Články s tagem: justice

Dovolím si dnešní úvahu zahájit trochu zpravodajsky. JUDr. Ján Šikuta, Ph. D., byl dne 11. 5. 2020 zvolen kandidátem na předsedu Nejvyššího soudu Slovenské republiky. Jeho jmenování navrhuje slovenské paní prezidentce Soudní rada poté, co dvanáct ze sedmnácti přítomných členů bylo pro, žádný nehlasoval pro druhého kandidáta JUDr. Ivana Rumanu. Pozoruhodný je způsob výběru slovenské hlavy justice, a to i ve srovnání s našimi poměry.

V posledních letech řada Evropských států začala omezovat zahalování tváří na veřejnosti, v drtivé většině případů se týkal tento krok některých žen muslimského vyznání, jejichž striktní a ortodoxní výklad náboženských pravidel se zřejmě dostal do rozporu s většinovým míněním společnosti.

Praha 20. dubna (ČTK) - Více než 50 právníků žádá v otevřeném dopise poslance, aby odmítli rozšíření pravomocí policie, které má zavést novela zákona trestního řádu. ČTK o tom informovala nezisková organizace Iuridicum Remedium (IuRe). Podle novely by informace získané zpravodajskými službami mohly být používány policií v trestním řízení jako důkazy. Návrh loni v listopadu spolu s novelou zákona o Policii ČR schválila vláda, v úterý by se jím měla podle organizace zabývat Sněmovna.

Současná doba ukázala, že volání pro širší digitalizaci justice a potažmo i celé státní správy byla docela dobrým předvídáním budoucnosti. Každý den dnes můžeme sledovat naprosté zablokování nejen soudů, ale i dalších úřadů, u kterých občané běžně vyřizují své záležitosti.

Od poloviny března 2020 se život v naší vlasti zpomalil, někde úplně zastavil. Rozsáhlá a stupňovaná opatření vlády v důsledku epidemiologické situace, panující prakticky na celém světě, naprosto zásadním způsobem dopadla na fungování škol, většiny obchodů, postupně čím dál většího rozsahu průmyslové výroby, divadel, muzeí, no, vždyť víte, co všechno bych mohl jmenovat.

Tento populární název rubriky používá celá řada novin, časopisů i elektronických médií tam, kde příslušný redaktor má pocit, že si přečetl něco zajímavého, co by měli znát i jeho čtenáři a posluchači, ale má obavu, že původní text zůstane nepovšimnutý.

Česká justice je tradičně a opakovaně terčem výčitek pro svou tvrzenou pomalost. Jde o téma tak společensky závažné, že jej prezident republiky zahrnul i do svého Vánočního poselství 2019[1].

Otázka vzájemného poměru aktivity soudu a stran je ve sporu v podstatě jednoznačně řešena naukou o zásadě projednací (srov. v nesporném řízení zásadou vyšetřovací). Jsou zastávána různá, navzájem odlišná stanoviska o povaze a funkci předmětu sporu, ačkoliv je zřejmé, že tento pojem musí být jednoznačně vymezen i v zájmu hlubšího objasnění vzájemného vztahu procesních úloh soudu a stran.[1]

Ve sporném řízení mají procesní strany opačné, protichůdné postavení, které odpovídá jejich požadavku ochrany práv a oprávněných zájmů. Soudy v duchu zásady vigilantibus iura scripta sunt poskytují ochranu pouze těm, kteří se této ochrany aktivně domáhají. Ta nebude ve sporu nikomu vnucována. Soud v řízení nemůže meritorně rozhodnout, aniž by byla dána možnost stranám vyjádřit se ke všemu, co v řízení vyšlo najevo (tj. ke všem skutečnostem, stejně jako k důkazům, a předložit své argumenty na svoji obranu [1]).

Příspěvek rozebírá materiální stránku procesní činnosti stran. Nejprve je pozornost zaměřena na základní otázky o stranách sporu, na procesní subjektivitu, procesní způsobilost a zastoupení v procesu. Ve sporném řízení mají strany opačné postavení, čemuž odpovídá uplatňování jejich protichůdných zájmů.

Brzy to bude šest let, co jsem opustil jednací síň, kde jsem trávil alespoň jeden den týdně dvacet dva let. A bavilo mne to. Na Ústavním soudu se s našimi účastníky – stěžovateli setkáváme prakticky jen občas při veřejném vyhlášení nálezu. To už má význam jen pro vysvětlení důvodů rozhodnutí, nikoli pro rozhodnutí samotné.

Pokud dojde ke sporu a řízení týkajícího se dítěte, je třeba se zabývat i názorem dítěte. S ohledem na vývoj posledních let, zejména judikaturu Ústavního soudu k této problematice, již není pochyb o tom, že dítěti musí být zásadně umožněno účastnit se jednání a vyjádřit se k věci. Tento článek má za cíl podívat se na některé aspekty týkající se zjišťování názoru dítěte a k provádění jeho výslechu.

