Boj o evropská dědická osvědčení pokračuje v Olomouci a v Lucemburku
Stále není vyřešena problematika evropského dědického osvědčení vydaného v Německu a bohužel, neochota českého katastrálního úřadu se tímto osvědčením řídit nadále trvá. Jeden případ se nyní dostává až k Soudnímu dvoru Evropské unie.
Evropské dědické osvědčení („EDO“), které bylo uvedeno v srpnu 2015 články 62 an. evropského dědického nařízení č. 650/2012 („Nařízení“), je dokumentem, který má dědicům v EU usnadnit vyřešení dědictví s evropským prvkem a umožnit snadněji prokázat jejich dědické právo v jiných členských státech EU; vzhledem k odlišné praxi úřadů jednotlivých států ale může způsobit zásadní problémy.
Jak jsme psali v článku ze dne 20. 7. 2019 „Zápis pozemků do evropského dědického osvědčení z Německa - První praktické zkušenosti s evropským dědickým osvědčením z Německa přináší v České republice rozčarování“ a ze dne 21. 11. 2018 „Nová judikatura rakouského Nejvyššího soudního dvora k evropskému dědickému osvědčení“, vydávají soudy v Německu, zejména v Bavorsku, EDO tak, že zde uvedou pouze podíl dědice na celé pozůstalosti. Bohužel však odmítají uvést konkrétní věci, které jsou předmětem dědictví, zejména odmítají uvést konkrétní nemovitosti, které dědic nabyl.
Nutno podotknout, že jim Nařízení takovou povinnost ani neukládá, pouze to umožňuje. Neuvedení jednotlivých zděděných nemovitostí v EDO je ale zřejmě zásadní problém pro český katastrální úřad. Ten totiž pak odmítá provést vklad práva do katastru nemovitostí – a to i v situaci, kdy není žádných pochyb o osobách dědiců a jejich dědickém právu. Dle našeho názoru jednají české katastrální úřady v rozporu s Nařízením, a tedy protiprávně.
Vzhledem k tomu, že EDO je vydáváno na základě Nařízení, které má aplikační přednost před českými zákony, vede naše kancelář v současné době několik soudních řízení, kde jménem dědiců požaduje vklad práva do katastru nemovitostí na základě EDO poté, co katastrální úřad takový vklad zamítl.
Otázka, zda může být vlastnické právo k nemovitosti zapsáno do českého katastru nemovitostí na základě EDO, které sice nesplňuje požadavky českého katastrálního zákona, ale splňuje požadavky Nařízení, je otázkou výkladu evropského práva, a tedy úkolem Soudního dvora EU v Lucemburku.
Řízení o vkladu vlastnického práva do katastru nemovitostí je však vedeno před více soudy. Krajský soud v Brně zaujal k této věci nekompromisně odmítavý postoj a rozhodl, že nedošlo k pochybení českých katastrálních úřadů, ale německých soudů, které údajně chybně vystavily EDO; v těchto řízeních jsme proto proti rozsudkům podali odvolání k Vrchnímu soudu v Olomouci.
V paralelním případě – jedná se o stejné EDO - Městský soud v Praze zamýšlí předložit Soudnímu dvoru Evropské unie na náš návrh dvě předběžné otázky k výkladu Nařízení a jeho přednosti před českým katastrálním zákonem. K vydání usnesení o přerušení řízení ani k předložení otázek dle článku 267 SFEU zatím nedošlo, formulace samotných otázek však již byla soudem s námi diskutována. Lze proto očekávat, že o této věci v budoucnu rozhodne v řízení o předběžné otázce SD EU.
O výsledcích řízení před Evropským soudním dvorem, i o výsledku odvolání k Vrchnímu soudu v Olomouci, vás budeme na našich stránkách dále informovat.
Zdroj: bnt journal
Další články
DPH při dovozu zboží přes jiný stát EU: kde vzniká daňová povinnost
Jak se uplatňuje DPH při dovozu zboží z třetích zemí přes jiný stát EU než je místo skutečné spotřeby a jaké povinnosti mají dovozce a konečný odběratel? Rozhodující pro DPH není místo dovozu, ale místo skutečné spotřeby.
Možnosti využití AI v právní praxi
Dnes budu hovořit o tom, jakým způsobem využívám umělou inteligenci při své právní praxi. Proberu jednotlivé nástroje, které lze použít, a také standardní postup k docílení správného výsledku. Ještě před tím je možná dobré se zeptat, proč bychom právě umělou inteligenci měli používat.
Evropská komise představila návrh nových pokynů pro posuzování fúzí
Evropská komise dne 30. dubna 2026 zveřejnila návrh nových pokynů pro posuzování fúzí („Merger Guidelines“, dále jen „Pokyny“). Jedná se o nejrozsáhlejší revizi evropských pravidel pro kontrolu spojování soutěžitelů za posledních dvacet let.
Švarcsystém pod drobnohledem inspekce práce
Co odhalily kontroly inspekce práce v letech 2024–2025? Pokuty v milionech, neohlášené kontroly a sektory, kde inspektoři hledají nejčastěji.
Autonomní zbraňové systémy: Kdo odpovídá za chybu?
Autonomní zbraňový systém může po aktivaci sám vyhledat objekt odpovídající předem nastavenému cílovému profilu a použít proti němu sílu. Člověk přitom nemusí předem znát konkrétní cíl, přesné místo ani okamžik zásahu. Právě tím se takový systém liší od běžného dálkově ovládaného dronu, u něhož konkrétní cíl zpravidla vybírá operátor. Právní otázka tedy nezní, zda o likvidaci cíle „rozhodl“ stroj, ale kdo rozhodl o vývoji, nastavení a nasazení systému, jaké měl informace a zda mohl jeho působení ovlivnit.




