Články s tagem: justice
Opoziční návrh změn v odvolávání žalobců vláda odmítla
Praha 22. července (ČTK) - Návrh opozičních Pirátů, ODS a lidovců na změny ve jmenování a odvolávání vedoucích státních zástupců a na stanovení jejich funkčního období dnes kabinet ANO a ČSSD odmítl. Podle informací z tiskového odboru úřadu vlády k němu schválili ministři nesouhlasné stanovisko. Předloha podle vládních legislativců postrádá například úpravu průhledného postupu výběru vhodných kandidátů na místa vedoucích žalobců. Problematické je podle nich také zrušení institutu výtky, kterým je nyní možné řešit drobné nedostatky v činnosti státních zástupců.
České soudy by měly prověřit téměř 133 tisíc podezřelých exekucí
Ministerstvo spravedlnosti identifikovalo, že v současné době může existovat až 133 tisíc nezákonných exekucí. Jedná se o řízení, jejichž rozhodčí doložku je potřeba prověřit. Kompletní tabulku soudy obdržely již v červnu. V září letošního roku se Ministerstvo spravedlnosti opětovně obrátí na všechny okresní soudy, aby sdělily, jakým způsobem v zastavování nezákonně vedených exekucí pokročily a jaké konkrétní problémy v této souvislosti případně identifikovaly.
Co vše může být pro advokáta a soudce klíčem k soudní síni
Co vše může být pro advokáta a soudce klíčem k soudní síni? Je pravda, že takový klíč neexistuje, protože si ho každý musí najít sám ve své praxi a odbornosti.
Nejvyšší rada soudnictví – palcát nebo štít? Díl III.
Po té, co jsem v první části úvahy přinesl určitá zobecňující stanoviska relevantních mezinárodních institucí a ve druhé stručný přehled zahraniční úpravy, přichází řada na úvahu o Nejvyšší radě soudnictví v České republice a základní kontury její možné budoucí úpravy.
Nezávislost soudů – kdo a proč ji má bránit, aneb kdo jsou ti útočníci
Na začátku letošního roku jsem byl poněkud rozptýlen hájením nezávislosti Nejvyššího správního soudu. Tato událost poskytla řadu příkladů k zamyšlení o nezávislosti soudů, kdo ji má bránit a kdo jsou ti útočníci?
Ministerstvo spravedlnosti připravilo novelu zákona o státním zastupitelství
Ministerstvo spravedlnosti dnes do připomínkového řízení poslalo návrh novely zákona o státním zastupitelství a novely zákona o řízení ve věcech soudců, státních zástupců a soudních exekutorů. Návrh přináší několik zásadních novinek – mění proces jmenování a odvolávání vedoucích státních zástupců a stanovuje délku jejich funkčního období na 7 let. Navrhované změny postavení vedoucích státních zástupců mají posílit záruky jejich nezávislosti a eliminovat hypotetické riziko možného vnějšího ovlivňování zejména ze strany exekutivy.
Novela zákona o soudech a soudcích – úspěch či prohra?
Přemýšlela jsem o tom, jaké bude pro soudnictví nejaktuálnější téma tohoto roku, a jsem přesvědčená, že to bude novela zákona o soudech a soudcích. Text novely byl rozeslán dne 16. dubna 2019 k připomínkám do připomínkového řízení. Dovolte mi tedy stručně shrnout obsah novely.
„Class actions“ pravděpodobně přijdou i do českého právního prostředí
Hospodárnost řízení, naplnění procesní ekonomie, odbřemenění soudů, zkrátka zefektivnění soudnictví a další výhody slibuje navrhovaná úprava zákona o hromadných žalobách. V čem institut class action spočívá a jak bude uplatňován? Čtěte s námi dále.