Praha 17. února (ČTK) - Řada soudních poplatků by se mohla zvýšit na dvojnásobek. Novelu ministerstva spravedlnosti, která má podle resortu mimo jiné odradit od podávání žalob bez šance na úspěch, na svém zasedání schválila vláda. ČTK o tom informoval tiskový odbor kabinetu. Novela se týká vybraných poplatků, ministerstvo argumentuje tím, že poslední plošné zvýšení nastalo v roce 2011. Vyšší částky by měly podle resortu také lépe odrážet aktuální podmínky. Podle České asociace věřitelů může vést změna k tomu, že se některé pohledávky zcela přestanou vymáhat.

Praha 6. února (ČTK) - Neuhrazené justiční pohledávky by mohly nově místo jednotlivých soudů vymáhat celní úřady. Návrh ministerstva spravedlnosti dnes podpořila vláda, informoval novináře tiskový odbor kabinetu. Změna by se týkala například nezaplacených peněžitých trestů, pořádkových pokut, soudních poplatků nebo nákladů trestního řízení. Podle ministerstva budou celníci při vymáhání peněz úspěšnější než zaměstnanci soudů a exekutoři. Novelu nyní posoudí poslanci.

Praha 13. února (ČTK) - Prezident Miloš Zeman dnes na Pražském hradě jmenoval 35 nových soudců. Popřál jim, aby nepodléhali mediálním a jiným tlakům a řídili se vlastními názory. Vysvětloval jim také, jak se rozhoduje při udílení milostí. Hájil své rozhodnutí omilostnit odsouzeného vraha Jiřího Kajínka a uvedl, že milost by nikdy nedal tunelářům.

Praha 8. února (ČTK) - Vláda bude na své nejbližší schůzi rozhodovat o výrazném navýšení soudních poplatků. Ačkoliv vůči novele zákona vznesla připomínky řada ministerstev i dalších subjektů, ministerstvo spravedlnosti nakonec návrh předkládá bez rozporů. Cílem zvýšení poplatků je mimo jiné odradit lidi od toho, aby soudy zneužívali nebo aby uplatňovali nároky, které nemají šanci na úspěch.

Uplatňování nároku vyplývajícího z odpovědnosti České republiky a územních samosprávných celků za škodu způsobenou při výkonu státní, resp. veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem může přinášet nemalé problémy. K vyvarování se základních procesněprávních omylů slouží následující text.

Varšava 4. února (ČTK) - Polský prezident Andrzej Duda, spojenec vládní strany Právo a spravedlnost (PiS), podepsal zákon, který podle kritiků umožní trestat soudce kritizující reformu justice prosazovanou současnou vládou. O prezidentově kroku, který se očekával, informoval jeho mluvčí Blažej Spychalski.

Ústavně-právní výbor Senátu ve spolupráci s Nejvyšším soudem (nebo to bylo obráceně?) uspořádal 26. listopadu 2019 v jednacím sále Senátu konferenci „Efektivita a kvalita českého soudnictví: hodnocení a perspektivy“.

Poutá-li nějaká otázka pozornost právnické veřejnosti v oblasti soudního přezkumu rozhodnutí zdravotních pojišťoven, jde především o nejednotný postoj soudů ve správním soudnictví k rozhodnutím o úhradě jinak nehrazené zdravotní služby podle § 16 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění.

Dokazování v občanském soudním řízení podrobně upravuje zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, v platném znění, který mimo jiné specifikuje jednotlivé druhy důkazů (jako např. důkaz výpovědí svědků, listinný důkaz, důkaz znaleckým posudkem apod.) a nastavuje i základní pravidla k provádění důkazních prostředků soudy.

Minule jsem slíbil vrátit se ještě k rozhovoru bývalé ústavní soudkyně Elišky Wagnerové k rotaci soudců v senátech, v němž uvedla mimo jiné: „… se zkrátka v tak malých senátech občas sejdou výrazně blízcí soudci. Názorově. Lidsky. To je ale pro soudní rozhodování velký problém. Protože, marná sláva, máte-li k někomu blízký lidský vztah, tak ať chcete nebo ne, modifikuje vás to i při tom, když s ním spolurozhodujete. Nechcete ho totiž zranit tím, že byste proti němu hlasoval.“ [1]

Brno 6. ledna (ČTK) - Bývalý brněnský soudce Jan Kozák podal ústavní stížnost v kauze, která jej stála talár. Dostal podmíněný trest za snahu zasáhnout do insolvenčního řízení. ČTK to zjistila z justičních databází. Rozhodnutí o stížnosti dosud nepadlo.

Praha 2. ledna (ČTK) - Ministryně spravedlnosti Marie Benešová (za ANO) odmítla tvrzení, že účast soudce ve výběrových komisích na místa vedoucích státních zástupců může být protiústavní. Takový názor má vrchní státní zástupkyně Lenka Bradáčová, která to uvedla v rozhovoru pro Hospodářské noviny. Složení výběrových komisí zavádí novela zákona o státním zastupitelství, kterou žalobci dlouhodobě kritizují.

Naposledy jsem se v této rubrice obdivoval technickému pokroku, který nás obohacuje přístroji či roboty nadanými vlastní inteligencí, a trochu kriticky nahlížel na možnost uplatnění takovýchto vymožeností v justici. Jsem naštěstí dost málo škodolibý, abych si dokázal pokrytecky zamnout ruce nad potížemi, které provázejí zprovoznění generátoru rozdělování soudních věcí do praxe[1]. Nečiním tak, neboť kromě technické stránky věci má záležitost i další rovinu.