsudkům podali odvolání k Vrchnímu soudu v Olomouci.
V paralelním případě – jedná se o stejné EDO - Městský soud v Praze zamýšlí předložit Soudnímu dvoru Evropské unie na náš návrh dvě předběžné otázky k výkladu Nařízení a jeho přednosti před českým katastrálním zákonem. K vydání usnesení o přerušení řízení ani k předložení otázek dle článku 267 SFEU zatím nedošlo, formulace samotných otázek však již byla soudem s námi diskutována. Lze proto očekávat, že o této věci v budoucnu rozhodne v řízení o předběžné otázce SD EU.
O výsledcích řízení před Evropským soudním dvorem, i o výsledku odvolání k Vrchnímu soudu v Olomouci, vás budeme na našich stránkách dále informovat.
Zdroj: bnt journal
Další články
NIS2 v praxi: nový zákon o kybernetické bezpečnosti dopadne na tisíce firem, které to zatím netuší
Zákon č. 264/2025 Sb., o kybernetické bezpečnosti (ZoKB), který do českého práva přenáší evropskou směrnici NIS2, nabyl účinnosti 1. listopadu 2025. Pro veřejnost i pro řadu firem jde stále o právní úpravu „někde na okraji”. Čísla ale ukazují něco jiného: nový zákon zasáhne řádově patnáctkrát více subjektů než předchozí úprava a mnohé z nich zatím nevědí, že mezi ně patří.
Transparentní odměňování v Česku má zpoždění, firmám bez jasného systému přesto hrozí pokuty i doplacení mezd
Česko má podle Eurostatu jeden z nejvyšších rozdílů v odměňování žen a mužů v EU – gender pay gap dosahuje okolo 18 %. Evropská pravidla pro transparentní odměňování, jejichž cílem je narovnat informační asymetrii na pracovním trhu a dlouhodobě tak přispět i ke zmenšení rozdílu ve mzdách mužů a žen, však nabrala v České republice zpoždění.
Kdy je možné sáhnout po jinak urážlivých označeních?
Tento článek shrnuje nedávný rozsudek Evropského soudu pro lidská práva (ESLP) v kauze Mortensen proti Dánsku, který může sehrát roli v dalším řešení obdobných případů na ochranu osobnosti, zejména pokud se jedná o působení na sociálních sítích, předchozího jednání poškozeného a reálných základů pro hodnotící úsudek.
Budoucnost dokazování před soudy v době AI
Umělá inteligence změní soudní proces. Je možné dnes považovat digitální důkazy za věrohodné? Výzvy pro justici v době AI.
Hledá se lék na problémy stavebního řízení… pomůže připravovaná novela stavebního zákona 2026? (2. část)
Personální krize, vedlejší agenda i neúplná odůvodnění. Jaké jsou hlavní důvody pomalých stavebních řízení a které z nich má šanci chystaná novela reálně napravit? Druhý díl miniseriálu se zaměřuje na systémové i procesní překážky na stavebních úřadech.