Někdy je třeba jít novotám vstříc
Už od podzimu loňského roku jsou vedena jednání ohledně přípravy rozsáhlé a zásadní novely zákona o soudech a soudcích. Tj. z pohledu fungování soudnictví toho nejzásadnějšího (samozřejmě kromě Ústavy) právního předpisu. Návrh z dílny Ministerstva spravedlnosti již letos v dubnu spatřil světlo světa a dnes a zítra, tj. 10. a 11. 6., proběhne na MSp vypořádání připomínek k tomuto návrhu.
K otázce soudního poplatku za odvolání podané v řízení o žalobě proti státu na náhradu škody způsobené výkonem veřejné moci
Poplatek za odvolání v řízení o žalobě proti státu na náhradu škody způsobené výkonem veřejné moci je neústavní, rozhodl Ústavní soud ve dvou aktuálních nálezech.
Soudní judikatura a dotváření či přetváření práva? Příklady z aplikace zákona o svobodném přístupu k informacím
Nedávno jsme oslavili 20 let existence zákona č. 106/1999 Sb. (dále jen „InfZ“), byl totiž přijat 11. května 1999. Je ale stále aktuálním a vděčným tématem pro rozbor soudní judikatury a zamyšlení se nad svými ústavněprávními základy. Jde také o zajímavé téma z pohledu hranic soudcovského dotváření a přetváření práva.
Benešová navrhne zavedení funkčních období pro žalobce
Praha 23. května (ČTK) - Ministerstvo spravedlnosti má v podstatě připraven návrh, který by zavedl funkční období vedoucích státních zástupců a omezil možnost odvolání nejvyššího státního zástupce. Na dnešním sněmovním semináři o zárukách nezávislosti státního zastupitelství to řekli ministryně spravedlnosti Marie Benešová (ANO) a její náměstek Michal Franěk. Vláda by mohla předlohu dostat podle Benešové v červnu.
Pavel Zeman by sladil délkou funkční období žalobců se soudci
Praha 16. května (ČTK) - Bude-li zavedeno funkční období pro vedoucí státní zástupce, mělo by být podle nejvyššího státního zástupce Pavla Zemana stejně dlouhé jako zákonné funkční období pro předsedy soudů. To činí deset let u nejvyšších soudů a sedm let u zbytku soudní soustavy. Nejvyšší státní zástupce to řekl v dnešním pořadu České televize Interview ČT24. O zavedení funkčního období pro vedoucí státní zástupce začala uvažovat nová ministryně spravedlnosti Marie Benešová (za ANO). S nejvyšším státním zástupcem se ministryně sejde 30. května, řekla Deníku.
Rozhovor: Josef Baxa - Nikdo z nás není univerzálním znalcem všeho, ale důležité je komplexní uvažování, vidění práva v souvislostech a s hodnotami, na nichž je vystavěno
Soudce při výkonu svého mandátu disponuje obrovskou mocí, neboť jeho jediné rozhodnutí může člověku od základu změnit život. Není však na justiční představitele činěn přílišný mediální tlak? V rozhovoru odpovídal historicky první předseda obnovené vrcholné instance správního soudnictví, toho času soudce Nejvyššího správního soudu JUDr. Josef Baxa.
Úskalí právního vztahu se zahraničním subjektem
V dnešní době je celkem běžným jevem, že osoby, ať už právnické či fyzické, uzavírají různé druhy právních vztahů se subjekty, jenž nemají sídla, popřípadě bydliště v České republice. Často si však tyto osoby neuvědomují, že právní vztah se zahraničním subjektem se neřídí stejnými podmínkami jako vztah se subjektem tuzemským. V případě, kdy se strany dostanou do sporu, je nutné určit, zda se vůbec smlouva řídí českým právem a zda je možné podat žalobu v České republice.
Já to věděl!
Radost z toho věru nemám. Před zhruba týdnem jsem tu komentoval výměnu na místě ministra spravedlnosti a povzdechl si, že pro justici je nejhorší právě časté střídání na čele resortu, protože reformy důležité pro občany této země se tím stále oddalují. A už je to tady zase.
