„Class actions“ pravděpodobně přijdou i do českého právního prostředí

Prvky kolektivní (hromadné) ochrany práv nalezneme v Českém právu již dnes. Jde však o stručnou a převážně neefektivní úpravu. V praxi tedy nároky vzniklé z jediného protiprávního jednání nebo z hromadných událostí nelze v současné době efektivně vymáhat. Vymáhání práv z hromadných událostí je totiž příliš drahé, panuje nedůvěra v rozhodování stejných otázek stejně, nebo se vymáhání vzhledem k nízké nárokované částce jednotlivce nevyplatí. To vše však hodlá Ministerstvo spravedlnosti změnit. Změnu má přinést nový zákon o hromadných žalobách, který upraví tento zvláštní druh civilního řízení.

Novela zákona pojímá nově některé tradiční zásady soudního řízení, například zásadu dispozitivnosti ve smyslu rozsahu možnosti zahájit a disponovat řízením jako jeho účastník. Posílena má být naopak role soudu, kdy soudce již nebude pouze nestranným třetím subjektem. Jednotlivé kroky zástupce skupiny žalobců, kterou jako žalobce jediný reprezentuje, bude soud usměrňovat tak, aby nedocházelo k újmě celé skupiny.

Řízení o hromadné žalobě má nejdřív projít testem přípustnosti hromadné žaloby. Hromadná žaloba má být přípustná v případě skupiny osob, které uplatňují dostatečně stejnorodé nároky. Hromadná žaloba se musí jevit jako vhodné řešení sporu. Návrh zákona zavádí dvě formy hromadného řízení. To je buď opt–out, kdy nároky všech členů skupiny budou zahrnuty do řízení automaticky s možností své jednotlivé nároky odhlásit, nebo opt–in, kdy pro zapojení nároků poškozených osob do řízení bude v konkrétním případě vyžadován jejich výslovný projev vůle.

Návrh zákona je poměrně kontroverzní, odborné výhrady k němu vyjádřila například Česká advokátní komora nebo Nejvyšší soud.

Zdroj: BNT journal