„Class actions“ pravděpodobně přijdou i do českého právního prostředí
Hospodárnost řízení, naplnění procesní ekonomie, odbřemenění soudů, zkrátka zefektivnění soudnictví a další výhody slibuje navrhovaná úprava zákona o hromadných žalobách. V čem institut class action spočívá a jak bude uplatňován? Čtěte s námi dále.
Prvky kolektivní (hromadné) ochrany práv nalezneme v Českém právu již dnes. Jde však o stručnou a převážně neefektivní úpravu. V praxi tedy nároky vzniklé z jediného protiprávního jednání nebo z hromadných událostí nelze v současné době efektivně vymáhat. Vymáhání práv z hromadných událostí je totiž příliš drahé, panuje nedůvěra v rozhodování stejných otázek stejně, nebo se vymáhání vzhledem k nízké nárokované částce jednotlivce nevyplatí. To vše však hodlá Ministerstvo spravedlnosti změnit. Změnu má přinést nový zákon o hromadných žalobách, který upraví tento zvláštní druh civilního řízení.
Novela zákona pojímá nově některé tradiční zásady soudního řízení, například zásadu dispozitivnosti ve smyslu rozsahu možnosti zahájit a disponovat řízením jako jeho účastník. Posílena má být naopak role soudu, kdy soudce již nebude pouze nestranným třetím subjektem. Jednotlivé kroky zástupce skupiny žalobců, kterou jako žalobce jediný reprezentuje, bude soud usměrňovat tak, aby nedocházelo k újmě celé skupiny.
Řízení o hromadné žalobě má nejdřív projít testem přípustnosti hromadné žaloby. Hromadná žaloba má být přípustná v případě skupiny osob, které uplatňují dostatečně stejnorodé nároky. Hromadná žaloba se musí jevit jako vhodné řešení sporu. Návrh zákona zavádí dvě formy hromadného řízení. To je buď opt–out, kdy nároky všech členů skupiny budou zahrnuty do řízení automaticky s možností své jednotlivé nároky odhlásit, nebo opt–in, kdy pro zapojení nároků poškozených osob do řízení bude v konkrétním případě vyžadován jejich výslovný projev vůle.
Návrh zákona je poměrně kontroverzní, odborné výhrady k němu vyjádřila například Česká advokátní komora nebo Nejvyšší soud.
Zdroj: BNT journal
Další články
Participační práva dětí, aneb „ty nevíš, co je pro tebe dobré“ podruhé
Rozsudek Nejvyššího správního soudu z prosince 2025 vyjasňuje limity participačních práv dětí v opatrovnických řízeních. Zdůrazňuje, že smyslem pohovoru není dítě přesvědčovat, ale citlivě porozumět jeho názoru a respektovat jeho prožívání.
Evropská unie rozšiřuje regulaci AI. Obsah generovaný nebo upravený umělou inteligencí musí být pro uživatele rozpoznatelný
Jednou z nejzásadnějších změn v oblasti regulace AI budou nová pravidla transparentnosti, která vstoupí v účinnost 2. srpna 2026. Zavádějí povinnost jakýkoli AI obsah označit, informovat o deepfakes a upozornit uživatele, pokud komunikuje s umělou inteligencí.
Svěřenské fondy v realitních transakcích: Transparentní evidence skutečných majitelů versus limity AML prověrky
Využívání institutu svěřenských fondů zažívá v České republice v posledních letech dynamický nárůst, a to nejen jako nástroj pro správu rodinného majetku (family office) či mezigenerační transfer, ale stále častěji i jako entita vystupující v roli investora na realitním trhu. Pro realitní zprostředkovatele a další povinné osoby však toto uspořádání představuje značnou výzvu v oblasti Anti-Money Laundering (AML) procesů.
Maximální ceny pohonných hmot vyhlašované Ministerstvem financí
Ministerstvo financí od 8. dubna tohoto roku vyhlašuje v reakci na aktuální situaci na světových trzích a v návaznosti na to na domácím trhu každý pracovní den maximální ceny pohonných hmot na následující den, v případě vyhlášení v pátek na následující víkend a pondělí. Jaký je právní základ tohoto jeho počínání?
Česká republika rozšiřuje povinný screening zahraničních investic
Zahraniční investoři zvažující vstup do cílových společností aktivních na českém trhu by měli věnovat pozornost zásadní změně v oblasti prověřování zahraničních investic (FDI). Od 1. listopadu 2025 se v důsledku novely zákona o prověřování zahraničních investic výrazně rozšířil okruh transakcí, které podléhají povinné notifikaci a schválení ze strany Ministerstva průmyslu a obchodu. Povinnému screeningu budou nově častěji podléhat investice zejména v digitálním, technologickém, zdravotnickém či energetickém sektoru.