Nečesaný
Na samém počátku pro jistotu zdůrazním, že o tomto případu vím pouze to, co se objevuje v médiích, čili z pohledu soudce vlastně nic. Nečetl jsem spis, neslyšel jsem v jednací síni jednotlivé důkazy. Jen jsem si na internetu přečetl některá rozhodnutí soudů v této kauze, případně jejich podstatné pasáže.
Zveřejňování soudních rozhodnutí
Všichni to chtějí, všem to prospěje. Alespoň tak se o tomto plánu ministerstva mluví a píše v odborných právnických kruzích.
Nejvyšší státní zástupce odmítá snahu politiků útočit na žalobce
Brno 30. března (ČTK) - Nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman se ohradil proti pokusům některých politiků útočit na žalobce a podlomit v ně důvěru. Je připraven vysvětlit práci státního zastupitelství nejvyšším ústavním činitelům. Uvedl to v tiskovém prohlášení, které dnes ČTK poskytl mluvčí Nejvyššího státního zastupitelství Petr Malý. Práci šéfa olomouckých vrchních žalobců Ivo Ištvana ve čtvrtek komentoval prezident Miloš Zeman.
Rozhovor - Daniela Zemanová: Chyby mi neprocházejí, to je pro život jen zdravé.
Justice, jako jedna ze tří složek státní moci, se dnes a denně těší hojné pozornosti odborné i laické veřejnosti. K aktuálně „nejžhavějším“ tématům patří otázky nezávislosti personálního aparátu soudů, mechanismu ustavování soudců do funkce a pozornosti neuniká, nejen ve vztahu k justici, ale k právu obecně, ani otázka jeho genderové neutrality.
Nejvyšší rada soudnictví – palcát nebo štít? Díl II. zahraniční inspirace
Pro úvahy o možné budoucí změně našeho od mocnářství fungujícího modelu je vhodné zjistit, jak otázku správy soudnictví řeší jinde. V demokratických státech v Evropě jsou to v podstatě dva způsoby.
Lichvář nebo podvodník?
Jednota a totožnost skutku je sousloví, které si vybaví právník i desítky let od absolvování své alma mater, i když se trestnímu právu nevěnuje. Dnes bych se chtěl věnovat právě totožnosti skutku při možné změně právní kvalifikace v průběhu trestního řízení.
Nejvyšší rada soudnictví – palcát nebo štít? Díl I.
Pokud se shodneme, že není demokratického právního státu bez toho, že by ochranu práv a oprávněných zájmů jednotlivých členů společnosti chránila nezávislá soudní moc, pak musíme najít způsob, jak této nezávislosti dosáhnout. V našem geografickém prostoru je tato otázka poměrně podrobně teoreticky rozpracována, jsou k dispozici i praktické zkušenosti s jednotlivými úpravami. Je proto také možné najít určitá zobecňující stanoviska relevantních mezinárodních institucí.
Pět otázek pro Ivo Pospíšila
Soudce Nejvyššího správního soudu JUDr. Ivo Pospíšil, Ph.D., se domnívá, že složitost a nepřehlednost práva silně oslabuje legitimitu zásady neznalost zákona neomlouvá. Důsledné opuštění této zásady by však podle něj vedlo k rozkladu práva, právnímu partikularismu, relativismu či subjektivismu. Jak se tedy vypořádat s hypertrofií právních norem, nadto dotvářených bohatou judikaturou nejvyšších soudních instancí?
Rumunsko chce vyšetřovat členy EK Timmermanse a Jourovou
Bukurešť/Brusel 21. února (ČTK) - Nedávno zřízený rumunský úřad pro vyšetřování pracovníků justice (SIIJ) uvedl, že zahájil vyšetřování prvního místopředsedy Evropské komise Franse Timmermanse, který se zabývá problematikou práva, a komisařky pro spravedlnost Věry Jourové. S odkazem na informace rumunského provládního serveru Luju.ro o tom dnes informovala agentura APA. Případ je zřejmě odvetou rumunské vlády za dlouhodobou kritiku, kterou Evropská unie míří na stav rumunského soudnictví.



